Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Shindel,

a děkuji vám za důvěru i za dotaz. 

To, co jste zažila, jsou klasické účinky pervitinu (tedy pocit energie, spřízněnosti, upovídanost, sebevědomí atd.), ale i dojezd... tj. stav, kdy si tělo a mysl vybírá svou daň za užití, únava, vyčerpání, propad nálady, nuda, šeď, ale i návrat potíží, které normálně máte (úzkosti, uzavřenost).

Vzhledem k tomu, že bojujete s úzkostmi, nejspíš jste trochu více introvert, necítíte se běžně příjemně ve společnosti dalších lidí atd., máte o to větší chuť si zážitek na pervitinu zopakovat. Je to tak? Bohužel jste díky tomu všemu zranitelnější, "pervitin má u vás na čem stavět".

To, že píšete k nám na poradnu a sama zmiňujete, že nevíte, jestli se chcete pustit zrovna do tohohle, je znamení, že si situaci uvědomujete. Možná tušíte, že na pervitinu jde o prchavý zážitek, který si právě tak, jak jste poslední dny zažila, vybírá vždy svou daň. Možná víte, že po nějaké době zmizí i onen zážitek a zůstane jen potřeba užít pervitin, abych vůbec vstala a mohla jakž takž fungovat. Nic totiž netrvá věčně ... ani onen radostný a sebevědomí pocit na pervitinu.

I tak si umím představit, že může být touha po zopakování si zážitku veliká. Nebo se pletu? Právě ona rychlost, zdánlivá lacinost, dostupnost jsou těmi největšími lákadly. Jakákoli jiná cesta, která by vedla k tomu, že se budete cítit sama se sebou více spokojená, je náročnější minimálně časově, někdy zdánlivě i finančně. Mluvím nyní o terapii, sebepoznávání, které je časově náročnější, většinou nepřináší tak intenzivní zážitek změny (i proto, že je změna postupná a pomalejší), ale o to trvalejší, vnitřní změna to bývá.

Píšete, že máte zkušenosti s psycholožkami, psychiatry, léky, léčebnou ... přiznám se, že nevím, co přesně si pod tím představit. A pochopitelně bych se přimlouvala za to, abyste zážitek na pervitinu vzala jen jako jednorázovou zkušenost, varování, upozornění, že je potřeba něco dělat, okamžik, který vás poňoukne k hledání jiných, bezpečnějších cest, k trvalé a skutečné vnitřní změně, než k té povrchní a dočasné, vyvolané pervitinem.

Pakliže přesto budete chtít v experimentování s pervitinem pokračovat, vězte, že budete pravděpodobně mnohem zranitelčnější a rychleji se u vás může objevit potřeba zvyšovat dávky nebo frekvenci, a zároveň se mohou prohlubovat nepříjemné dojezdy, úzkosti a uzavřenost při vysazení. Riziko rychlosti rozvoje závislosti je u vás větší, než u jiných.

Budu ráda, když napíšete, jestli vás některá část odpovědi oslovila, případně v čem. 

Přeji vše dobré. Opatrujte se a dávejte na sebe pozor!

S pozdravem,

Gabriela Minařík.