Sananim - Drogová poradna 

Marihuana

Marihuana. Směs listů, větviček, semen, květů a palic. Nejvíce psychotropních látek obsahují samičí rostliny. Obsah účinných látek nezávisí však jen na pohlaví rostliny. Teplota, vlhkost, množství slunečního světla, hnojení, stupeň zralosti, (literatura uvádí, že stupeň zralosti lze poznat podle semen-pokud jsou kulatá a tmavá, proběhla sklizeň v době, kdy obsah THC dosahoval vrcholu) to vše se podílí na "síle" produktu. Správné sušení a  skladování je také důležité, marihuana volně uložená na denním světle ztrácí účinné látky.

Podíl účinných látek se nejčastěji pohybuje mezi 1-15%, u speciálně pěstovaných druhů může být vyšší. Pokud je marihuana kvalitní, obyčejně "lepí" a má charakteristickou, ne úplně příjemnou vůni. Nejčastější způsobem užití je kouření marihuanových cigaret "jointů", často s  příměsí tabáku. Jeden joint kvalitní marihuany vystačí pro intoxikaci několika osob.Marihuana také může být výchozí surovinou pro přípravu různých pokrmů, hašiše, hašišového oleje, konopného másla, atp. Marihuana také slouží k  přípravě piva, vín a likérů.

Hašiš, hašišový olej

Hašiš je samotná pryskyřice, obsah účinných látek je kolem 40%. Získává se tak, že sběrači (nazí nebo kožených oblecích) procházejí konopnými poli a  objímají rostliny, ulpělá pryskyřice se pak stírá. Jiný způsob spočívá v hlazení palic rukama, ulpělá pryskyřice se pak stírá z nich. Pryskyřice se následně lisuje s  pojidlem, např. se zvířecím tukem, do kompaktních bloků hnědé barvy charakteristického zápachu; většinou platí, že čím tmavší barva, tím je vyšší obsah účinných látek.

Hašišový olej je produkt destilace marihuanových listů. Temnější barva většinou
znamená naopak horší kvalitu. Podobně jako u marihuany a hašiše je nejčastějším způsobem užívání kouření, buď ve skleněné dýmce nebo se nakape na cigaretový papírek, ze kterého se pak ubalí joint. Pro intoxikaci stačí minimální množství.Hašišový olej nebývá u nás dostupný.

Způsoby užití

Kouření konopných drog má dlouhou tradici. Dnes je nejčastějším způsobem kouření jointů (marihuanová cigareta), v minulosti to byly spíše dýmky. Kouření z vodní dýmky snižuje dráždění horních cest dýchacích (to má význam hlavně u marihuany, protože ta dráždí většinou poměrně silně).Relativně méně častým způsobem aplikace je požití. Vzhledem k tomu, že marihuana je ve vodě nerozpustná, je třeba ji připravit s tukem nebo alkoholem. Požití je způsob, který pro délku a  hůře odhadnutelnou dávku s sebou nese větší riziko komplikací.

Rizika při užívání

Obecně rozšířený názor, že užívání konopných drog je bezpečné, není zcela pravdivý. Vážnější komplikace ve smyslu kupříkladu toxické psychózy jsou spíše vzácné. Nicméně případy, se kterými jsme se měli možnost setkat, měly většinou dlouhý průběh a komplikace působily nemocným značné utrpení. Dlouhodobé užívání pak vede k poměrně typickým poruchám paměti a ztrátě motivace k běžným aktivitám. U mužů dlouhodobé kouření marihuany zhoršuje potenci.

Kouření marihuany s sebou nese podobné riziko jako kouření cigaret, jen na rozdíl od obyčejné cigarety obsahuje marihuanová cigareta výrazně vyšší (až pětinásobný) obsah škodlivých látek. Kuřáci marihuany jistě budou oponovat, že neznají nikoho, kdo by vykouřil 20 jointů každý den; na  druhé straně, většina z nich kouří i cigarety, riziko vzniku rakoviny a  jiných onemocnění se tedy výrazně zvyšuje.

Jako i u jiných drog platí, že kombinace drog jsou
zatíženy vyšší mírou rizika. To platí i pro alkohol a  marihuanu, kdy nejčastější komplikací bývá nevolnost a zvracení; také platí, že druhý den po užití konopných drog nemívá uživatel kocovinu, jen se cítí mírně zmatený. Po kombinaci s alkoholem bývá pocit kocoviny obzvláště tíživý.

Pro všechny, kteří marihuanu dosud nepožili, několik dobrých doporučení:
1. Rozmyslete si, co děláte. Nemusíte zkusit všechno.
2. Pokud se přesto k experimentu rozhodnete, měli byste vědět, co, kde a s kým kouříte. Měli byste se také cítit v duševní pohodě. Protože pokud se intoxikace zkomplikuje, bývá to proto, že jste na nevhodném místě, v nevhodném čase s  nevhodnými lidmi nebo jste v nedobrém duševním stavu.
3. Bod 2 rozhodně neříká, že pokud se cítíte skvěle, jste na ideálním místě s průvodcem, který vám při intoxikaci pomůže a vy cítíte, že vás jistě neopustí ani v  nejhorším, a máte skutečně vhodný model, musí to zákonitě dopadnout dobře. Riziko je ale menší.

Dobré doporučení pro pravidelné poživače konopných drog zní:
1.Přiměřeně.
2. Více vždy neznamená lépe.
3. Komplikace mohou přijít i později.

Pro obě výše zmíněné skupiny platí:
4. Pokud intoxikace neprobíhala právě ideálně, nebo se po jejím odeznění necítíte dobře, stojí za to si o tom s někým promluvit. Existují lidé, kteří si s vámi o  tom rádi promluví, nebudou vás považovat za blázny či feťáky a pomohou vám.
5. Vždy platí: Užití drogy (jakékoliv) je jen vaše rozhodnutí a důsledky patří také vám.

Literatura:

Furst, T. P.: Halucinogeny a  kultura. DharmaGaia a Maťa, Praha 1996; Grof, S.: Dobrodružství sebeobjevování. Gema, Praha 1993; Grof, S.: Holotropní vědomí. Gema, Praha 1993; Grof, S.: Za hranice mozku. Gema, Praha 1992; Riedl, O. Vondráček, V.: Praktická toxikologie. Avicenum, Praha 1971; Vondráček, V.: Farmakologie duše. Praha 1935; Vondráček, V. Holub, F.: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Columbus, Praha 1993; Wenke, W. a kol.: Farmakologie. Avicenum, Praha 1990; Stafford P.: Encyklopedie psychedelických látek. Volvox Globator, Praha 1997; Schultes R. E. a Hofman A.: Rostliny bohů. Volvox Globator a Maťa, Praha 1998;