Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
alkohol
Vas
Dobry den, je mi 23 let a mám problémy s alkoholem. Alkohol piju od svých 15 let, dříve jen příležitostně ( jednou za 14 dní), od svých 18 let to byl skoro každý víkend a celý víkend tzn. od pátku až do neděle jsem byl opilej. Před rokem jsem přešel ještě na jiný level a to, že jsem pil i sám, takže jsem byl třeba i týden v kuse opilej, ale snažil jsem se dávat pauzy aspoň týden nebo 14 dní nepít. Dříve jsem pil alkohol, kvůli zábavě a ve společnosti, poté jsem pil už kvůli tomu, že se po alkoholu necítím dobře a dostavovaly se mi úzkosti, tak jsem se to snažil přepít, ale vždycky jsem pak dokázal vystřízlivět, bylo to utrpení třeba 3- 4 dny ale vrátil jsme se do normálu. Problém nastal když přišla karanténa a já zůstal doma, tak jsem začal pít každý den a pil jsem asi měsíc v kuse, věděl jsem, že to je problém, ale nešlo mi vystřízlivět, protože mi bylo špatně když jsem přestal pít a dostavovala se silná úzkost a nemohl jsem vůbec spát. Nakonec jsem to ale nějak zvládl a vystřizlivěl, ale byl to velký problém. 5 dní jsem skoro vůbec nespal, snad každou noc jen 2 hodiny a asi po 24 hodinách se dostavil absták, že mi bylo špatně (zvracel jsem, potil jsem se, klepal se celý, cítil jsem horko po celém těle, bolely mě i játra). Když jsem už druhou noc nemohl spát, tak jsem měl halucinace, ze začátku jsem slyšel rodiče jak se ve vedlejším pokoji spolu baví, ale oni spali. Viděl jsem i bílé mušky a např: plakát se mi trošku hýbal. Tohle se mi stalo až druhou noc co jsem nespal, přes den jsem halucinace neměl ale bylo mi špatně a cítil jsem úzkost a měl jsem strach, že zase nebudu spát. V noci se zase dostavily halucinace, kdy jsem slyšel hrát hudbu venku někde na ulici, ale nejspíš žádná hudba venku nehrála, přes den halucinace zmizely ale pořád mi bylo špatně a večer se zase vrátily a slyšel jsem zase nějaký rozhovor vedle v pokoji, ale nikdo si nepovídal. To byl 3 den po alkoholu a to jsem nespal vůbec. 4 noc už jsem žádné halucinace neměl a vzal jsem si prášek na spaní a pár hodin jsem spal, ale cítil jsem se pořád špatně (hroznou úzkost). úzkost jsem cítil i 5 den, tak jsem se rozhodl jít poprvé v životě k psychiatrovi a říct mu co prožívám. Pan doktor mi nasadil prášky 3x denně Tiapra a 1/2 Mirzaten před spaním. Potom jsem už krásně spal celou noc a pomalu jsem se začínal citít lépe. Ted už je to asi měsíc a půl od náštěvy doktora a já se cítím docela dobře beru Tiapra dle potřeby a 1 celý Mirzaten před spaním. Moje otázka je jestli je normální mít halucinace při střízlivění nebo jestli se u mě rozvinula nějaká psychoza? (Chtěl bych podotknout, že mám zkušenosti s drogami jako je :marihuana, LSD, Lysohlávky, MDMA, pervitin, Kokain ale ty jsem bral jen příležitostně né pravidelne) Ještě, že můj bratranec trpí schizofrenií a můj otec je alkoholik, s doktorem jsem to řešil, ale ten říká, že schizofrenik nejsem. Na alkohol si už do smrti budu dávat pozor, ale zase bych si rád dal pivo nebo 2 (třeba 1-2x za měsíc). Takže se chci zeptat jetli by se ty halucinace mohli vrátit po vypití 2 piv nebo jak dlouho bych si minimálně měl dát pauzu od alkoholu? předem děkuji za odpověd
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás,
a děkuji za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Stav, kterým jste si prošel při vysazení alkoholu, odpovídá deliriu tremens. To se objevuje u alkoholiků po vysazení alkoholu. Neznamená to tedy, že jste měl halucinace, protože jste blázen nebo schizofrenik. Ale spíše to znamená, že máte vážné problémy s alkoholem, resp. že jste alkoholik. Omlouvám se za tak ostrá slova, ale chci zdůraznit vážnost vašich potíží s alkoholem a obrovská rizika, která pro vás jsou s užíváním alkoholu spojená.
