Nacházíte se: Úvodní stránka Psychofarmaka
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Psychofarmaka - úvod
Psychofarmaka obecně
Ve starších učebnicích najdeme dělení na trankvilizéry malé a velké. Velké trankvilizéry (antipsychotika, nověji neuroleptika) jsou farmaka, která ovlivňují pozitivně pochody myšlení (jeho integraci) a používají se při léčbě psychotických stavů - zbavují nemocné halucinací, oslabují bludy nebo mění vztah k nim ("ďábel se mnou stále hovoří, ale mně už to nevadí"), pacifikují neklidné a agresivní pacienty atd. Neuroleptika nepatří mezi léky, které by byly často zneužívány. Mají mnoho nežádoucích účinků - mohou způsobovat poruchy koordinace, vyvolávat stav podobný Parkinsonově chorobě; poruchy oběhového systému, paměti, zhoršení sexuálních funkcí, atp. Navíc jejich efekt není nijak zvlášť zábavný. Intoxikovaný se cítí spíše "tupě" než "povzneseně". Historicky se jedná o poměrně mladé látky, které byly syntetizovány po 2. světové látce a znamenaly "revoluci v psychiatrii". Zatímco dříve bylo nutné nebezpečné "šílence" mechanicky omezit, aby nebyli nebezpeční sobě či ostatním, neuroleptika umožnila pacifikovat tyto pacienty farmakologicky, ale také, nebo spíše především, je zbavila mnohdy nesnesitelného utrpení halucinací a bludných představ a vrátila je do normálního života.
Trankvilizéry (malé), nověji anxiolitika nebo antifobika jsou skupinou látek, která pozitivně ovlivňuje afektivitu. Odstraňují psychické napětí, strach, úzkost, zlepšují náladu, současně však způsobují útlum (hypnosedativní působení). Mnoho farmak této skupiny je blízce příbuzných s hypnotiky (léky na navození, nebo udržení spánku) a liší se jen v poměru anxiolitického a hypnosedativního působení. Látky této skupiny mají také myorelaxační (snižují napětí svalstva) a antikonvulzivní (protikřečové) účinky. Některé látky této skupiny se používají jako léky při epilepsii. Často se také používají při odvykacích stavech při závislosti na alkoholu, barbiturátech, opiátech atd. Ve výše uvedených indikacích při lékařském použití je medikace, s výjimkou použití při udržovací léčbě epilepsie, většinou krátkodobá pro riziko vyvolání závislosti. Také platí, že každé použití anxiolytika by měla vždy doprovázet psychoterapie.
Literatura:
Wenke, W. a kol.: Farmakologie. Avicenum, Praha 1990;
Suchopár, J. a kol.: Remedia compendium. Panax, Praha 1996;
Švestka J. a kol.:Psychofarmaka v klinické praxi. Grada, Praha 1995;