Sananim - Drogová poradna 

Psychické poruchy a onemocnění vznikající v souvislosti s užíváním drog

Různá duševní onemocnění vyskytující se společně s užíváním drog jsou poměrně častým jevem. Souběh duševní choroby a užívání drog je častý a setkávají se s ním všechna zařízení, která se zabývají péčí o drogově závislé. Z velké části se jedná o onemocnění méně vážná, vyskytují se však i velmi vážná duševní onemocnění typu psychóz.
Duševní poruchy, které se vyskytnou v souvislosti s užíváním drog můžeme rozdělit podle doby vzniku a souvislosti s užíváním drog na:

• Poruchy, které vznikly před začátkem užívání drog.
  Takové poruchy mohou působit jako disposiční faktor, který vede k prohloubení užívání po prvotní zkušenosti s drogou. Droga zde funguje jako určitá forma sebeléčby, která přináší postiženému úlevu od utrpení. Sebeléčba může být častou příčinou užívání legálních i nelegálních drog. Proto je průběh většiny těchto duševních onemocnění mírný, ale často dlouhodobý a nemocný soudí, že se se svou „podivností" musí vyrovnat sám. Nestěžuje si proto na své potíže lékaři a choroba uniká diagnose. Podobným mechanismem vzniká poměrně častá závislost na legálně předepisovaných lécích - pokud je nevhodně zvolena terapie a nebo pacient jinou léčbu odmítá.
  Příkladem závislosti, která vznikne v souvislosti s již existující duševní poruchou může být závislost na anxiolyticích (léky proti strachu a úzkosti) benzodiazepinového typu (Neurol, Xanax, Diazepam, Lexaurin, ...). Typicky postiženy bývají dospělé ženy, kterým jejich lékař naordinuje výše zmíněné léky na úzkostnou poruchu. Vzhledem k tomu, že tato léčba obyčejně ve výše zmíněné diagnose přinese úlevu, se postižená nechce za žádnou cenu léků vzdát. Z původně krátkodobého předepisování se stane dlouhodobé. Vzniká závislost. Postižená pak vyžaduje od lékaře trvalé předepisování anxiolytik a to i tehdy, když si uvědomuje škodlivé důsledky užívání. Dalším příkladem závislosti související s již existujícím duševním onemocněním může být i závislost na látkách s tlumivým - narkotickým účinkem (heroin, sedativa, alkohol, ...) u depresivní poruchy. Postižený zjistí, že výše zmíněné látky mu přinášejí krátkodobě výraznou úlevu. V jejich užívání proto pokračuje a postupně se rozvíjí závislost se všemi negativními důsledky. I přes to, že kolotoč užívání drog v konečném důsledku nepřináší postiženým žádné potěšení, může být po dlouhou dobu aktivní užívání drog stavem, který je přijatelnější, než živost s depresivní poruchou.
• Poruchy, které vznikly přímým působením drogy.
  Jedná se o poruchy vzniklé z „toxické příčiny". Začínají často velmi rychle, jejich průběh bývá dramatický a většinou rychle odeznívají. Nejčastěji se jedná o různé druhy psychotických, depresivních či úzkostných poruch.
  Většina těchto onemocnění poměrně rychle odeznívá po ukončení užívání drogy.
  Příkladem může být toxická psychosa (slangově stíha) vzniklá v souvislosti s užíváním pervitinu. Onemocnění vzniká obyčejně při protrahovaném užívání „v jízdách", méně často po jednorázové aplikaci větší dávky. Rozvíjí se paranoidně - persekuční stav s halucinacemi (postižený má pocit, že je pronásledován, stahuje se kolem něj neviditelná síť i auta na ulici se domlouvají troubením a blikáním a je mu ukládáno o život). Většinou zůstává dlouho zachovaný náhled (postižený si uvědomuje, že se jedná o duševní poruchu), může se však jednat i o poměrně dramatický stav a náhled být v tomto případě nebude přítomen. Porucha většinou sama zmizí za cca. 10 dní po vysazení pervitinu.
  Samozřejmě duševní onemocnění nemusí po ukončení užívání odeznít a může přetrvávat, někdy i dlouhodobě.
  Příkladem může být výše zmíněná toxická psychóza, která neodezní po vysazení drogy a přetrvává.
  Smutným příkladem jsou poškození vyvolaná organickými rozpouštědly. Při jejich dlouhodobém užívání dochází k vážnému narušení nervového systému (současně s tím i celého organismu) přímým toxickým vlivem látky. Postižení je vratné jen částečně, úbytek rozumových schopností bývá trvalý. Podobné postižení způsobuje také alkohol.
  Některé poruchy se objevují bezprostředně, nebo velmi brzy po odeznění intoxikace.
  Typickým příkladem je „dojezd" po odeznění intoxikace silným stimulantem (pervitinem) nebo zhoršená náladu uprostřed týdne která se objevuje po víkendovém užití Extáze tzv. low midweek. Obě poruchy obyčejně rychle odezní.
  Posledním typem poruch vzniklých přímo v souvislosti s užitím drogy jsou poruchy které se poprvé objevují s určitým odstupem (týdny a měsíce) po odeznění intoxikace a někdy se opakovaně vracejí. Většinou se jedná o „flash back" nebo „psychotické reminiscence". Jde se o návrat podobného stavu jako při intoxikaci. Porucha se objevuje především po intoxikaci drogami ze skupiny halucinogenů (LSD, psilocybin, zřídka marihuana) méně často po intoxikacích stimulancii (pervitin).
• Poruchy, které vznikly v souvislosti s užíváním drog a nemají „toxickou příčinu".
  Příkladem může být třeba posttraumatická stresová porucha, která vznikne na základě šokujícího zážitku při užívání drog (přepadení, znásilnění, smrt kamaráda se kterým postižený drogy užíval, ...). Postraumatická stresová porucha obyčejně spontánně neodezní a vyžaduje dlouhodobou léčbu.

Jednotlivé duševní poruchy a skupiny duševních poruch

Duševní poruchy se dělí podle mezinárodní klasifikace nemocí na několik skupin. Následující text zachycuje některá duševní onemocnění, které mají vztah k užívání drog.

1) Organicky podmíněná duševní onemocnění
Jejich příčinou je přímé poškození hmoty mozku. Může se jednat o různé atrofie (úbytek tkáně), mozkové infarkty (porucha cévního zásobení, která způsobí odumření části mozku), poškození receptorů a nervových zakončení... Poruchy se mohou rozvinout akutně (velmi rychle) - např. delirium a amnestické syndromy. Nebo jsou chronického charakteru (dlouhodobé a trvalé) - poruchy poznávacích funkcí, demence
V souvislosti s užíváním drog mohou tato onemocnění vzniknout například při zástavě dechu při předávkování - nervová tkáň je velmi citlivá na nedostatek kyslíku a odumírá nevratně již po několika minutách.
Jiným příkladem je užívání organických rozpouštědel - toluenu, acetonu, ... tyto látky jsou velmi toxické a způsobují hluboké a nevratné poškození. Poškození způsobené užíváním toluenu má velmi špatnou prognosu.
Prognosa onemocnění záleží na mnoha faktorech. Na rozsahu, místě poškození, věku postiženého, ... Zjednodušeně platí, že neurony mladšího člověka se snáze adaptují a lze tedy očekávat úpravu stavu spíše než u člověka staršího.

Typická onemocnění:

Demence je podstatný úbytek poznávacích funkcí (paměť, intelekt, motivace). Postižený ztrácí částečně nebo úplně schopnost se o sebe postarat, selhává v běžných denních aktivitách (bloudí na známých místech, neuvaří si míchaná vajíčka). U běžné populace se onemocnění vyskytuje ve stáří.
Prognosa: Onemocnění je chronické, prakticky neléčitelné. Někdy lze jeho průběh stabilizovat. V mladém věku je určitá šance na vylepšení.
Vyskytuje se zřídka.
Delirium - akutní reakce na poškození mozku. Může nastat po intoxikaci některými látkami (alkohol, některá antidepresiva, atropin). Dochází k rozsáhlé poruše nervového systému. Při mírnější intenzitě poškození může být postižený jen bezradný, zmatený a vystrašený. Při těžším průběhu bývá neklidný, jsou přítomny poruchy chování (agresivita!), pocity ohrožení. Po odeznění stavu je částečná nebo úplná ztráta paměti.
Prognosa: Dle věku a typu poškození. Mladí jedinci mají většinou šanci na úplnou úzdravu.
Vyskytuje se relativně často.

2) Psychotická onemocnění
Patří mezi nejvážnější duševní nemoci. Dochází při nich k poruchám myšlení (bludy - mylná, nevývratná přesvědčení, vzniklá na základě psychotického onemocnění; rozpad souvislosti myšlenek...) a poruchám vnímání (např. halucinace a iluze). Pod jejich vlivem pak dochází k poruchám chování a jednání, které je oproti normě změněné a bizarní. Postižený není schopen vyznat se ve světě.
V souvislosti s užíváním drog může vzniknout jednak toxická psychóza (pervitin, LSD, psilocybin, ...) Jednak mohou i relativně slabé látky s halucinogenním účinkem vyvolat, nebo spíše odstartovat psychotické poruchy u disponovaných osob. Není bez zajímavosti, že LSD se používalo v 60. letech minulého století k experimentálním sezením a mělo lékařům a event. studentům, přiblížit prožitky osob při psychotických onemocněních.
Prognosa psychotických onemocnění je vážná, až nepříznivá. To proto, že opakované ataky onemocnění vedou často k trvalému poškození psychiky a snížení schopnosti uplatnit se v životě, vzniká tzv. postpsychotický defekt.

