fb

Nacházíte se: Úvodní stránka Psychofarmaka Benzodiazepiny

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Benzodiazepiny

Benzodiazepiny


Jsou jedny z nejčastěji užívaných a také zneužívaných psychofarmak. Často se ordinují úzkostným lidem ke zklidnění či na poruchy spánku.
Zneužívají se většinou v kombinaci s jinými látkami (alkoholem, heroinem, ...) jako doplňková droga. Takové užívání je poměrně nebezpečné, protože benzodiazepiny, pokud jsou užity v kombinaci s jinou tlumivou látkou, mohou způsobit úmrtí. Smrtelný může být také odvykací stav po jejich dlouhodobém užívání.
U léků, které jsou zmíněny v tomto textu, je vždy na prvním místě uveden obchodní název či názvy, v závorce za ním název účinné látky.

 

Mechanismus účinku


Benzodiazepiny mají vlastní vazebním místo na receptorovém komplexu pro kyselinu gamaaminomáselnou (GABA - hlavní tlumivý mediátor v mozku) a posilují účinek GABA na receptor (tzv. GABAA útlumový receptor). Výsledným efektem vazby je útlum centrálního nervového systému (CNS). Receptorová místa pro benzodiazepiny jsou rozmístěny v různých částech mozku, mimo jiné i v limbickém systému, který má na starosti prožívání emocí, integraci zkušeností a informací o vnitřním světě do lidského vědomí. Limbický systém má klíčové místo i v procesu učení. Výše uvedené vysvětluje účinek látek této skupiny na lidský mozek.
Vazebné místo pro benzodiazepiny je určeno pro látky produkované tělem - tzv. endozepiny, které mají účinek shodný s benzodiazepiny, nebo jinou vnitřní látku, která naopak vazebné místo blokuje.

 

Účinky


Benzodiazepiny jednak celkově tlumí CNS, dále pak ovlivňují některé speciální oblasti mozku. Pro svůj všestranný účinek mají v lékařství mnohostranné použití jako:

Sedativa - způsobují zklidnění až útlum.
Hypnotika - vystupňováním sedativního účinku dosáhneme usnutí.
Anxiolytika - tlumí strach a úzkost. Odstranění strachu a úzkosti je jedním z hlavních důvodů zneužívání benzodiazepinů.
Antidepresivní účinek - pozitivně ovlivňují patologicky změněnou (smutnou) náladu - tento efekt mají jen některé preparáty skupiny.
Antiepileptika - celkový útlum CNS vede i k útlumu center, která produkují kaskády vzruchů, které se šíří celým mozkem a vedou k epileptickému záchvatu.
Spasmolytika - léky proti křečím - mechanismus je podobný již popisovanému antiepileptickému efektu.
Amnestický efekt - krátkodobá ztráta paměti - využívá se při krátkodobých nepříjemných lékařských výkonech.
Myorelaxační účinek - snižují svalové napětí.

S hlavními a pro lékaře většinou žádoucími účinky látek skupiny úzce souvisí i účinky nežádoucí, které použití léků komplikují. Nežádoucí účinky se zvýrazní ve vysokých dávkách a při dlouhodobém užívání - tedy nejvíce při zneužívání a závislosti na benzodiazepinech. Jsou většinou také způsobeny tlumivým účinkem na CNS, resp. ovlivněním určitých struktur mozku, např. limbického systému. Mohou být však způsobeny účinkem i jinde v těle, nebo např. na nenarozený plod. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:

Únava a ospalost, která nastupuje již v léčebných dávkách a s ní související prodloužení reakčního času - může vést k selhání při obsluhování strojů, např. řízení auta.
Zmatenost - při vyšších dávkách může dojít ke ztrátě orientace nejen v okolí, ale i v situaci, ve které se postižený nachází. Intoxikovaný pak může být úzkostný, nebo dokonce i agresivní a zaútočit na své okolí v záchvatu silné agresivity.
Narušení krátkodobé paměti - výsledkem jsou "okna", zvláště pokud je benzodiazepin užit s jinou tlumivou látkou, například alkoholem nebo heroinem. Ztráta paměti na to, co se dělo v intoxikaci, je velmi častým steskem při jejich nadměrném užívání, resp. po jeho skončení. Postižení si někdy nepamatují celé týdny a měsíce svého života.
Ztráta motivace k řešení problémů - souvisí s odstraněním strachu a úzkosti. Člověk přestává mít potřebu složitou situaci řešit.
Snížení svalového napětí - zvláště po vyšších dávkách bývají někdy intoxikovaní jakoby z hadrů, mnohdy mají obtíže udržet se na nohou.
Přechod placentární barierou a intoxikace plodu - benzodiazepiny jsou plodem pomaleji metabolizovány, jejich užívání může vést k vrozeným vadám (např. k rozštěpům rtu a patra). Užívání na konci těhotenství a v období těsně před porodem vede k abstinenčnímu syndromu novorozenců.
Přechod do mateřského mléka - pokud žena užívající benzodiazepiny kojí, tak léky přechází s mateřským mlékem do těla dítěte. Kromě útlumu dochází i k velkému zatížení jater, ve kterých se benzodiazepiny metabolizují a brání tak odbourávání jiných důležitých látek, např. bilirubinu. Nakonec může dojít k trvalému poškození mozku.


