Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Senty,

většinou podobné několikadenní jízdy bez přestávky končí právě tak, jako u vás ... člověk se prostě rozhodne a zastaví. A nebo končí totálním vyčerpáním. V tom lepším případě člověk prostě odpadne, usne. Nikomu, ani jemu samotnému, se nic nestane. V horším případě člověk sobě nebo někomu jinému ublíží ... prostě udělá chybu, něco přehlédne, nebo udělá špatné rozhodnutí, má hloupý nápad, neodhadne svoje síly, začne mu selhávat nějaký orgán apod.

Po takto dlouhé jízdě se k únavě často přidají halucinace. Následně třeba i toxická psychóza, ve které člověk dál už ani užívat nedokáže. Má tehdy paranoidní stavy, pocity pronásledování, má pocit, že je s jeho tělem něco špatně a vyhledá lékaře, nebo naopak nevěří lidem kolem sebe, vidí a slyší věci, které nejsou a nevysvětlíte mu je ... pokud se o to pokusíte, většinou jste součástí celého spiknutí. Pokud má dotyčný štěstí, tak je toto zbláznění pouze dočasné a vymizí s tím, jak vyprchá účinek drogy (a to může trvat i několik hodin). V horších případech stav odeznívá dlouho, nebo nikdy neodezní docela. V některých případech může nastartovat opakování psychóz, nebo jiných psychických, psychiatrických potíží. Často tyto stavy končí hospitalizací na detoxu, nebo na psychiatrickém oddělení.

Jedním z velmi dobrých doporučení, krom nekombinování drog, je také nedokrmování stavu a starání se o sebe ... a to ne jen pokud jde o doplňování tekutin a stravy, ale také pokud jde o spánek a odpočinek. Jedna z nejspolehlivějších cest, jak předejít halucinacím a jiným nepříjemným stavům, je právě pravidelný odpočinek a pauzy.

Zkušení uživatelé, kteří užívají dlouhodobě a daří se jim fungovat, si většinou právě na takové věci dávají velký pozor. Dbají o svou životsprávu a krom užívání se starají i o dostatek spánku. Samosebou potom neužívají denně, a pokud ano, pak spíše v menších dávkách tak, aby to mělo na jejich fungování co nejmenší vliv. Takoví lidem časem přijdou na to, že je droga pouze omezuje, jejich tělo si na ní zvyklo a na droze fungují jako normální lidé bez drog. Navíc jim bere docela dost peněz, protože časem roste i tolerance. Pro některé je po čase tato nesvoboda a peníze důvod, proč se rozhodnou něco změnit.

Ptáte se na to, jak to dělají lidé, kteří mají děti? Popravdě: moc nevím. Nejspíš se to bude odvíjet od toho, jak užívají, jak často, jak, co a kolik, jaké mají příjmy, jak si dokáží ulevit, apod. Mezi našimi klienty jsou i lidé, kteří mají děti. Pokud užívají jednou za delší čas, tedy rekreačně, nejspíš pro ně není kombinace péče o děti a sem tam užít drogu až takový problém. Osobně však takové lidi neznám. Pokud jde o ty, kteří užívají častěji, nebo i denně, většinou je pro ně kombinování péče o děti, práce, starání se o domácnost, hodně náročné. A jak jsem psala - s délkou užívání roste tolerance, a drogy jsou pak docela drahý koníček. Navíc je pak člověk denně nebo docela často v kontaktu s lidmi, kteří drogy prodávají, a tím se stávají součástí černého trhu s nelegálními látkami ... porušují zákon.

Pokud někdo užívá drogy denně, musí tomu podřídit spoustu věcí. Má-li někdo takoví děti, a pořádá-li několikadenní jízdy, nejspíš si toho časem všimnou ne jen jejich blízcí, jejich děti, ale bez pochyby i jejich okolí. Zkuste si sám představit, jak by člověk při takové jízdě, jakou máte za sebou, měl vypravovat denně děti do školy, být na spoustě míst na čas, chodit do práce, plnit svoje povinnosti, a pak nezapomenout nakoupit, uvařit, vyzvednout děti, oběhnout kroužky, zkontrolovat úkoly, uložit děti .... a do toho být v tom stavu, v jakém jste byl po dvou třech dnech jízdy. Něčeho takového si časem někdo všimne a do procesu vstoupí OSPOD.

Stačí takto?

S pozdravem a přáním, abyste na sebe dával pozor a dobře se o sebe staral,

Gabriela Minařík.