Sananim - Drogová poradna 

Tabák

Tabák pochází z usušených listů rostliny rodu Nicotiana, jehož nepopulárnější a nejčastěji kultivovaný druh je Nicotiana tabacum, který má svou původní vlast v Americe.

Historie

Počátek kouření tabáku můžeme vysledovat k civilizaci Mayů v Mexiku okolo roku 500 před naším letopočtem. Zmínky o kouření jiných rostlin můžeme nalézt ve védských památkách v Indii, v době několik tisíc let před Kristem, a dá se předpokládat, že jednou z rostlin byl i tabák. Obchodní využití v mezinárodním měřítku začalo s příchodem objevitelů Nového světa. Původní obyvatelé Ameriky od jihu až a sever tabák kouřili, žvýkali, šňupali, pojídali tabákové listy. Bylo možné se setkat s předchůdci dnešních doutníků ze zabalených tabákových listů, s kouřením tabáku z dýmek i se šňupacím tabákem. Portugalci, kteří ovládali mezinárodní obchod před příchodem Holanďanů a Angličanů, jako první kultivovali tabák mimo Ameriku a mají největší zásluhy na rozšíření tabáku do světa. Zpočátku se tabákem zabývali botanici a lékaři se ho snažili využívat k léčebným účelům. Více se v Evropě tabák začal objevovat v šestnáctém století a kouření se začalo stávat společenským rituálem. Tabák se brzy začal pěstovat po celém světě. Zprvu bylo kouření výsadou bohatých, protože k jeho užívání bylo potřeba drahých dýmek a dalšího náčiní, s výrobou dýmek hliněných a dřevěných se tato kratochvíle stala dostupná pro lid. Stále více se také rozšiřovalo šňupání tabáku. Nový zvyk samozřejmě vyvolal i negativní odezvy a v mnoha zemích, jako kupříkladu ve Švýcarsku, Persii, Turecku či Rusku byly za užívání tabáku stanoveny kruté sankce až po trest smrti.

V devatenáctém století již bylo šňupání tabáku považováno za zlozvyk nižších společenských vrstev a mezi vybranými kruhy se začaly ujímat doutníky a posléze cigarety. Zprvu se tabák do cigaret balil do jakéhokoli papíru, nebyla žádná oficiální výroba, ale tomu se podnikatelské vrstvy rychle přizpůsobily, takže od druhé poloviny devatenáctého století začaly výrobci chrlit ručně vyráběné cigarety a posléze, od přelomu 19 a 20 století získaly dominantní postavení na trhu samozřejmě průmyslově balené cigarety. Při větším výběru chutí dnes cigarety obsahují poloviční množství tabáku než ve třicátých letech minulého století. To je výsledek požadavku mít užší a delší cigarety s delšími filtry a také s nízkým obsahem dehtu.

Kouření tabáku, účinky, rizika

 
Kouř, který kuřáci vdechují do plic, obsahuje obrovské množství různých chemických sloučenin ve formě plynů a tuhých částic. Tuhé částice obsahují nikotin, benzen a dehet. Plynná fáze obsahuje oxid uhelnatý, čpavek a formaldehyd. Doposud bylo asi 60 z množství chemikálií obsažených v tabákovém kouři rozpoznáno jako známé či předpokládané karcinogeny, látky schopné vyvolat některý druh rakoviny.

Dehet. Dehet je složka kouře, je to tmavá melasovitá hmota, která se tvoří při chladnutí a kondenzaci kouře. Tato rakovinotvorná látka je nositelkou chuti a vůně, a i když by mohla být eliminována pěstováním speciálních odrůd tabáku a důslednou filtrací, výsledkem pro kuřáka by bylo vdechnutí horkého vzduchu bez chuti a vůně. Kuřáci volí v současnosti nejčastěji cigarety s filtrem a navíc obsah dehtu v jedné cigaretě se postupně snižuje, například v Evropské unii je nyní zakázáno vyrábět cigarety s obsahem dehtu vyšším než 12 mg.

