Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Vesno,

agresivita u pervitinu není nic výjimečného, spíše naopak. Jde o stimulant, který dává lidem pocit velké energie, všemocnosti, lidé ztrácí zábrany a někteří jsou pak agresivní. Podezíravost souvisí s tím, že pervitin je neurotoxický, lidé vidí souvislosti i tam kde nejsou. Přidá-li se k tomu nedostatek spánku a odpočinku v rámci vícehodinové jízdy s doplňováním drogy, dostává se člověk velmi blízko stavům paranoi, podezírání, poruchám vnímání (skutečně pak může vidět a slyšet věci, které jiní nevidí a neslyší), případně si skládá paranoidně souvislosti. Zdaleka né vždy má smysl jim vysvětlovat, že jsou mimo. Někdy to může být i nebezpečné. Stejně tak se lidé mohou agresivně projevovat na dojezdu, to je po užití, kdy účinek vyprchá, v situaci, kdy se jim nálada propadne a cítí se zle ... v takových chvílích bývají lidé nepříjemní a agresivní. 

Navíc jsou lidé, kteří mohou v důsledku užívání dojít do stavu tzv. toxické psychozy ... ta může přijít v situaci, kdy jsou pod vlivem, nebo i po vyprchání účinků drogy. V toxické psychoze se lidé mohou chovat zcela jinak, bláznivě, agresivně, není s nimi rozumná řeč ... a je zcela na místě se takovým lidem vyhnout, v prvé řadě dbát na vlastní bezpečí! Pokud vnímáte, že jsou nebezpeční sobě nebo okolí, volejte policii a záchranku. V takovém stavu nikdy nevíte, co dotyčný udělá, je lepší nechat to na odborníky. Naštvat dotyčného může to, že mu začnete věci vysvětlovat, nebo i to, že odejdete ... rizikové je cokoli. Většinou tento stav odezní sám, ale někdy přetrvává i řadu hodin, dní, někdy je třeba člověka hospitalizovat a medikovat, aby se vrátil do normálu. Dokonce jsou situace, kdy taková událost spustí vážné trvalé psychické problémy.

Ukončit vztah s někým, kdo je agresivní, je to nejlepší, co pro sebe (a často i pro něj) můžete udělat. Vy píšete, že jste se dokonce bála o svůj život! I proto mě napadá, jestli jste měla od té doby možnost s někým o všem mluvit? Život s někým, kdo je závislý, může být hodně náročný. Ti nejbližší se často cítí do určité míry spoluvinní za to, co se děje. Užívající na ně často vinu za svoje chování a někdy i užívání přehazuje. Výjimkou není ani to, že si lidé z tohoto důvodu připadají provinile, nevěří svému úsudku, ve vztahu, který je ničí, si nechávají ubližovat a nedokáží odejít. Vy jste to dokázala, což je opravdu dobře! Evidentně vás však pořád něco z té doby trápí. Je to tak? Pokud byste stála o to si s někým, kdo vás nebude soudit, promluvit, mohla byste se obrátit na poradnu pro rodiče a blízké uživatelů drog. V Praze bych vám nabídla kontakt na naši poradnu, ale v každém větším městě najdete kontaktní centrum nebo adiktologickou ambulanci, které fungují diskrétně a zdarma, stačí zavolat a objednat se. Co vy na to? Dávalo by vám to smysl?

S pozdravem a přáním pěkného dne,

Gabriela Minařík.