Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Úzkost, deprese a nespavost
Lusy
Dobrý den , první zkušenost s pervitinem jsem měla v 15ti letech . Začali to užívat kamarádi a tak jsem taky neodolala. Pocity po prvních lajnách byly bezva, jako kdyby jsme mohli všechno. Obstarat si to opakovaně pro nás nebylo nic těžkého . Začala jsem jezdit na střední a seznámila jsem se s lidmi co si v tom jely opravdu ligu,dokonce to i vařili ,užívala jsem ho každý víkend, kolikrát i v týdnu když jsem chodila do školy , nikdo si ničeho nevšiml .
S užíváním jsem po té pokračovala s přítelem a dá se říct ob den, žádné dojezdy , hádky nic podobného . Když jsme se rozešli nastoupila jsem do prace která mě hrozne bavila a s užíváním jsem přestala .
Našla jsem si nového přítele a jsem s nim 3 roky , daly jsme si spolu parkrat jen tak pro pobavení, i přes to mě to po stvalo . Problémy když jsem se tomu zase poddala a on také začali před půl rokem .
Dozvěděla jsem se , ze mi byl nevěrný a začala jsem upadat do depresi , úzkosti i bez drog . Zůstala jsem v bytě kde jsme spolu žili úplně sama a začala jsem to řešit pervitinem , po prvním dni co odešel jsem se sjela. Byla jsem sama a do toho popíjela gin. Porad jsem plakala. Když přišel konec stavu ten ošklivý dojezd začali mě napadat myšlenky na sebevraždu, úplně mi hrablo. Spolkla jsem balík prášku proti bolesti a zapijela to alkoholem . V zápětí jsem volala rodině , ze se s nimi loučím . Chtěla jsem si podřezat žily , byla jsem psychicky vážně na dne . Pribehla pro mě mamka a na štěstí nepoznala žádnou přítomnost drogy a odvedla mě k nim domu .
U rodičů jsem zůstala asi dva týdny a dala jsem se do hromady . Příteli jsem dala ještě šanci a začali jsme užívat spolu . Od té doby trpím ale opravdovými depresemi a kolikrát lituji i toho , ze jsem ho vzala zpět . Nekonečné hádky , obviňování a vyslýchání. Našla jsem si psychologa a přestala užívat to svinstvo , které mě začlo nakonec rozezirat. Přítel si v tom začal ale libovat. Kolikrát mi i lze , ze nic neměl a já to přeci poznám . Mám strach, že když s tím nepřestane tak se tomu zase poddam a to nechci , už jsem vážně jinde ale člověk nikdy neví . Také si říkám jestli mi takový člověk za to všechno stal a stojí . Známe se už dlouho a chtěla bych mu s tímhle pomoci, myslím si , ze když jsem to zvládla já zvládne to take .
Co myslíte ? Děkuji
Odpověděl: Markéta Kordová
Lusy, dobrý den,
je fajn, že jste se dala do pořádku, vyhledala psychologa, snažíte se abstinovat. Ale není to zase až tak dlouhá doba, abyste mohla z toho tahat někoho dalšího, obzvlášť, takto blízkého. Z praxe máme zkušenost, že to moc nefunguje. Většina drogových párů se do toho vzájemně tahá zpět. Obávám se, aby to nebyl i tento případ. Musíte zvážit co od života chcete, zda si abstinenci chcete uchovat trvale, co máte za priority, po jaké cestě vlastně chcete jít a kam chcete dojít...možná jsou to témata co můžete řešit s psychologem, nebojte se mu otevřít a být upřímná v tom co se Vám honí hlavou a co prožíváte, jen tak má terapie smysl.
Držím palce, ať na to všechno brzo přijdete.
MK
Zpět