Nikotin. Nikotin je velmi silná účinná látka, která je v tabáku obsažená a je to jeden z nejtoxičtějších jedů. Při kouření se uvolňuje do kouře a dostává se do organismu s kapičkami dehtu, nicméně naštěstí se většina nikotinu spálí a do těla se dostane jen velmi malé množství z 2 mg nikotinu, který je obsažen v jedné cigaretě. Smrtelná dávka čistého nikotinu je cca 60 mg. V koncentracích, ve kterých se vyskytuje v cigaretách, působí jako mírné stimulans a zvyšuje krevní tlak a srdeční tep. Obsah nikotinu je po dlouhých výzkumech považován za příčinu závislosti na tabáku, nicméně jeho účinek na psychiku je popisován různě (pocit uvolnění, povzbuzení, odstranění nervozity a napětí) a není dosud plně objasněn.

Oxid uhelnatý je nevyhnutelným důsledkem spalování, které probíhá během kouření. Jedním z jeho účinků je snížení schopnosti krve přenášet kyslík, což má za následek až 15 % deficit kyslíku.

Typy tabákových výrobků

Cigarety
Běžná cigareta je tabáková směs zabalená v cigaretovém papírku, obsahuje až třicet druhů tabáku, ke kterým se přidávají některá z povolených aditiv, jako například silice z jehličí borovic. V současnosti jsou průmyslově vyráběné cigarety většinou opatřené filtrem.

Dýmky a doutníky
Dýmkový tabák a doutníky mají vyšší obsah dehtu než cigarety, ale zkušení kuřáci kouř těchto výrobků obvykle nevdechují (nešlukují), takže podstupují nižší zdravotní rizika, netýká se to ovšem těch kuřáků, kteří přejdou od kouření cigaret k dýmce nebo doutníkům a nepřestanou naučeným způsobem kouř vdechovat.

Šňupací tabák
šňupací tabák je ochucený rozdrcený tabák, na jedno šňupnutí poskytuje stejné množství nikotinu jako jedna cigareta, ale protože se nic nespaluje, nevzniká pochopitelně ani dehet ani oxid uhelnatý.

Beztabákové kuřivo
Bylinkové a ostatní beztabákové cigarety jsou předmětem stejných spalovacích zákonitostí jako tabákové cigarety, takže produkují oxid uhelnatý a dehet, neobsahují ale nikotin. Totéž platí o kouření marihuany, hašiše, cracku či heroinu, s tím, že tyto látky mají samozřejmě další specifické účinky a jejich užívání je spojeno s příslušnými zdravotními riziky kromě negativního vlivu tohoto způsobu aplikace. Tzv. eukalyptové cigarety (indické cigarety Bee Dees), jsou tvořené tabákovým, nikoli eukalyptovým listem, jak si mnoho jejich uživatelů myslí, takže u nich jsou stejná rizika jako u kouření jiných tabákových cigaret.

Projevy intoxikace

I když má nikotin prokazatelně mírně stimulační účinky, podle posledních studií jsou stavy povzbuzení, uvolnění a podobně, pociťované jako účinek nikotinu, zčásti subjektivní. Kouření je totiž spojeno samozřejmě i s jistým rituálem, který sám o sobě slouží k uvolnění, se stimulací úst (orální uspokojení). Nikotin má podle výzkumů různorodé účinky a navíc nejspíš záleží i na jeho dávce, kterou kuřák organismu poskytuje. Uvádí se, že nižší dávky způsobují povzbuzení, vyšší dávky uklidnění, ale stále to není výzkumy stoprocentně ověřené. Negativní účinky, které zná každý začínající kuřák nebo ten, kdo vykouřil více cigaret, než měl v úmyslu, jsou bledost, studený pot, nevolnost, závrať, bolesti hlavy.

Chronické užívání a závislost

Užívání tabáku může vyvolat závislost a návyku se člověk obtížně zbavuje.

Kromě toho dlouhodobé kouření tabáku způsobuje mnoho zdravotních potíží a poškození, uvádí se, že nemoci z kouření způsobují více předčasných úmrtí než dopravní nehody, sebevraždy, zločiny, užívání nelegálních drog a AIDS dohromady. Jednou z nejzávažnějších chorob, u kterých existuje souvislost s kouřením, je rakovina plic. Ze studií vyplývá, že kuřák, který vykouří 14 cigaret denně, je osmkrát více ohrožen rakovinou plic než nekuřák, u kuřáka, který vykouří 25 cigaret denně, je riziko pětadvacetkrát vyšší. Vzhledem k tomu, že rakovina plic může existovat v organismu již mnoho let předtím, než se projeví její příznaky, nemůže se vyloučit riziko jejího vzniku, ani když kuřák přestane kouřit. Podle amerických výzkumů jsou bývalí mírní kuřáci po 10 až 15 letech vystaveni jen mírně zvýšenému riziku vzniku rakoviny než nekuřáci.

