Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Pomoc
Nikyy255
Dobrý den,nevím už s kým se řadit.Ale jsem začala na pervitinu už skoro 10 let vždy jsem skončila na detoxu pak pauza, ale tentokrát to nebylo až tak vážný mám syna kterého mi naší berou do péče, jelikož už užívám rok v kuse skoro bez měsíce,došla jsem o auto, řidičák, práci rodinu i syna odpor mě posílá na léčení ale to už jsem absolvovala a nepomohlo to jen na pár měsíců.Ted je to horší jsem šílene závislá na osové která vaří drogy a miluju ho strašně nedokážu být bez něho jsem jak malá holka co si neví rady.Utekla jsem za ním bije mě a přesto s ním jsem protože nechci do léčby jsem závislá i na benzodiazepamech bez kterých nemůžu dýchat.Pomozte mi nejakou řadu ktera mi v této fázi myšlení ještě dokáže prekonat tu závislost.Ka nechci žít v ponížení a vecne se nechat urážet pomozte mi z toho ven.Radu jak se odtrhnout od něho a být zas sama sebou.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Nikyy255,
vypadá to, že se za poslední dva roky točíte v začarovaném kruhu (závislosti - na pervitinu, lécích, nově na partnerovi, nespokojenosti, sporů o syna). Jak kdybyste se propadala. Nebo to vidíte jinak?
Jak dlouho myslíte, že to takto vydržíte?
Při práci v kontaktním centru jsem viděla mnoho párů uživatelů, kdy i přes všechno vzájemné ubližování, ponižování, zneužívání spolu partneři zůstávali mnoho let. Ani jeden z nich se nedokázal ze závislého vztahu vymanit, neustále jeden čekal, až druhý udělá nějaký krok, svou změnu vázal na změnu u partnera. Ani jeden nebyl ochoten rozhodovat a jednat sám za sebe. Společně se tak drželi v začarovaném kruhu závislosti na drogách/lécích, i v závislosti vztahové. Byť bylo zjevné, že ani jednomu vztah neprospívá, ve vztahu zůstávali. Nicméně rozhodnutí, jestli ve vztahu zůstávat nebo ne, je na vás. Nemusíte čekat, až nějaký krok udělá partner. Ostatně, co by ještě musel udělat, abyste odešla - nestačí, že si navzájem ubližujete a on vás dokonce bije?
Odchod z podobného vztahu chce překvapivě velkou sílu, odhodlání a odvahu ... protože vše ostatní se ve srovnání s takovým vztahem zdá často prázdné a šedivé. Nemluvě o tom, že se v tu chvíli člověk musí vzdát některých privilegií - například přístupu k drogám, bydlení, peněz. Často je těžké zvládnout i jen ten fakt, že jsem sám/sama bez partnera, nebo že nevím, s kým je a co dělá.
Co by se muselo stát, abyste v sobě našla sílu něco změnit vy sama a za sebe?
Možná si v tuhle chvíli ani na takové otázky nedokážete odpovědět. V podobných situacích mne pak napadá, jestli není jednodušší si říct, že to teď řešit nebudete, jen to prostě zkusíte jinak. K užívání se můžete vrátit vždycky, tak proč to prostě na nějakou dobu neodložit a nezkusit všechno to, co vám radí lékař, rodiče, adiktolog ... prostě vysadit (v tuhle chvíli na detoxu, protože kombinujete kde co), pak si dát prostor a čas v léčebně nebo komunitě, abyste přišla na to, co vlastně chcete. Neřešit teď syna, rodiče ani partnera, ale postarat se v první řadě o sebe. A pak se uvidí. Myslíte, že byste něco takového zvládla? Vím, že jste už několikrát mluvila o tom, že do léčby nechcete ... pořád mi ale léčba připadá proti tomu, co žijete teď, jako procházka. Napadá mne také, že jestli se něco ve vašem postoji nezmění, snadno by se mohlo stát, že budete v podobné situaci i za rok, dva, nebo pět. On tu změnu totiž nikdo jiný než vy neudělá, nemá cenu čekat na to "až se to či ono stane" ... nebo "až ten či onen něco udělá...". Co se bude dít, je v tuhle chvíli na vás.
Zdraví,
Gabriela Minařík.
Zpět