Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Jsem nenasytna na pervitin
Nenasytna
Zdravím, jen mě zajímá proč mám potřebu si dávat dávky i když jsem sjeta, nebo také když už jsem po druhém dni a cítím na sobě únavu tak si musím dát..i když vím že to nebude mít účinek jako úplně ta první startující dávka. A taky nemá jemně to po těle pošimra a nic víc..prostě to co si koupím cca gram,dva tak prostě nejdu spát do kud to nevyfetuji i přes to že vím jak náročné to pak je dojezdy nebo abstaky a jak trpím. Vždy si po spánku řeknu už to nechci trpěla jsem bolestmi a možná nějakými stavy, haldy po každé jiné..tak stejně mám za týden chuť znovu a i když jsem řekla že už si nedám a co jsem prožila za bolesti si zas koupím a do předu se těším a pripravuji na ten hezkej pocit jak to začne najizdet..někdy tak že se mi chce zvracet do předu. A ano vím že jsem závislá. Jenže postupem času s tímto přístupem už nemá ta droga na mě takový účinek jako na začátcích že člověk si dal nejak fungoval na pohodu bez problému pak si odbyl obvyklé dojezdy a ráno byl ready. Je to horší a horší jak zdravotně tak psychicky. Ale i přesto že to vím stejně to udělám. Nejsem psychicky nemocná to ne. Ale co se týče pervitinu na to jsem úplně jiný člověk . A i když mám dost jsem už unavená tak že že už nevnímám okolní svět jen tak koukám do blba pracuje jen mozek tělo už je K.O i tak mám potřebu si dát..nerozumím si co jsem zač jestli jsem vůbec člověk a nebo dobytek:( sama od sebe si lehnout spát nejdu Vždy mě vypne už samo když je to ten největší stop...je jedno kde ani nevím kdy a jak stalo se že jsem šla na malou a usla jsem na WC na záchodě..někdy usnu při nějakých aktivitách kterých zrovna dělám prostě sekunda a spím vím je to nezodpovědné a riskantní. Právě že se si moc dobře vědoma toho všeho ale já nevím proč? Občas přemýšlím a normálně střízliva mě nebaví život, žádný aktivity, nic nemá smysl a nebo naopak že mám hodně starostí a právě na perníku jsem úplně jiný člověk..baví mě věci kterým se normálně vyhýbám protože nemám energii a náladu tím myslím běžné domácí práce které má žena dělat a celkově fungovat a stíhat všechno a ty starosti které jsem řešila mě v tu dobu když jsem sjeta nezajímají jsem free. Prostě mě baví všechno a funguji na tom než začne teda ta únava..ale i myšlení mám jiné je mi líp než když jsem čistá. Tak jestli vlastně neutikam před nějakou realitou do tich drog..nebo jestli to že si furt dávám není tím že prostě ta sama příprava jak to mám propracovaný to rozdelavani do jehli a sám vpich mě prostě uklidnuje že ano teď přijde to na co čekám. Je v tom zmatek ale tak to je. I přes to všechno prostě dělám co dělám ale byla jsem v Bohnicích na vyšetření opravdu nejsem diagnostikovana jako nějaký psychicky nemocný člověk.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
děkuji vám za dotaz a důvěru.
Vnímám, že se cítíte zmateně a unaveně z neustálého koloběhu, který s užíváním pervitinu zažíváte. Rozumím vašim pocitům a otázkám, jsou srozumitelné a pochopitelné.
V zásadě ani nemluvíte o něčem až tak výjimečném, ale popisujete něco velmi podobného tomu, o čem mluví většina uživatelů, která si už připustila, že užívání drog není něco, co mají plně pod kontrolou a mluví o zmatcích a pochybách. Popisuje typické aspekty závislosti: mluvíte o touze pokračovat v užívání drog i přes negativní následky, mluvíte o chuti dát si další dávku, abyste dosáhla aspoň nějakého efektu, o ztrátě kontroly, která trvá delší dobu, o zanedbávání čehokoli ostatního.
Na počátku užívání pervitin poskytuje pocit energie a euforie, ale dlouhodobé užívání vede k postupnému vyčerpání tělesných a psychických rezerv, což se projevuje třeba zvýšenou únavou, nebo i potřebou dalších a vyšších dávek pro dosažení dřívějšího účinku. Popisujete, že vám pervitin pomáhá unikat od reality a starostí, nebo že vám pomáhá zvládat obyčejné věci. To je častý důvod, proč lidé pokračují v užívání, ačkoli už jim nedává to, co na začátku. Závislost funguje jako dočasný únik, ale skutečné problémy se tím neřeší.
Závislost se nachází v klasifikaci nemocí WHO a k její diagóze je potřeba konzultace s lékařem nebo adiktolgem. Z mého pohledu však není samotná nálepka závislosti to zásadní - z vašeho dotazu vnímám, že jste se současnou situací nespokojená. A to je pro mě zásadní. Zdá se mi, že se točíte v začarovaném kruhu, ze kterého se vám samotné nedaří najít cestu ven. Věřím tomu, že právě odborná pomoc - rozhovor s poradenským pracovníkem, někým, kdo se věnuje závislostem, by vám mohla pomoct se v situaci pro začátek alespoň lépe zorientovat. Do změny vás nikdo nenutí - nakonec to musíte být vy sama, kdo si najde důvod zkusit něco udělat jinak. Ale rozhovor s někým, kdo vás nesoudí a nanabízí jednoduchá instantní řešení může být začátek toho, že se na svoji situaci začnete dívat jinak a získáte trochu odstup, a tedy i prostor moct si vybrat, co dál. Ať už to bude užívání drog, nebo ne, rozhodnutí bude vždycky jen a jen na vás. Nikdo vás nebude soudit, ani do ničeho nutit.
Doufám, že víte, kde hledat pomoc - zmínila jste Bohnice, ale existuje i celá řada nízkoprahových zařízení, na které se můžete obrátit zcela zdarma a anonymně. Pokud byste potřebovala kontakty, napište, která větším města nebo lokality Prahy jsou vám dobře dostupné. SANANIM, který provozuje i tyto stránky, nabízí pomoc i lidem přímo na ulici, partnerům, rodičům i matkám uživatelkám. Přiznat si problém a začít hledat pomoc je první krok a ten děláte už tím, že píšete sem k nám.
Přeju vám hodně sil, trpělivosti a odvahu říct si o další pomoc,
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
