Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
..
dee
Dobry den, byl jsem pred 10 lety nekolikrat v lecebnem zarizeni jako AT. Je to uz skoro 10 let, jsem naposled vysel a ziju normalni zivo - dobra prace, penize, konicky. 5 let let zcela abstinoval. Odstrihl jsem v te done vsechny pratele a venoval se abstinenci. Behem teto doby me zivot podle doneho zivota z AT nebavil,
hodne casto jsem premyslel o zkoneni zivota. Poslednich 5 let piji, ci uzivam yeyo narazove, ale mam vzdy silene vycitku, spis az paranoie. V podstaste jsem se dostal do stavu, ze ackoliv mam ok zivot, ktery by leckdo zavidel, vcetne "dychanku" zivot me stale spise nebavi. Je mi pres 30 a proste mam stale pocit, ze jenom prezivam, at delam cokoliv. Obcas me neco chytne - sport, posilovna, uceni cizich jazyku ( jako samouk jsem se naucil jazyk na dobre urovni), bojove sporty atd. Mam I sveho terapeuta, je kterem chodim jiz velmi dlouho. Rad bych se zeptal ( nemam diagnostikovanou zadnou nemoc, ackoliv jsem podstoupil za tu dobu tak 10testu), proc proste me nebavi zit? Neni to na to, abych si ublizil, ale zaroven ani na to, abych zil zplna. Zkousel jsem I ibagain a ayuhasca lecbu, fajn, ale nic co by mi otevrelo oci. Je noralni, ze me bavi zit tak z 30 % ? I kdyz mam financni a jakoukoliv dalsi svobodu ?
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, dee, a děkuju vám za dotaz i za důvěru. Pokud jde o email, nemusíte se bát, ten nikde nezveřejňujeme, je tu jen proto, aby vám mohlo přijít upozornění na to, že jsme na dotaz odpověděli.
A teď už k vašemu dotazu.
Píšete, že jste před 10 lety ukončil léčbu závislosti, od té doby jste 5 let abstinoval a posledních 5 let si dovolujete pít alkohol, užívat yeyo. Chodíte už řadu let k psychoterapeutovi. Máte práci, jste finančně zajištěný ... nezmiňujete vztahy, ale dodáváte, že vlastně navenek vám v životě nic nechybí, ale uvnitř něco postrádáte, přijde vám, že nežijete naplno, jak kdybyste žil jen z 30%. Zmínil jste, že vám nikdo nediagnostikoval žádnou nemoc ... nevím, jestli do toho zapadají i deprese.
Napadá mě k tomu - mluvíte o tom v psychoterapii? Zkusil jste psychoterapeuta změnit? Co jste zatím vyzkoušel a kdy jste se cítil líp? Jaké další cesty hledáte? Máte kolem sebe lidi, kteří jsou vám blízcí a se kterými tohle můžete sdílet? Napadlo vás zajít za psychiatrem a probrat s ním možnosti vyzkoušení medikace? Dneska už je v nabídce spousta seminářů a sebepoznávacích kurzů .. co máte v tomhle směru za sebou?
Nedokážu takhle na dálku zjistit, co se děje, nebo co by vám pomohlo. A mrzí mě, že i po tolika letech abstinence a terapie se vám nedaří najít v životě cestu, po které byste šel s radostí a s pocitem, že po ní chcete jít. Mohu vás jen zkusit těmi pár slovy trochu podpořit nebo popostrčit k tomu, abyste to nevzdával a hledal cesty, jak situaci řešit, jak se cítit líp, aniž byste se nutně musel opíjet, jak se necítit od života odpojený, ale naopak živý, aniž byste musel utíkat do drog, hledal cesty k tomu, co vás dělá spokojeným a šťastným. Cílem léčby přeci nikdy není samotná abstinence, ale relativně šťastný a spokojený život, ve kterém si užíváte radosti i starosti a máte pocit smyslu.
Budu ráda, když napíšete víc. Ale ještě víc doporučuju promluvit si na tohle téma velmi otevřeně se svým terapeutem - zná vás lépe, než já a máte toho asi spoustu za sebou, doufám, že vám bude lepší oporou, než pár psaných slov.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