Delirium tremens je stav, který může končit smrtí! Příznaky, které jste měl (nespavost, úzkosti, halucinace), jsou projevem metabolického rozvratu organizmu, na který se umírá. Není to nijak příjemná ani rychlá smrt - lidem bývá fyzicky i psychicky opravdu velmi zle. Vy jste měl velké štěstí a přežil. Pokud se však v budoucnu znovu vrátíte k pití, nevysazujte již takto o samotě, ale raději pod dohledem lékaře, na detoxu!!!
Sám v dotazu poposujete, že neumíte pití kontrolovat. Nedokážete si dát jeden drink, jedno pivo a jít domů. Už několik let se vám nejspíš nic takového nepovedlo. Nebo se pletu? Spíš to vypadá, že jedno pivo v pátek večer skončilo v lepším případě v neděli o půlnoci "bezvědomím"? Mnoho let jste se intenzivně opíjel. To, že jste sem tam vysadil bez vážných potíží, je spíše zázrak a bylo dáno tím, že jste mladý. Příště už byste takové štěstí mít ale nemusel. Ono jedno nebo dvě piva vás po fyzické stránce nejspíš neodrovnají (byť by bylo dobré nechat se kompletně vyšetřit a neopomenout játra), ale podle toho, co jste o sobě psal, je tu obrovské riziko, že nezůstane pouze u jednoho nebo dvou piv.
Nejlepší doporučení je tedy jednoduché: nikdy se k užívání alkoholu nevracet! A tím myslím veškerý alkohol, tedy i pivo, víno, léky, které obsahují alkohol apod. Mohu-li se přimluvit, vyhýbejte se alkoholu obloukem a zvažte, zda nebude lepší se alespoň po nějakou dobu zcela vyhnout akcím, kde se alkohol nabízí. Místo toho bych vám doporučila soustředit se více na sebe, na to, co mi alkohol dával a jak se do budoucna k alkoholu nevracet, natrénovat si, jak alkohol odmítnout a jak se mu vyhnout. Máte obrovskou rodinnou zátěž (psychické problémy, schizofrenie, alkoholismus) a sám máte tendence uvádět se do změněných stavů vědomí. Rozhodně tedy zůstaňte i nadále v péči psychiatra.
Doufám, že právě psychiatrická péče a psychoterapie by vám mohli pomoci se od alkoholu i do budoucna držet dál, a ne jen to. V životě nejde jen o to nepít, ale i žít špastně, spokojeně a plně svůj vlastní život. Začít můžete právě tím nepitím alkoholu. A dál se uvidí. Můžete zkusit kontaktovat anonymní alkoholiky, svépomocnou organizaci, kde se setkáte (pravděpodobně spíše se staršími lidmi), kteří si prošli něčím podobným, jako vy. Co vy na to? Nebo byste chtěl raději docházet do terapie? Pokud byste stál o kontakty, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná. Níže přikládám kontakt na anonymní alkoholiky.
Můj manžel je psychiatr a občas mi s odpovídáním na dotazy psychiatrického rázu vypomáhá. Zároveň vyučuje na fakultě obor adiktologie (závislosti). Pokud byste mu dal svolení, rád by váš popis (popsal jste delirium velmi reálně) použil pro studenty oboru závislostí na fakultě. Mohl by?
S pozdravem a přáním, abyste v sobě našel sílu a vyhýbal se alkoholu i nadále,
Gabriela Minařík.
Zpět