Sananim - Drogová poradna 

Obecné informace

Halucinogeny nebo také psychedelika (Psyché+delein - manifestovat se), delirogeny, fantastika, psychózomimetika, psychotomimetika, psychodysleptika vyvolávají u zdravých jedinců psychické změny až do stadia toxické psychózy. Skupina halucinogenů zahrnuje velké množství přírodních látek, které jsou používány od  dávnověku při rituálních náboženských obřadech.

Mnoho látek skupiny halucinogenů bylo syntetizováno nebo izolováno v  tomto století.Nejznámější je asi LSD (1938) a MDMA - Ecstasy (1912).Výčet látek by byl velmi dlouhý, jen kniha Alexandera a Ann Shulginových: Phenethylamines I Have Known And Loved: A Chemical Love Story obsahuje 179 látek skupiny phenethylaminů a kniha stejných autorů: Tryptamines i Have Known And Loved: The Chemistry Continues obsahuje 55 látek skupiny tryptaminů.

Některé z látek se používají v lékařství, ale v jiné indikaci než halucinogen. Sem patří například celková anestetika phencyklidin (PCP) a  ketamin. Obě zmíněné látky bývají vyčleňovány zvlášť mimo skupinu halucinogenů jako delirogeny, protože vyvolávají kvalitativní poruchy vědomí a  způsobují totální nebo ostrůvkovou ztrátu paměti. PCP patří mezi nejnebezpečnější drogy vůbec. Je zatíženo relativně vysokým rizikem vzniku závislosti a při intoxikaci bývá časté agresivní jednání.

Samostatnou kapitolou je experimentální využití halucinogenů. V 60. letech probíhaly i u nás experimenty s LSD, kdy vyvolaný psychotický stav měl lékařům pomoci pochopit psychotické prožitky pacientů. V současné době se experimentálně užívá intoxikace ibogainem k léčbě drogových závislostí. Z literárních pramenů i z osobní zkušenosti našich klientů se zdá být tato léčba perspektivní, zcela mizí bažení po intoxikaci primární drogou, pacienti se mohou rychle vrátit do společnosti s relativně minimální podporou léčby. Nicméně tato metoda rozhodně patří do rukou zkušeného odborníka a pokus o samoléčbu může vést k  závažným komplikacím.

Vlastnosti, účinky

Halucinogeny nepatří mezi rekreační drogy.Vyznačují se předem nevypočitatelným efektem. Průběh intoxikace závisí do značné míry na  osobnosti uživatele a zevních podmínkách při intoxikaci. S varováním se setkávají i výzkumníci, kteří zkoumají rituální užívání halucinogenů v terénu: "Cahuillové kladli naprostý důraz na skutečnost, že tato rostlina (durman) je nevypočitatelná a varovali před jejím užíváním nahodilými experimentátory." Relativní bezpečnost při intoxikaci může zajistit školený průvodce, šaman, případně psychlog či psychiatr při terapeutických intoxikacích.

Po užití vznikají většinou subjektivně nepříjemně pociťované psychické obtíže, pocení, bušení srdce, vzestup krevního tlaku, nevolnost, někdy intoxikovaný vrhne. Častým doprovodným tělesným efektem je sucho v  ústech. Tyto příznaky souvisí s ovlivněním vegetativního nervového systému.

Ve druhé fázi dochází k výrazným změnám psychiky:
1. Emoční prožívání - euforická nebo depresivní nálada, která může být provázena úzkostí a  panikou.
2. Vnímání - poruchy ve vnímání časoprostoru, čas běží rychleji nebo naopak pomaleji, špatný odhad vzdáleností, změněné vnímání tvarů, pocity derealizace, při vyšších dávkách se dostavují halucinace.
3. Myšlení - bludné interpretace reality, snížení kritičnosti, soudnosti, přeceňování vlastních schopností.
4. Chování a jednání - nápadně abnormální, úzkost může vést k  agresivitě, hyperaktivita, ztuhlost.

Po odeznění účinku může přetrvávat zmatenost. Uživatel má dojem, že se svět změnil a nikdy nebude již takový jako předtím. Symptomy odeznívající intoxikace pak postupně mizí i několik dní.

Halucinace vyvolané halucinogeny bývají poměrně zajímavé. Často se jedná o  barevné, strukturální vize, bizarní tvary, snové krajiny. Zostřené smyslové vnímání nabízí pestrou směsici tvarů a chutí. Intoxikovaný mívá dojem, že pochopil, co se v běžně používaných předmětech skrývá, a je překvapen pestrostí barev a tvarů. Zajímavé popisy se dají najít v knihách Vondráčkových (viz. literatura), nebo v knize Aldouse Huxleyho "Brány vnímání".

Rizika

• toxické psychózy
• panické reakce, agresivní chování
• sebevražedné jednání
• flashbacky (v překladu záblesky paměti. Jedná se o návrat stavu prožitého
• při intoxikaci s určitým časovým odstupem, obyčejně literatura uvádí 1 rok, může to však být i déle)potenciálně mutagenní účinky některých látek

Potenciálně nejvážnější komplikace užití halucinogenů souvisí s  jejich primárním účinkem, tedy schopností vyvolávat halucinace a psychotické stavy. Riziko hrozí jednak bezprostředně při intoxikaci, kdy psychická alterace může být příčinou nějaké nehody nebo vážné poruchy chování, které mohou vést k  agresivitě proti sobě nebo okolí. Existuje také varianta, že psychotické stavy mohou přetrvávat dlouhodobě, popřípadě se mohou vracet v podobě tzv. psychotických reminiscencí (flash back, echo.fenomén).
Dlouhodobé užívání halucinogenů vede ke změnám v hodnotovém žebříčku, uživatel se vymyká běžným normám chování, mívá obtíže s integrací do společnosti.

Charakteristika halucinogenů

1. mírná psychická závislost
2. nepřítomnost somatické závislosti
3. nepřítomnost odvykacího stavu
4. poruchy chování v průběhu psychózy
5. možnost provokace dlouhodobých psychotických stavů
6. psychotické reminiscence (flashbacky)

Intoxikaci lze ve většině případů přerušit aplikací antipsychotik.

Literatura:

Furst, T. P.: Halucinogeny a  kultura. DharmaGaia a Maťa, Praha 1996;Grof, S.: Dobrodružství sebeobjevování. Gema, Praha 1993;Grof, S.: Holotropní vědomí. Gema, Praha 1993;Grof, S.: Za hranice mozku. Gema, Praha 1992;Miovský, M.: LSD a jiné halucinogeny. Albert, Boskovice 1996;Riedl, O. - Vondráček, V.: Praktická toxikologie. Avicenum, Praha 1971;Švestka, J. a kol.: Psychofarmaka v klinické praxi. Grada, Praha 1995;Vondráček, V.: Farmakologie duše. Praha 1935;Vondráček, V.-Holub, F.: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Columbus, Praha 1993;Wenke, W. a  kol.: Farmakologie. Avicenum, Praha 1990;Stafford P.: Encyklopedie psychedelických látek. Volvox Globator, Praha 1997;Schultes R. E. a  Hofman A.: Rostliny bohů. Volvox Globator a Maťa, Praha 1998