Typická onemocnění:
Schizofrenie - hlavními příznaky jsou jednak halucinatorní prožitky - postižený má pocit, že jsou mu odebírány nebo vkládány myšlenky, jeho myšlenky jsou ozvučené, halucinuje hlasy, které komentují jeho chování event. mu přikazují. Další poruchou je narušené myšlení, hlavně bludy kontrolovanosti a bludné vnímání a interpretace. Nová typologie schizofrenie rozděluje poruchy do dvou skupin negativní - vymizí nějaká vlastnost (např. zpomalení motoriky, ztráta vůle, oploštění emocí, zchudnutí myšlení, ...). Pozitivní příznaky zahrnují naopak přehnané, nepřiměřené poruchy duševní činnosti (bludy a hlalucinace, neklidné chování, ...). Podle toho se dělí schizofrenie na negativní, pozitivní a smíšený typ. Obyčejně porucha začíná v období dospívání a mladé dospělosti.
Prognosa onemocnění je vážná, především u poruch s převahou negativních symptomů.
Vyskytuje se zřídka.
Toxická psychóza Vzniká obyčejně jako akutní stav, většinou po dlouhodobějším užívání látky s psychostimulačním účinkem (kokain, pervitin, ...) nebo po jednorázovém užití látky s účinkem halucinogenním (LSD, psilocybin, mezkalin, kanabinoidy ve velmi vysokých dávkách). Příznaky jsou podobné jako u schizofrenie, převažují pozitivní příznaky. Jedním z hlavních příznaků je vztahovačnost a pocit ohrožení (paranoia). V tomto stavu může postižený být agresivní.
Prognosa onemocnění je u poruch způsobených psychostimulancii dobrá, po vysazení drogy onemocnění spontánně odeznívá během několika dnů. U poruch způsobených halucinogeny může být prognosa problematičtější, většinou však také odeznívá bez vážnějších následků. Pokud onemocnění spontánně neodezní po vysazení drogy, jedná se pravděpodobně o jinou poruchu, nejspíše schizofrenii.
Vyskytuje se často.

Psychotické reminiscence, „Flash back" Většinou krátkodobá psychotická porucha (flash back = záblesk paměti) objevující se v dlouhém odstupu od intoxikace obvykle silným halucinogenem (LSD). Někdy se vrací, může trvat delší dobu.
Prognosa je dobrá, často není potřeba léčba.
Vyskytuje se zřídka.

3) Afektivní poruchy
Hlavním příznakem je porucha nálady, buď ve smyslu nadměrně dobré (mánie) nebo naopak skleslé (deprese). Společně s poruchou nálady se objevuje celá kaskáda změn - bývá přítomna změna psychomotorického tempa, rytmu spánku a bdění, nechutenství, ... Intenzita onemocnění může být různého stupně, od lehce změněné nálady, až po formy, které dosahují psychotické intenzity.
Změny afektivity doprovázejí prakticky každé užití drogy. Nadměrně dobrá nálada, nebo naopak hluboká deprese patří mezi typické příznaky užití drogy, nebo stavu po odeznění jejich účinku. Taková porucha nálady bývá obyčejně krátkodobá a odezní nejdéle během několika dní.
Prognosa afektivních poruch je většinou dobrá. Poměrně často se může onemocnění opakovaně vracet.