Rozdělení


Dělí se na skupiny jednak dle intenzity hypno-sedativního (zjednodušeně tlumivého) působení a také podle rychlosti eliminace (zjednodušeně vylučování) a tím i délky účinku.

Dle intenzity hypno-sedativního působení
Léky s nejmocnějším hypno-sedativním působením se používají jako léky při poruchách spánku, léky, které způsobují slabší útlum, je výhodné použít například jako léky proti úzkosti.

Mezi silná hypnotika například patří:
Rohypnol (flunitrazepam)
Nitrazepam (nitrazepam)
Dormicum (midazolam)
Halcinon (triazolam)
Mezi léky, které způsobují slabší sedaci patří:
Diazepam , Seduxen , Apaurin , Valium (diazepam)
Oxazepam (oxazepam)
Rivotril (clonazepam)
Lexaurin (bromazepam)
Neurol , Xanax (alprazolam)

Dle délky účinku


Dlouhodobě působící mají vylučovací poločas (tj. doba, za kterou se množství účinné látky v organismu sníží na polovinu) delší než 1 den. V jejich eliminaci hrají důležitou roli játra a při jaterních onemocněních se jejich vylučování zpomaluje:
Diazepam , Seduxen , Apaurin , Valium (diazepam)
Defobin (chlodiazepoxid)
Středně dlouho působící:
Lexaurin (bromazepam)
Neurol , Xanax (alprazolam)
Rivotril (clonazepam)
Rohypnol (flunitrazepam)
Krátkodobě působící. Vylučovací poločas je kratší než 12 hodin, jsou zatíženy vyšší pravděpodobností vzniku závislosti než dlouhodobě působící
Oxazepam (oxazepam)
Dormicum (midazolam)
Halcinon (triazolam)


Závislost


Vzniká po několika měsících pravidelného užívání, častěji u osob, které užívají krátkodobě působící benzodiazepiny. Pokud jsou léky užívány v dávkách, které převyšují dávky běžně užívané při léčbě, vzniká závislost rychleji. Rychle se také rozvíjí tolerance k účinkům léku. To vede ke zvyšování dávek, aby bylo dosaženo žádoucího účinku.
Závislost má složku psychickou i fyzickou, psychická závislost může být poměrně silná, srovnatelná se závislostí na opiátech. Tělesná závislost je také velmi silná, abstinenční syndrom může být i život ohrožující.

 

Abstinenční syndrom


Nastupuje za 24 hodin po vysazení benzodiazepinů krátkodobě působících a za týden po vysazení dlouhodobě působících. Tíže abstinenčního syndromu stoupá s:

  1. délkou užívání
  2. velikostí dávek
  3. kratším vylučovacím poločasem užívaného léku
  4. rychlejším vysazením

Pokud jsou léky užívány ve vyšších dávkách, je rozumné benzodiazepiny vysazovat za hospitalizace na specializovaném oddělení. Ambulantně se obyčejně detoxifikace nepodaří, nebo je zatížena neúměrně velkým rizikem.
Vysazení léků i po krátkodobém užívání je někdy doprovázeno tzv. rebound fenoménem. Při něm dochází k návratu obtíží, který měl nemocný před užíváním. Někdy se mohou obtíže vrátit dokonce ve větší síle, než jaké byli před nasazením léků.
V lehčích případech abstinenčního syndromu dochází k podrážděnosti, nespavosti, třesu, nevolnosti, může se objevit pocit ztráty duševního zdraví a obavy ze zešílení. Někdy se objevuje zvýšené svalové napětí, křeče, pocení. Stav je spíše nepříjemný, než nebezpečný.
V těžších případech se objevují epileptické záchvaty, halucinace, mohou se objevit i psychotické obtíže. Na těžší odvykací stavy je možné i zemřít, často pro nakumulování epileptických záchvatů - status epilepticus.

 

Interakce s jinými léky a drogami


Benzodiazepiny zesilují útlum po užití všech látek, které tlumí CNS. Může dojít k takovému prohloubení útlumu, že dojde k úmrtí, obyčejně pro zástavu dechu a následně oběhu. K nebezpečné interakci může dojít i když látky nejsou užity najednou, stačí užití v odstupu několika hodin.


Zvláště nebezpečné jsou:

Alkohol
Heroin
Barbituráty


Intoxikace a první pomoc


Benzodiazepiny, pokud nejsou užity v kombinaci s jinými látkami, mají velkou terapeutickou šíři. To znamená, že mezi dávkou účinnou a dávkou smrtelnou je velký rozdíl. Smrtelné dávky pro zdravé dospělé jedince se pohybují v desítkách tablet.
Pokud někdo užije větší dávku benzodiazepinů najednou, měl by jej ošetřit lékař. Spolehlivě to platí v případech, kdy intoxikovaný ztratí vědomí a není jej možné probudit. Je třeba si uvědomit, že užitá dávka léku dosáhne plného účinku až s určitým odstupem od jejich užití. Totéž platí, pokud někdo užije léky v kombinaci s jinou drogou, nebo alkoholem. V takovém případě je nezbytné sledovat dýchání a srdeční akci postiženého, zavolat lékaře, případně zahájit umělé dýchání z úst do úst a masáž srdeční.
Protijed proti benzodiazepinum se jmenuje Anexate (flumazenil) a má jen krátkodobý účinek (1 hodinu) po té intoxikovaný opět upadne do intoxikace.

 

Autor textu: MUDr. Jakub Minařík

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko