Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Divný pocity
Kevi
dobry den. pervitin sem brala od 14 v kombinaci este s denním hulením a nějakým tím ketaminem a lsd. brala sem ve velkým až do 19 a pak sem měla takovou jen hulící občas extázovou pauzičku. ve 20 sem si zase šlehla a brala sem pak znova až do doby před rokem. takže sem od pika a celkove všeho kromě trávy rok čistá. no ale poslední cca měsíc mám dost depky,bombardují mne vzpomínky na dobu kdy sem si kolem nosu omotávala vatičky nasáklý vším možným,tancovala vyjetá v nonstopáčích,atd. proste me to chybí . takovej ten hlásek "dyt to bylo tak skvělí! proc jsi toho nechala? jen kvuli společnosti,ktera te stejne odsoudila? bylo to jednodušší. vsechno bylo super a úžasný...". mam z toho depky hrozný a přistihla sem se,že i víc piju. mám hroznou chut si dat,ale zaroven nevim no. prosim jak se zbavit depky z tohohle
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Kevi,
díky za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Rozumím tomu tak, že se pohybujete na velmi tenké hraně, kdy hrozí, že se vrátíte k užívání drog, nebo minimálně začněte postupně zvedat frekvenci a intenzitu užívání hulení a alkoholu. Zažíváte craving, chutě na drogy, vrací se vám vzpomínky na období užívání drog. Důležité mi přijde i to, že ani v současnosti neabstinujete. Asi sama tušíte, že ony vzpomínky typu "bylo to tak úžasné" jsou jen převlečená podoba oněch chutí.
Netuším, jestli jste někdy vyhledala odbornou pomoc. Přišlo by mi totiž zcela na místě v tuhle chvíli nějakou pomoc vyhledat. Zkusit se obrátit na kontatní centrum, mluvit s někým, kdo vás nesoudí, naslouchá vám a společně s vámi hledá příčiny toho, co se děje, stejně jako možná řešení.
Nepřipadá mi, že by období, kdy jste úplně mimo a tancujete v nonstopáči na stole, bylo zrovna z těch nejšťastnějších - byť rozumím tomu, že když se člověk takto chová, dělá to často s tím, že je mu už všechno jedno, nic nemá smysl plánovat a řešit, a být sám sebou ve své situaci střízlivý je tak složité, že se únik do stavu totální sjetosti zdá jako ideální řešení a vnitřní prožitek je v tu chvíli omamně úlevný a krásný. Přesto to vidím jako fikci, jako stav, se kterým jste vy sama spokojená nebyla a proto jste užívání omezila. Jste schopná to v této chvíli také takto vidět? Nebo se pletu?
Přeci jenom intenzita užívání, kterou popisujete byla obrovská. Divila bych se, kdyby vás rodiče nebo přátelé nekonfrontovali s tím, že se chováte nebezpečně, ohrožujete svoje zdraví (fyzické i psychické) i život (minimálně s ohledem na rozpouštědla a intenzitu užívání, které v době mezi 14-17/19 lety popisujete). Napadá mne to i z toho důvodu, že podobné chování u takto mladých lidí často souvisí s rodinou situací, vztahy, psychickými problémy apod. Není samosebou, aby něco takového prošlo bez povšimnutí a nemělo svoje důvody. Hlavou se mi při čtení vaší otázky honí více otázek než odpovědí. A to je další důvod, proč si myslím, že by stálo za úvahu najít si někoho, s kým byste mohla o všem mluvit v širších souvislostech. Co myslíte? Dávalo by vám to smysl? Pokud nevíte, kde někoho takového hledat, napište, která města jsou vám dobře dostupná, poslala bych kontakty.
V neposlední řadě ... podzim, současný nouzový stav - jsou jistě faktory, které obecně psychické pohodě neprospívají. Dost možná upadáte do depresí a úzkostí, které není až tak těžké řešit. Nicméně je potřeba v sobě najít odvahu a sílu říct si o pomoc. Bezesporu máte právo na veškerou možnou podporu. Rok se o něco snažíte a byla by škoda to zahodit jen pro to, že se vám nyní přitížilo. Určitě i vy sama někde uvnitř víte, že útěk do užívání není skutečné řešení, ale právě a jen útěk.
S pozdravem a přáním hodně odvahy,
Gabriela Minařík.
Zpět