Sananim - Drogová poradna 

Heroin

Byl syntetizován v roce 1874, v roce 1898 jej začala německá firma Bayer prodávat pod jménem Heroisch, což znamená "silný". Po léta byl heroin považován za účinný lék pro závislost na morfinu. Pikantní je, že heroin byl zpočátku považován za lék s nulovým rizikem vzniku závislosti.

Složení, účinky

Chemicky diacetylmorfin patří mezi polosyntetické deriváty morfinu. "Obohacení" chemické struktury morfinu o dvě acetylové skupiny má za následek lepší rozpustnost v tucích, a tím i snadnější průnik hematoencefalickou bariérou (ta odděluje krevní oběh od mezibuněčného prostoru mozku), což má za následek silnější "nájezd", čili "orgastický" pocit, typický na začátku intoxikace. V anglosaské literatuře tzv. "flash". Acetylové skupiny jsou v organismu rychle odštěpeny a vlastní účinek zprostředkován morfinem. Zdrojovou látkou pro výrobu heroinu bývá morfin nebo přímo opium. Hnědý heroin má zásaditou reakci a je vhodný ke kouření nebo inhalaci z aluminiové folie, bývá s příměsí strychninu. Nesnadno se rozpouští, proto při jeho přípravě k injekční aplikaci je potřeba přidat kyselinu (nejvhodnější je použít krystalický vitamin C). Bílý heroin - hydrochlorid je určený k injekční aplikaci, eventuálně šňupání.

Poločas eliminace (tj. doba, za kterou se množství látky v organismu zredukuje o 50%; děje se to jednak přeměnou na metabolity, které mohou být také účinné, jednak vylučováním) heroinu je asi 3 - 20 minut. Poločas eliminace jeho prvního metabolitu 6-monoacetylmorfinu je 2 - 3 hodiny, děje se tak močí. Až 80% může být vyloučeno do 24 hodin a metabolity mohou být detekovány z moči až 3 dny po poslední dávce, z krve 1 až 2 dny. Relativně krátký eliminační poločas má za následek zkracování doby mezi jednotlivými aplikacemi při rozvoji závislosti (závislý narkoman si aplikuje látku ve 2 - 4 denních dávkách a pokud k užití do určité doby nedojde, dochází k rozvoji odvykacího stavu).

Obecné informace o účincích opiátů najdete zejména v textu o opiu (pod kapitolkou Účinky). 

Závislost, abstinenční syndrom

Závislost na heroinu vzniká poměrně rychle, již cca po několika měsících pravidelného užívání (ze zkušeností se ukazuje, že prvních symptomů odvykacího stavu si uživatel všimne po 1 - 3 měsících denního užívání). Závislost má složku fyzickou a psychickou. Fyzická závislost se projevuje vzestupem tolerance a potřebou zvyšování dávek. Psychická závislost se vyznačuje ztrátou kontroly nad užitím/užíváním a neovladatelným dychtěním po droze.

Abstinenční syndrom vzniká asi 10 hodin po poslední aplikaci s maximem 2. - 3. den. Jeho intenzita závisí na podávané dávce. V lehčích případech se projevuje především příznaky stran trávícího traktu - bolestmi břicha, průjmy, mydriázou, úzkostí a špatnou náladou. Pravidelnou, obyčejně delší dobu přetrvávající, obtíží je nespavost. V těžších případech dochází k vzestupu tělesné teploty, úporné nespavosti, poruchám řeči, třesům, nechutenství a dehydrataci. Vzácně dochází ke kolapsu a úmrtí. Pro odvykací stav není podstatné, jaká byla forma aplikace heroinu. Důležitá je dávka a pravidelnost užívání.

Poznámka pro rodiče:

Adolescent užívající heroin bývá hodné dítě, které dorazí večer včas domů, u večeře pospává a s omluvou, že je unavené, odejde spát nebo si něco číst. Prvním příznakem užívání heroinu pak bývají ztráty peněz, či cenných předmětů.

Charakteristika látky:

1. Vyvolává útlum CNS (centrální nervový systém), tlumí dechové centrum (může dojít i k zástavě dechu) a vyvolává euforii.
2. Rozdíl mezi dávkou, která vyvolá intoxikaci, a dávkou, která je smrtelná, je malý, snadno tedy dojde k předávkování.
3. Vyvolává psychickou i tělesnou závislost.
4. Odvykací syndrom trvá asi 10 dní, s vrcholem 2. - 3. den. Po odvyknutí rychle klesá tolerance.

Literatura:

Kolektiv autorů: Drogy na předpis. Votobia, Olomouc 1998; Riedl, O. Vondráček,
V.: Praktická toxikologie. Avicenum, Praha 1971; Vondráček, V.: Farmakologie
duše. Praha 1935; Vondráček, V. Holub, F.: Fantastické a magické z hlediska
psychiatrie. Columbus, Praha 1993; Wenke, W. a kol.: Farmakologie. Avicenum,
Praha 1990; Suchopár, J. a kol.: Remedia compendium. Panax, Praha 1996

Autor textu: MUDr. Jakub Minařík