Sananim - Drogová poradna 

MDMA / Extáze

Historie

MDMA byla jako účinná látka syntetizována, resp. patentována v roce 1912 firmou Merck jako lék na hubnutí. Moderní (poválečná) historie MDMA je spojena se jménem Alexandra Shulgina, který látku resyntetizoval v 50. letech. V 70. letech inicioval pokusy o její terapeutické užívání v USA. V polovině 80. let se Ecstasy objevila ve Velké Británii, odkud se její užívání rozšířilo do zbytku Evropy.

Chemické složení, mechanismus účinku

Extáze svým účinkem spadá na pomezí stimulancií a psychedelik (halucinogenů). Uživatelé a psychoterapeuti, kteří s MDMA pracovali, ji označují jako empatogen (zvyšuje schopnost vcítit se do druhého). Z hlediska drogového trhu patří látka do skupiny designer drugs (látky, které mají shodný účinek s některou drogou, byly ale vyrobeny tak, aby byly legální).

Chemicky patří mezi fenyletylaminy. Psychotropní látky této skupiny mají 2 základní efekty. Látky nesubstiuované na benzenovém kruhu mají obyčejně spíše stimulační efekt, látky substituované v poloze 2,4,5 a 3,4,5 se vyznačují efektem psychedelickým. Chemický název je 3,4-metylendioxy-N-metylamfetamin (odtud její zkratka MDMA). V čisté formě je to bílá krystalická silně hořká látka. Na trhu je obyčejně dostupná ve formě tablet či kapslí. Forma tablet je různorodá. Typicky bývá z jedné strany reliéfní obrázek (vytlačené e, holubice, delfín atd.), z druhé strany zlomová rýha. Na tabletách bývá vidět, že se nejedná o tovární výrobek. Obsah účinné látky bývá průměrně mezi 80-150 mg (průměrná, "doporučená" dávka), tablety s dávkami kolem 200 mg jsou již velmi silné. Složení tablet nebývá standardní. MDMA obsahuje jen část z nich, mnohé jsou bez účinné látky, některé obsahují jiné amfetaminy, efedrin nebo kofein. Mohou se však vyskytnout i potenciálně nebezpečné kombinace (efedrin s  inhibitory MAO).

Běžná dávka se pohybuje mezi 80 - 150mg, po per os (ústy) užití se látka vstřebává sliznicí trávícího traktu a je distribuována krví do celého organismu. Nástup účinku od 0,5 - 1 hodiny, odeznění po 4 - 6 hodinách. Eliminační poločas (doba, za kterou se množství látky v těle zredukuje na polovinu) je kolem 6 hodin, biotransformací (zmetabolizování) vzniká po průchodu játry MDA a  obě látky jsou pak vylučovány ledvinami (podíl MDA je asi 1/10). Detekce v  moči je možná při občasném užívání 1 týden, při intenzivním užívání do 14 dnů, z krve je to jen 1 až 3 dny.

Kombinování extáze s jinými drogami či léky zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků. Podle dostupných zdrojů uživatelů se většinou MDMA kombinuje s jinými látkami pro dosažení silnějšího efektu. Typická je podle literatury kombinace s jinou látkou této skupiny 2C-B, ale vzhledem k výrazně větší razanci druhé látky se pak efekt MDMA příliš neprojeví. Život ohrožující je užití spolu s MAO inhibitory (antidepresiva).

Vlastnosti působení na organismus

Hlavním místem účinku je mozek, konkrétně ovlivnění vylučování neurotransmiterů serotoninových a dopaminových synapsí (spojení nervových nuněk). Kromě ovlivnění psychiky dochází také k ovlivnění somatických funkcí.
Nástup účinku se obyčejně projeví neklidem a mírnou zmateností, somaticky se může objevit tachykardie (zrychlení srdečního tepu). Neklid a  zmatenost v další fázi obyčejně ustoupí, nastává fáze klidu a pohody, mizí stres, dochází k projasnění nálady. Při užití o samotě je uživatel obyčejně schopen zvýšeného intelektuálního výkonu. Při užití v páru nastupují pocity empatie, lásky, zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého. MDMA nefunguje jako afrodiziakum. U mužů může dokonce snižovat schopnost erekce a  oddaluje ejakulaci. Pro efekt MDMA je charakteristická určitá plochost a  mírnost intoxikace (slangově - není to žádná velká pařba), halucinace jsou nepravděpodobné, dostaví se jen mírně zostřené vnímání a celková psychická a  fyzická stimulace.

