Sananim - Drogová poradna 

Už mi to nic nepřináší

xxx

Dobrý den,
před měsícem jsem zde psala dotaz ohledně harm reduction při šňupání, v první řadě Vám chci poděkovat za odpověď. Nosní sprej jsem si pořídila a vyhovuje mi.
Měla jsem radost z Vaší pochvaly za mou abstinenci od nitrožilního užívání. Uvědomila jsem si, že nemám nikoho, kdo by mě v tomto podržel a ocenil mou snahu. Už je to více než rok, ale stále postupuji den po dni.. Možná by bylo fajn, si o tom moct s někým promluvit. V mém městě je K-centrum, kam jsem v době IV užívání docházela pro čisté jehly, ale co jsem přestala, tam již nechodím. Přemýšlela jsem nad tím, že bych si tam zašla s někým popovídat, ale mám pocit, že bych je zbytečně zatěžovala/otravovala. S tímto mám ve své hlavě problém, neumím požádat o pomoc, protože mám pocit, že mé problémy oproti jiným nic nejsou.
Za uplynulý rok jsem se v určitých oblastech života hodně posunula, dodělávám si školu, zlepšila jsem své vztahy s rodinou. Ale zároveň mi připadá, jako bych byla nějak zaseklá. Užívání nosem mi nic nepřináší, možná jen ten počáteční dobrý pocit, kdy látka začne účinkovat a vše je zajímavé, ale ten rychle pomine a potom vlastně přemýšlím, nad čím se mám na xx hodin "zasekat" než mi to dojede a budu se z toho moct vyspat a být opět normální. Už mě to nebaví, nic mi to nedává. Vlastně je mi mnohem lépe, když jsem čistá. Jenže přesto si každý víkend něco seženu a dám si. Štve mě to, jakobych to dělala prostě jen ze zvyku..
Asi nevím, co jiného dělat. Nevím, jak naložit s tím volným časem. Bohužel jsem se nikdy v ničem nenašla, přestože jsem toho již hodně zkusila. Nemám žádné zájmy nebo koníčky, u ničeho nevydržím - rychle se nadchnu a rychle mě vše omrzí.
Uvažovala jsem nad tím, že kdybych měla neomezené finance, fetovat by mě nejspíš nenapadlo, mohla bych mít volné chvíle vyplněné bohatým programem. Byli jsme teď s přítelem na dovolené a na drogy jsme ani nepomysleli, jenže po návratu domů jsme si ihned dali. Drogu mám v podstatě zdarma, stojí mě to jen spoustu času a zdraví.
Jsem smutná, přijdu si lapená ve vlastní hlouposti. Kdybych mohla jen stisknout tlačítko a v poklidu zemřít, aniž by to někomu ublížilo, tak neváhám. (Toto nemyslím sebevražedně, ale ve smrti vidím věčný klid a konec toho složitého hlavolamu jménem život. Někdy mi přijde, že ty pěkné chvíle za všechny ty sračky, které život přináší prostě nestojí.)
Omlouvám se, za dlouhý sloh, je toho tolik, že ani vše nemohu popsat. Vím, že to není jednoznačný dotaz, ale asi jsem se potřebovala vypsat.
Hezký den

Zpět