Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Prohrála jsem život
Greta de Jong
Zdravím,
před půl rokem jsem úspěšně dokončila střednědobou ústavní léčbu kvůli závislosti na opiátech, od té doby nic neberu. Ale to je jediný úspěch, jinak v životě stále selhávám.
Jsem těsně "nad ulicí" - kamarádka mé z milosti nechává bydlet v domku u nich na vesnici, snažím se tam vypomáhat, ale cítím, že její rodině čím dál víc překážím.
Zaměstnání se mi nevede najít, jednak jde o malé sídlo s nedostatkem pracovních příležitostí se svízelným dojížděním, za druhé asi vždy zapůsobím nějak blbě, když se jdu do nějaké firmy osobně představit. Mám sice školy, ale nevysvětlitelnou mezeru v životopise, navíc můj obor (IT) šel strašně dopředu a se zbytky svých pravěkých znalostí je šance na uplatnění v oboru nula. O to nejde, klidně bych uklízela nebo prodávala, ale ani v této sféře mě nechtějí.
Jsem strašně apatická, bez elánu. V léčebně mi nasadili antidepresiva, která mi moc nesedla, pak jsem byla dvakrát u ambulantního psychiatra a přestala jsem k němu chodit, osobně jsme si nesedli. Měla jsem si samozřejmě najít jiného, ale ten proces mi v mé apatii přišel strašně složitý. Jsem teď bez medikace a psychický stav se nelepší.
Stejně tak jsem se vykašlala na následnou ambulantní léčbu.
Zapomněla jsem na schůzku na pracáku a přišla o dávky hmotné nouze, můj jediný příjem. Je to úplně v háji.
Jsem izolovaná od lidí kromě kamarádky a její rodiny (kteří mě už taky začínají mít plné zuby), s narkomany se nestýkám, ale s původní rodinou a známými se mi nepovedlo obnovit vztahy (není energie a i se bojím, že mi neodpustí), navíc nás dělí 250 km.
Mám pocit, že jsem prohrála život. Že už je pozdě na vše (už mi dávno není 20).
Vlastně nostalgicky vzpomínám na pobyt v léčebně, kde mě po čase začal ten strukturovaný program bavit, zažila jsem pocit úspěchu a přijetí od ostatních.
Co se mnou? Mám ještě nějakou šanci?
Odpověděl: Hana Skořepová
Dobrý den Greto,
je fajn, že jste se ozvala. Určite bych Vás ráda podpořila ve vyhledání pomoci osobně. I když nyní z Vašeho pohledu vypadá vše negativně, tak stále se držíte od drog. Zřejmě tedy ve Vás je něco zdravého, co Vás jen tak nepustí. Pokud bych Vám mohla doporučit obraťte se znovu na zařízení, kam jste docházela ambulantně po léčbě. Určitě se s těmito situacemi u lidí po léčbě setkávají a budou nápomocni Vám je řešit. V řadě případů pomáhají se shánění práce a ubytováním. Sdílení s někým dalším, kdo je tam pro Vás a koho nezatěžujete (je to jeho práce), je potřeba, abyste se posunula dál. Když v tomto stavu setrváte sama, tak se opravdu nebudete dále posouvat. Naopak se Vám potvrdí Vaše domněnky o neschopnosti apod.
V tomto stavu se hůře hledá jistota sama v sebe, tak si nechte odborně pomoci a zajděte nebo zavolejte do daného zařízení. Případně Vám můžeme poskytnout kontakty na jinou adiktologickou pomoc, když napíšete okres současného bydliště.
Věřím, že i když to půjde pomalu,dají se věci změnit a Vám se může dařit lépe.
Za Drogovou poradnu
HS
Zpět
