Sananim - Drogová poradna 

Drogy čili omamné, psychotropní či psychoaktivní látky

Po užití drogy se mění způsob jakým vnímáme, interpretujeme a emočně prožíváme svět kolem nás. Důležitou vlastností látek, kterým se říká drogy, je také jejich schopnost vyvolat návyk a závislost. Při rozvinuté závislosti již nemusí být významné, co látka sama způsobuje, ale to, co od ní uživatel očekává.
Podkladem pro výše uvedené efekty jsou změny nervového systému. Některé jsou dočasné a s přerušením užívání postupně mizí, jiné jsou trvalé, po vysazení se neupraví, nebo se upraví jen částečně. Tyto změny pak vysvětlují příznaky závislosti jako onemocnění - ztrátu kontroly nad užíváním dokonce i tehdy, když je uživatel konfrontován s negativními následky užívání, rychlou ztrátu kontroly nad užíváním při relapsu i po dlouhodobé abstinenci, omezování jiných zábav a sociálních kontaktů ve prospěch drogy. Změny ve fungování centrální nervové soustavy také osvětlují, proč pro ukončení užívání drog nestačí mít jen pevnou vůli, nebo abstinovat v odloučení, a proč je v některých případech nezbytná léčba.

Z historie a biologie víme, že užívání drog je pro člověka i jiné živočišné druhy obvyklé, člověka provází užívání drog od nepaměti. V historii najdeme větší podíl užívání v sakrálním kontextu náboženských rituálů. To je relativně bezpečné ve smyslu vzniku závislosti ve srovnání se současnou situací, kdy jsou drogy konzumovány ve velkých množstvích bez odpovídající integrace zkušenosti do života člověka. V současnosti dominuje v naší společnosti užívání alkoholu a tabáku, užívání ostatních látek, snad vyjma konopí, je ve srovnání s legálními drogami marginální problém, pokud srovnáme jeho rozsah. Rizika spojená s nadužíváním drog však představují závažný zdravotní problém, např. vysoká promořenost virem HIV mezi uživateli nelegálních drog představuje vysoké riziko i pro populaci, která užívá legální drogy. Současně lze říci, že strategie, které mají omezit dostupnost nelegálních látek, nejsou natolik účinné, aby dostupnost skutečně omezily. Policie je schopna zachytit necelé 1 % ze skutečné spotřeby drog, která se pohybuje v tunách v případě heroinu a pervitinu, respektive v desítkách tun v případě konopných drog.

Rozdělení drog dle účinku na psychiku

Každá látka má jedinečný vliv na psychiku. Uvedené dělení bere v úvahu účinek pro danou látku nejcharakterističtější v obvykle užívaných dávkách.

TLUMIVÉ LÁTKY
- opiody - heroin, buprenorfin (Subutex)
- psychofarmaka - benzodiazepiny, barbituráty
- rozpouštědla (včetně alkoholu)

Tlumivé látky tlumí duševní i tělesnou aktivitu. Malé dávky uklidní, vyšší navodí spánek, velmi vysoké způsobí hluboké bezvědomí, ve kterém je možné člověka i operovat (odtud pojem narkóza). Vyšší dávky ochromí mozková centra, která řídí základní životní funkce - dýchání a srdeční oběh, a vedou ke smrti jedince.
Do této skupiny patří opioidy, látky užívané v medicíně na zklidnění a navození spánku (sedativa a hypnotika) či látky rozpouštějící strach a úzkost (anxiolytika). Převažujícím efektem sem patří také organická rozpouštědla, včetně alkoholu.
Tlumivé látky vyvolávají psychickou a obyčejně také tělesnou závislost.

PSYCHOSTIMULANCIA - STIMULAČNÍ LÁTKY
- kokain
- pervitin
- amfetamin
- crack
- MDMA - extáze

Psychostimulancia jsou látky, které celkově zvyšují duševní i tělesnou aktivitu jedince. Mizí únava, urychluje se myšlenkové tempo, zvyšuje se svalové napětí. Organismus "jede" na plný výkon, vyčerpává i rezervy, po vysazení se dostavuje stav vystupňované únavy, který se upravuje minimálně několik dní. Vedlejším účinkem je nechutenství, které ve spojení se zvýšeným energetickým výdejem vede k rychlému hubnutí. Po vysazení psychostimulancií dojde k prudkému poklesu aktivity a jedinec velmi rychle přibírá na váze.
Po menších nebo středně silných dávkách se dostavuje pocit síly a energie, jedinec je výkonnější, sociabilní, motoricky neklidný, nápadná bývá zvýšená hovornost. Vysoké dávky, případně dlouhodobé užívání vede ke vzniku toxické psychózy, která je svým obrazem podobná schizofrenii. Nemocný ztrácí kontakt s realitou, může být nebezpečný sobě i druhým lidem.
Závislost je pouze psychická.

HALUCINOGENY (PSYCHADELIKA)
- cannabinoidy - marihuana a hašiš
- LSD
- psilocybin - lysohlávky

Halucinogeny mohou vyvolat asi nejvýraznější změnu vnímání reality. Průběh intoxikace je velmi ovlivněný okolnostmi užití (tzv. set a setting). Pokud je set a setting dobrý, mívá intoxikace pro jedince příjemný průběh, může se jednat dokonce o obohacující zážitek. Naopak při nevhodném setu a settingu prožívá jedinec tzv. bad trip. Může se jednat o hororový zážitek, ztráta kontaktu s realitou může vést k pokusu o únik z nepříjemně vnímané situace, může dojít i k ohrožení života jedince nebo lidí v jeho okolí. V extrémních případech může dojít k nevratným změnám, které si vynutí i dlouhodobou léčbu na psychiatrii. Následky mohou být trvalé.
Nižší dávky způsobují zostření vnímání. Barvy se jeví jako živé, vnímání bývá velmi plastické. Hudbu člověk vnímá jakoby celým tělem... Středně silné dávky prohlubují intenzitu vnímání až k nesnesitelnosti, vnímání bývá výrazně změněné, objevují se halucinace. Narušeno je i myšlení, interpretace reality může být změněna, častější jsou pocity pronásledování a ohrožení. Při vysokých dávkách dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. Osobnost intoxikovaného se rozkládá. Stav se po odeznění intoxikace nemusí k normě již vrátit.
Závislost obyčejně nevzniká, rizika jsou spíše spojena s nedobrým průběhem intoxikace.

Dělení drog dle míry rizika

Jde o rozdělení, které je asi nejznámější a mediálně nejužívanější. Jeho použitelnost a vypovídací hodnota je však omezená, nebere v úvahu mnoho jemných nuancí, které jsou v praxi významné. V tomto rozdělení jsou látky s vyšší mírou rizika označovány jako tvrdé drogy, látky s nižší mírou jako drogy měkké. Rizika spojená s užíváním můžeme sledovat ve zdravotní, sociální i duchovní oblasti. Různé formy téže látky a různé kontexty užívání mohou být provázeny různou mírou rizika. Například kokain ve formě kokových listů užívaných ve vysokohorském prostředí může mít spíše pozitivní efekt, tatáž látka užitá jednorázově šňupáním může nést přijatelnou míru rizika, injekční aplikace je již vysoce riziková, stejně jako kokain ve formě cracku.

V následující tabulce je zachycena míra rizikovosti některých běžně užívaných látek.

autor: MUDr. Jakub Minařík