Typická onemocnění:
Mánie Základním příznakem je výrazná změna nálady, v lehčích případech je nálada jen nápadně dobrá, v těžkých může být nemocný značně expanzivní. Pro onemocnění je typická zvýšená aktivita až neklid. Klesá potřeba spánku, je zvýšená sexuální aktivita, ztráta zábran. Postižený se chová nezodpovědně, utrácí, u těžších případů se může chovat i značně riskantně. Nemocný se většinou cítí skvěle, pro okolí je však dosti nesnesitelný. Mánie může být doprovázena příznaky psychotického onemocnění, mohou být tedy přítomny bludy a halucinace. Onemocnění může někdy probíhat i pod obrazem tzv. „zlobné mánie".
Celkový obraz této poruchy je shodný s obrazem, který vidíme při intenzivním užívání psychostimulačních látek (pervitin, kokain, ...).
Prognosa onemocnění je poměrně dobrá, postižený se většinou spontánně uzdraví. Často však musí být do té doby hospitalizován. Onemocnění se často vrací buď ve formě monopolární mánie (postižený zažívá manická údobí) nebo maniodepresivního onemocnění (kdy se střídají období manických a depresivních stavů).
Vyskytuje se zřídka.
Deprese Základním příznakem je smutná nálada různé hloubky - postižený si může na smutek jen stýskat nebo může být zřejmá na první pohled. Nemocní popisují pocity beznaděje a bezvýchodnosti, nejsou schopni prožívat radost, stěžují si na pokles energie a zvýšenou únavnost - nedokončí započatou věc a nejsou schopni pustit se do něčeho dalšího. Bývají přítomny pocity viny, poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu. Je zvýšené riziko sebevraždy. Postiženého je zbytečné se snažit rozveselit, radost není schopen pociťovat.
Nejtěžší případy mohou být provázeny psychotickými příznaky, typická bývá v těchto případech bludná produkce - nemocný se obviňuje z toho, že uvedl sebe i blízké do neštěstí, o své vině je nezvratně přesvědčen. Někdy v takové situaci může dojít k tzv. rozšířené sebevraždě - nemocný zabije sebe i své blízké, aby je uchránil věčného utrpení. Někdy lze postižené zachytit před realizací sebevraždy ve stadiu fantazií o způsobu jejího provedení. Pak je nezbytné okamžitě zasáhnout.
Porucha se může někdy vyskytnout jako následek užívání drog, obyčejně však užívání drog předchází a může být příčinou rozvoje drogové závislosti (tlumivé látky - alkohol, heroin, ... přinesou postiženému krátkodobou úlevu). Situaci nahrává fakt, že porucha často uniká diagnose a tím pádem není léčena Poruchu mohou způsobit také některé léky.
Prognosa onemocnění spontánně odeznívá během několika měsíců, riziko návratu je vysoké, asi 50%, v některých případech se porucha stane chronickou. V případě adekvátní a dostatečně dlouhé léčby je prognosa poměrně příznivá.
Vyskytuje se velmi často.
Maniodepresivní porucha Onemocnění se skládá z cyklických atak manických a depresivních tak , jak jsou popsány výše. U poruchy je vysoké riziko sebevražedného jednání. Onemocnění je z hlediska užívání drog zajímavé tím, že jednak začíná v období dospívání a velmi často se společně s ním vyskytuje komorbidita - až polovina postižených nadužívá drogy, nejčastěji alkohol.
Prognosa je mírně nepříznivá.
Vyskytuje se zřídka.

4) Neurotické poruchy a poruchy vyvolané stresem
Mezi nejčastější symptomy této skupiny poruch patří úzkost a strach. Úzkost vzniká bez příčiny, nebo jako odpověď na situace, které běžně nejsou nebezpečné. Může také vzniknout při pouhém očekávání situace, která úzkost způsobuje. Úzkost velké intenzity se nazývá panika. Strach je naproti tomu odpověď na konkrétní nebezpečí. Odhaduje se, že poruchami této skupiny je postižena asi ¼ populace rozvinutých zemí.
Porucha může často předcházet užívání drog (včetně léků a alkoholu), protože mnoho látek způsobuje dočasnou úlevu od obtíží. Úzkost, resp. strach se také může objevit v reakci na neočekávaný průběh intoxikace.
Prognosa je dobrá i když léčba je často dlouhodobá a obtížná.

Typická onemocnění:

Fobické poruchy Základním příznakem je úzkost, která se objevuje buď spontánně, nebo na základě setkání se situací či předmětem, který vyvolává fobii. Příkladem mohou být fobie z různých zvířat, lidí, z uzavřených prostor, ... Úzkost je doprovázena řadou tělesných projevů (bušení srdce, bolest na hrudi, pocení, sucho v ústech, nevolnost, závratě, ...)
Prognosa onemocnění je při adekvátní léčbě poměrně dobrá.
Vyskytuje se relativně často.
Panická porucha Náhle vznikající záchvaty mocné úzkosti, které jsou neočekávatelné a neváží se na žádnou konkrétní situaci. Téměř vždy je doprovází strach ze smrti, či šílenství. Odeznívají během několika desítek minut.
Stav může vzniknout v souvislosti s užitím drog, hlavně psychostimulancií a halucinogenů, nebo je součást jejich abstinenčního syndromu (alkohol, benzodiazepiny).
Prognosa při vhodné léčbě příznivá.
Vyskytuje se relativně často.