Somaticky má MDMA podobné účinky jako jiné amfetaminy: vzestup krevního tlaku, tepové frekvence, celková příprava organismu na zvýšenou zátěž (vzestup svalového napětí atd.), rozšíření zornic. Doprovodným efektem bývá nechutenství (koneckonců patentována je jako lék na hubnutí), nepříjemné pocení a  napětí žvýkacích svalů.
Potenciálně vážné mohou být nežádoucí účinky. Ovlivnění vegetativního nervového systému s sebou nese změny tepelné regulace a  absence pocitu žízně. Může dojít k přehřátí organismu, zvláště při užití na  párty. Při tanci člověk produkuje značné množství tepla a může dojít k přehřátí organismu - úpalu. Pak může dojít k poškození vnitřních orgánů a postižený může i zemřít. Dalším z nežádoucích efektů je neurotoxicita (poškození nervových buněk). Ta byla prokázána pokusy na zvířatech, u lidí se předpokládá efekt podobný. Samozřejmě je otázka, zda úmrtí a poškození nervového systému, která jsou spojována s užíváním extáze, padají na vrub neurotoxicity, a která mají příčinu ve vyčerpání a dehydrataci. Dlouhodobé časté užívání může vyústit v  toxickou psychózu; pravidelní uživatelé MDMA také častěji sahají po silnějších stimulantech (pervitinu, kokainu), což je vcelku logický důsledek vyčerpání synapsí, na kterých MDMA účinkuje. Druhý den po užití extáze se většinou dostavuje kocovina (Kocovina je ve srovnání s poalkoholovou mírnější a  poněkud jiného typu.) v podobě únavy, bolesti svalů a kloubů, někdy deprese (smutek, úzkost) - v podstatě opak prožitků při intoxikaci. Ta může někdy trvat i několik dní. Možnost vzniku psychózy při dlouhodobém užívání byla zmíněna výše. Jako u jiných psychotropních látek existuje i při užívání MDMA riziko vzniku závislosti.

Extáze je typická párty droga. Typické je užívání většinou v klubech za doprovodu patřičné hudby. Uživatel extáze většinou intenzivně tančí, někdy až do naprostého vyčerpání - buď nepociťuje vyčerpání vůbec, nebo je varovný pocit vyčerpání přehlušen příjemnými prožitky. To může mít za následek tělesné poškození.

Rady a doporučení lékaře

Jak bezpečněji: Berete-li extázi kvůli tanci, je dobré hodně pít. Také je nutné občas si dát občas pauzu a odpočinout si. Měli byste se také přesvědčit, jestli to, co berete, je skutečně extáze. V případě, že vidíte někoho, kdo se dostal po užití extáze do úzkých, snažte se mu pomoci, nejlépe tak, že zavoláte lékaře, dodáte postiženému tekutiny, dopravíte ho na klidné místo (na houseparty existují tzv. chill out rooms - odpočinkové místnosti, ve kterých je větší klid a chládek). Necítíte-li se bezpečně, extázi raději neberte. Může zhoršit vaši úzkost či prohloubit depresi. Máte-li problémy se srdcem, vysokým krevním tlakem, játry či ledvinami, také se raději extázi vyhněte. Pokud po MDMA ucítíte bolest v prsou či v zádech, může to být signál, že došlo k dehydrataci (nedostatek tekutin) a je na místě si odpočinout a pořádně se napít.

Dobré doporučení zní: Nekombinovat!

Charakteristiky extáze:
1. Jedná se o drogu se spíše mírným efektem, ve srovnání s ostatními látkami skupiny haluginogenů.
2. Látka je potenciálně neurotoxická a za určitých okolností je riziko poškození organismu díky ovlivněním vegetativního nervového systému (viz. výše v textu).3. Při dlouhodobém užívání je riziko vzniku závislosti a toxické psychózy.

Literatura:

Shulgin A. & A.: "PIHKAL (Phenetilamines I Have Known and Loved)", Riedl o., Vondráček V.: "Toxikologie", Saunders: "Extáze a techno scéna"