Sananim - Drogová poradna 

Dceřin přítel

Zuzka

Dobrý den,mám dceru (17) - to že se občas spráská a i to,že ji v pokoji pořád smrdí tráva už ani nevnímám a prakticky jsem ráda,že "jen" hulí a napije se no. Já osobně neshledávám marihuanu za nijak zlou,takže to toleruji - přece jen v některých státech je legální,vyuziva se v medicine a také se nikdy nestalo,že by byla zlá když se zhulila. Navíc jí je za mesic 18 takze kdyz jsem z toho nedelala povyk driv,je zbytecne zacinat. Ale ten jeji pritel,ktery co jsem slyšela bere i tvrdý a bere hodně a celkově byla dcera 2x už taková no - proste to poznam,za zivot jsem par smazek poznala takze proste vim - byl to pernik. Priznam se take nejsem svata - este pred tehotenstvim jsem si trávu občas zakouřila a taky se ráda napila a přiznám se - když mi bylo 15 (nyní je mi 36),tak jsem taky tu kouli si dala na diskotéce párkrát,ale nic tvrdýho. No a proste jsem z toho rozruch netropila - zpomela jsem si kdyz moje mama delala roztuchy a vim,ze me to vzdy jen utvrdilo v mym rozhodnuti. Druhej den jsem ji nechala taky napokoji - dejezd. A treti jsem se snažila si promluvit,ale zacala jsem vetou: "jak sis užila pátek? Udělala jsi hodně věcí." nechtěla jsem začít nijak zhurta a navic mam trochu pochopeni. Pokracovala jsem slovy jako,že jestli si neda pivo - kdyz ji naleju sklenku vzdycky rozvaze jazyk. Takze jsem pokracovala dal jako: jestli si dala kouli (vedela jsem ze slo o piko,ale chapete....). Dcera se koukla na zem a ja jsem rekla neco v tom smyslu,ze jsem driv taky si obcas takhle ustrelila a ze to nechci hrotit a ze me zajima jen jak ji na tom bylo a zda ji to oslovilo.
Ona tak nejak vi,ze i dodnes si obcas to brčko sem tam dam (sice ne pred ni a je to tak jednou do mesice) takze pred ni nebudu hrat svatou. Ona se priznala ze to nebyla koule a kdyz jsem ji priznala ze vim co to bylo a ze ji jen zkousim tak mi rekla ze ji to byvilo ale ze bez pritele ze to neni ono. Takze pry ze si da uz jen s pritelem a ze se bude snazit i jeho premluvit to omezit. Ja se jen zasmala a rekla jsem: bud uprimna. Ja takovymahle kecama taky krmila svoji matku a ze ji to nevycitam a ze me spise zajima proc si nechce dat osamote. Ona mi rekla jen ze nechce byt sama se sebou. Coz jsem pochopila. Ale ted se k nemu skoro odstehovala a vyfetovana je vzdy kdyz ji vidim. Je mi ji lito. Ale zaroven znam sebe v ty dobe - kdybych ji zkousela vytahnout,tak si bude myslet,ze jsem proti ni a ze by utekla uz nadobro,takze ji chci nejak nenasilne premluvit aby treba obcas byla cista a aby to aspon omezila a i kdyz se snazim ji vytahnout na sklenku uz vetsinou odmitne a kdyz uz prijme jednou za tri mesice aby se nereklo,tak je sjeta. Ach jo. Ja tedka uplne chapu jak se citi,ale ona no proste.... To neprijme a bude stejne jako tehdy ja tvrdit,ze je matka blbá a nic nechápe. Proaim jak naladit stejnou notu,ale predem upozornuju,ze do zadny poradny ji neprizahnu a do lecebny taky ne,protoze nic peknyho na tam neni. Ani zadnou socialku,nechci aby ji nekam zavreli na posledni chvili doapivani.... Ja hz nevim.

Zpět