Sananim - Drogová poradna 

Pervitin

Bezedná

Dobrý den, je mi 19 let a mám problém s užíváním pervitinu. Vyskytuji se nenachází v prostředí,kde se vyskytuje. My dobří kamarádi taky užívají. Už jsem měla dvakrát špatné období,kdy jsem to užívala každý druhy den. Nemohu to svádět na moje kamarády,protože i když jsem ze začátku to užívala snima o vikendech a v práci. Poznala jsem jednu osobu a od prvního dne jsem začala brát pervitin častěji i přes týden. Kdyz věděli ze už je semnou něco špatně a prehanim to,tak zakročili a dostali mě z toho. Můj kamarád který je známý dyler u nás se mi vždycky věnoval a snažil se na mě dávat pozor jak v užívání pervitinu,tak docházku do školy apod. a jediný problém jsem měla rychlí úbytek co mohlo vidět okolí. Ale taky jsem je přesvědčovala,ze mám všechno pod kontrolou. Par dni bez toho jsem měla špatné myšlenky,jakou jsem měla chuť,byla jsmem nepříjemná a chuť všechno rozmlatit. Vždycky přemýšlím nad lidském chováním a v tomhle období pořad a vím,ze i když to jsou lidi,který užívají pervitin jsou pro mnoho lidi vymaštěný lidi,tak za tyhle bych dala ruku do ohne,protože kdybych neměla je nikdy bych nepoznala opravdový přátele. Mají dobrou práci,někteří studují i vysokou školu.
A když už jsem si opravdu uvedomovala,ze to musí skončit,tak po par měsících jsem se představit s jednou osobou a všechno už bylo jiný. V tu dobu začala i karantena. Měla jsem i jiné starosti s lidma kdy jsem se jednoho dne nasrala a vymazala jsem si sociální sítě. Bydlím dal o toho města a přes karantenu se moc nikam nemohlo tak jsem trávila čas s rodinou. Na pervitin jsem neměla si pomalu ani nevzpomnela.
Když přicházel konec karantény těšila jsem se na kamarády,kdy si budu moc normálně,upřímně popovídat s kamarády ,ale měla jsem i strach,ze se vrátím k pertivinu.
Dva týdny po karantene v práci seděli kamarádi u stolu a když znáte svy kamarády dobře,poznáte na nich,ze dělají něco a snaží se abych nevěděla,ze si sli dat. Když už jsem věděla,ze to tam je,musela jsem to mít a měla jsem to. Říkala jsem si,několik měsíců čistá,tak v pohodě a tak to taky brali oni,ze jsem už dobra. Ziju v 21.stoleti a prozivam 21.stoleti jak bylo nastaveno a mě chytli hrozna i drogy,ale tak už to nastaveny podle mého názoru.
Dala jsem si jeden večer a par týden nic přišel víkend a přišla řeč mezi kamarády na pervitin a já měla černo před očima a musela jsem to mít. a pak přišlo něco,co nikdo nechápal jak jsem to mohla zvládnou a ze jsem stala na nohou. Moje nejlepší kamarádka která řekla,ze mi trosku dá,tak si to pak dávala za vinu. Ale jeden večer druhy den druhy s někým jiným kdo přišel do práce (pracuju v kavárně) a ne všichni věděli ,ze jsem v tom už jednou litala.. takže byl druhy večer a potom jsem se s kamaradila s lidmi z jiného města a chtěla jsem jít s nima jednou ven,znala jsem je už dřív. A z jednoho večera z toho byli skoro dva měsíce když jsem každý den dávala. Byli to lidi kdy proste vám to daji nechtějí peníze. Neřeknou ze mate dost. A já měla v hlavu ze začátku jen to,byla jsem několik měsíců čistá. Když jsem jen přijela si sednout do práce jenom za kamarády a řekla jsem,ze jsem nespala 4 dny. Nebyli příjemný na mě. Došlo k pomalu 2 měsícům.. už jsem chtěla být dobra dřív a snažila jsem.. jenže jen co jsem viděla ze má někdo brcko nebo jsem slyšela nebo poznala na nich černo před očima a jediný co jsem chtěla je to. Vozili mi to už ti jiný. A ještě po 3 týdnem kdy už mi to nemohlo udělat stav jako predtim a nakopnout mě to večer v práci abych byla ready,ale úplně mě to odrovnalo. Sebrali mě už i pytel a já nevěděla co dělám a v hlavě začalo být vymleto od toho dne. Od toho večera jsem myslela ze to bude konec. Vydrželo mi to 3 dny.. jen co mi napsali ,tak jsem měla před sebou jak si dam a budu snima litat v autě. Nic mi na to neřeknou a nebudou mi říkat ze mám dost.
Byla jsem nejlepší brigadnice.. ale začala jsem dělat špatný kafe,špatný objednávky,nevychazela kasa často. A naše sefova je dobra kamarádka a ví,ze si občas dáme a ona to nikdy neměla,ale je kamarádka i s ostatními,protože nejsou to ty ,,špatný smazky” ,ale ,,dobrý smazky” jak já říkám. A už i ona přišla za nima kdo mě takhle do toho zatáhl a oni by tohle ze mě nikdy neudělali,tak jen řekli,ze lidi z toho jiného města.
Dřív jsem si dávala pozor na lidi a byla jsem rada za lidi jaký okolo sebe mám i když jsou spojeny s drogama a nikdy jsem se nechtěla prave bavit s tema lidma který jsou opakem s drogama a strašně rychle jsem se jich chytla ze dne na den.
Došlo to do posledního dne,kdy jsem se v práci složila psychicky,brecela jsem,chtěla jsem se zabit. Měla jsem směnu se svoji nejlepší kamarádkou,která volala někomu a řekla,ze se predemnou o tom nebude už nikdo bavit,ani strihat brcka nic. Vypadala jsem jako troska.. ty kruhy,propadli tváře. A několik týdnu jsem od nich neslysela nic co spoluje pervitin. Těch špatných lidi jsem se vzdala hned po tom dni.
A neměla jsem ani pomyšlení,hlavně jsem měla furt v hlavě to,jak mi to úplně vymazal mozek,myšlení a opravdu jsem měla respekt.. jenže už je to par týdnu a vidí,ze jsem už zase v pohodě mají strašnou radost.. ale začínají už predemnou o tom mluvit a mám černo před očima a na hned to chci.. na nic jiného nemyslím.. nechci se vzdát těch lidi,protože o když jsou spojeny s drogama,tak už nenajdu kamarády jako jsou oni. Abych mohla mluvit na rovinu,upřímně,říkat co si myslím..
A už v pomalu zase litam.. parkrat mi dal ten,kteryho zná tam každý . A nevím proč na to vůbec nemám chuť jen občas ale dá se to potlačit ,když o tom neslysim a normálně se s tema lidma bavím,ale jen něco zaslechnu,tak hned pro něco bezim a jediný co chci je si dat usmivam se a jsem Happy. Před několika dny jsem měla rozhovor stim který to dává celému městu skoro.. a chce,abych si dala pozor a i když ví,jak jsem byla predtim mimo. Tak jsem mu vyprávěla jak mi bylo vnitřně pocity a tak. A ze jsem vděčná za to,ze kvůli mě byli několik týdnu ticho,ale ze teď je to za špatný a jen malý náznak ze to mají,tak černo před oči a jediný co me zajímá je to. Když jsem začínala s nima takhle o vikendech,tak vždycky dával na mě pozor a zajímal se. Mame se tam upřímně všichni radi a sním se znám 19let,protože se znají rodiče. A vždycky při mě byl a kdyby predtim nebylo jeho ze jsem sním furt mluvila o tom a tak,tak třeba proto mi to nevymyslo mozek. Měl přehled o mě a já v nem měla respekt a když už jsem věděla,ze takový kamarády jako jsou oni tam jsou jen jedny za život,tak jsem si suveregovala do hlavy,ze to co mi řeknou mysleji vážně a musím nad tím zapremyslet. A jeho taky teď par měsíců to trosku víc smetlo a bylo mu všechno jedno lidi okolo něho a tak. Ale už je to zase pomalu ten starý člověk co byl a zase tu pro mě je. A řekl mi,ze tohle jsem mu měla říct už dávno. Přiznala jsem ze mám problém a ze on mi už nic nedá ani kdybych ho prosila. Protože tohle já sama nedávám a nedokážu to a to vím.
Ale hlavně scim bych chtěla radu je to,proč na to nemám chuť doma a tak,ale jen malý pipniuti o tom a já se muzu zbláznil a připadám si jak kdybych měla vždycky obsťák a i když si říkám ne ne ne vždycky to dopadne úplně jinak.
Děkuji

Zpět