Další z vážných onemocnění je rozedma plic, kdy se zužují plicní cévy, které jsou poškozené a část plicní tkáně je zničená. Bylo prokázáno, že 90% úmrtí na rozedmu plic souvisí s kouřením.

Dále jsou to kardiovaskulární onemocnění, ke kterým dochází proto, že se arterie přivádějící krev do srdečního svalu ucpou nebo zúží, obvykle vinou usazenin z mastných kyselin nebo krevních sraženin. Srdeční sval je více namáhán sníženým přísunem kyslíků a kouření také napomáhá zahušťování krve a vytváření sraženin. Infarkt je výsledkem úplného ucpání koronární arterie. Protože srdeční sval nedostane svou obvyklou zásobu kyslíku, jeho část odumírá. Souvislost mezi kouřením a kardiovaskulárními chorobami není tak zřejmá jako u rakoviny plic, nicméně lékaři odhadují, že u smrtelných případů má čtvrtina spojitost s kouřením. Onemocnění cév v jiné oblasti než srdeční je u kuřáků rovněž častější.

Kouření má negativní vliv na pokožku, pleť obličeje rychleji stárne.

U žen kuřaček může být ohrožena plodnost, zdárný průběh těhotenství a zdraví novorozence. Je prokázáno, že kouření může způsobit větší riziko spontánního potratu, také nižší porodní váhu novorozenců, čímž je dítě oslabeno, a další potíže. U mužů je ovlivněna potence.

Negativní vliv má kouř i na pasivní kuřáky, nekuřáky, kteří jsou nuceni dýchat vzduch nasycený cigaretovým kouřem. Prvními oběťmi pasivního kouření jsou děti kuřáků, u nichž bylo prokázáno, že trpí častěji zánětem průdušek a dalšími respiračními chorobami.

Odvykání

Při odvykání může pravidelný kuřák pociťovat příznaky jako je podrážděnost, nervozita, neklid, bolesti hlavy, deprese, žaludeční potíže, poruchy spánku, pocení, které mohou přejít rychle, ale mohou i dlouhou dobu přetrvávat. Člověk může přibrat na hmotnosti, což ale spíše spojené s náhradou jednoho zlozvyku za druhý (kouření za pochutinky) a s tím, že organismus lépe vstřebává to, co sníte, když není zahlcen zplodinami z cigaretového kouře. Někteří uvádí i pocit snížení tělesného i duševního elánu, což je víceméně subjektivní.

Zákonná opatření

V České republice se na prodej tabákových výrobků a další záležitosti s tabákem spojené vztahují omezení daná zákonem. Tabákové výrobky nesmějí být prodány mladým lidem pod 18 let.

Léčba

Pokud chce člověk přestat s kouřením a nedaří se mu to samotnému, může se obrátit na některou z poraden pro odvykání kouření. Jednak je jednodušší zvládat zvolené strategie a změnit životní styl s něčí podporou a jednak je možné se poradit i o náhražkových mechanismech, jako jsou kupříkladu nikotinové žvýkačky či náplasti, které při odvykání mohou pomoci.

Kontakty na poradny pro odvykání kouření najdete na níže uvedených internetových odkazech.

Linka pro odvykání kouření - Na číslo 844 600 500 se zájemci z celé České republiky dovolají za místní hovorné každý pracovní den od 12 do 20 hodin.

Literatura
Bečková, I., Višňovský, P.: Bludný kruh toxikománií. Hradec Králové, EIA 1998.
Králíková, E.: Jak přestat kouřit?. Praha, MediMedia 2004.
Tyler, A.: Drogy v ulicích. Praha, nakladatelství Ivo Železný 2000.

Zajimavé odkazy
http://www.nekurak.cz

http://www.dokurte.cz/index.php

http://www.prestantekourit.cz