Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Drogy v synově partě
Heda
Dobry den.
Mýmu synovi je 14 let a chodí do 8.třídy. Nedávno jsem zjistila,že u nějakého jeho kamaráda našli pervitin. Syn sám občas smrdí cigaretami a občas cítím i pivo,ale to jen zřídka kdy. Chápu,že v tomto věku již mladí exprtimentují s drogami,ale nemyslím si,že je dobré se takových lidí držet. Nenápadně jsem se ho zeptala zda toho kluka u ktereho to našli zná,vrhl na mne naštvaný výraz,vstal ze židle řekl něco ve smyslu,že co ho podezírám,že dělám jako bych to "piko" našla u něj a že odešel z bytu na tři hoďky ven,pak se vrátil,byl nějaký divný,nic neřekl,plácl sebou do postele a když jsem za ním potom přišla se ho zeptat jestli je všechno v pohodě,ani se ke mne neotočil a zněl trochu divně "jo v pohode,chci spat" potom kdyz jsem se ho jeste jednou neuspesne zeptala jestli treba nechce piti nebo si promluvit,jsem odešla z jeho pokoje,z jeho bundy byl opět cítit kouř,ale jen tabák,nic jiného. Kapsy jsem mu neprohledala,to nedělám. Druhý den vstal až k odpoledni,odešel ani nechtěl oběd a vrátil se k večeru "v náladě". Od té doby jsem se ptala i učitelky jestli třeba nemešká hodiny nějak víc nebo jestli se mu zhoršily známky. Odpověděla mi,že se jí zdá,že nechybí nějak neobvykle - 1 za 2-3 týdny když si odbyde odpolko mi až tak pohoršující nepřipadá a známky se drží prý tak nějak stále tam kde byly. Našla jsem si dokonce čas si promluvit s kamarádkou,která zná matku toho kluka a řekla mi,že u něj se to dalo čekat už dávno. Řekla mi,že prý zprvu také nic neviděla. A to musím dotat,že ona byla takovou jeho tetou. Bojím se,že tak dopadne i můj syn. Mám pochopení pro to,že si dá občas cigaretu i pro to kdyžby si dal jednou do měsicí pivo -ostatně já jsem byla podobná. Ale nechci aby to přerostlo moc. Uznávám,že synovi možná dávám moc svobody,ale nechci aby mel pocit ze ho omezuji a pak by treba utekl definitivne,nebo by prave just začal s drogama.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, Hedo,
děkuji vám za dotaz i za důvěru.
Bohužel vám nedokážu dát žádnou jednoduchou ani zaručenou radu. Nikdo z nás nevidí do budoucnosti, a tak budeme jen těžko hádat, jakou bude mít ta která vaše reakce u syna odezvu. Rozumím ale naprosto dobře tomu, že máte strach na jednu stranu z toho, abyste něco nezanedbala, nezlehčovala, nedávala synovi svobody příliš, nebo ho naopak nezahrnovala přílišnou péčí, dohledem nebo kontrolou. V Poradně pro rodiče se setkáte s oběma případy. Zjednodušeně by se dalo říct, že oba přístupy mohou svým způsobem dítě dohnat k drogám. Ale pravdou je, že každá situace je natolik jedinečná, hraje v ní rolik tolik nejrůznějších proměnných, že není možné takto jednoduché závěry dělat.
Velmi obecně lze doporučit se synem na téma toho, co se děje, mluvit. V zásadě velmi podobně, jako píšete k nám do poradny. Mluvit otevřeně o tom, co vidíte, slyšíte, čeho si všímáte, jaké chování pozorujete (držte se popisu). Následně mluvte o svých pocitech a obavách. Nemá cenu vydírat, vyhrožovat, obviňovat, dávat ultimáta, dělat scéna. Smyslem se často míjí i dlouhé přednášky. Lepší je otázka, naslouchání a pak si raději dát čas na rozmyšlenou, zůstat v klidu a v rozhovoru pokračovat příště. Důležité je najít i vhodný moment na takový rozhovor, a hlavně to nevzdat po jednom nezdaru a odmítnutí.
Máte pravdu: na jednu stranu má syn právo na soukromí, na to věci zkoušet, dělat chyby, objevovat, hledat. Na stranu druhou spolu žijete. Vy jste jeho rodič, staráte se o něj, živíte ho, nesete za něj odpovědnost. Tudíž i on má vůči vám jisté závazky, povinnosti. Jednoduše práva a povinnosti, svoboda a odpovědnost, kontrola a pravomoci, by měli jít ruku v ruce. A umění něco takového předat dítěti, přijímat, naslouchat, ale také dávat prostor a pevné hranice, jsou asi ty nejtěžší úkoly, se kterými se rodič potýká. Nezbývá než držet palce a popřát vám odvahu si v případě, že bude potřeba, říct klidně o pomoc a podporu v podobě osobní konzultace.
Zde vkládám odkaz na to, jak vést konstruktivní rozhovor. Zde vkládám kontakt na Poradnu pro rodiče pro případ, že byste ráda s někým probrala situaci více dopodrobna.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět