Sananim - Drogová poradna 

kod 106373

Anonym

děkuji Vám za odpověď.Nastiním Vám,jak jsem k tomu podezření přišla.Před 2 a půl lety měl můj syn s dcerou těžkou autohavárií.Dcera vyvázla s lehčím zraněním,syn v té době 16 letý s následkem nadosmrtí-invalidní vozík s přerušením míchy.Díky bohu na ARU si našel zdrav.sestřičku,měli jsme z toho strach (jak těžce ponese eventuelní rozchod).Vydrželo jim to 1 rok a té dívence jsem velice vděčná,jak naučila syna s tímto handicapem aspoň trochu žít.Chodila s ním úplně všude na diskotéky,na dovolenou,na návštěvy,za kamarády.Prostě nic pro ní nebylo překážkou.Rozešli se jako kamarádi,volají si někdy se i navštíví.Doma jsme se snažili jako psi.Během jednoho roku jsme upravili byt na bezbarierový,pro něj jsme připravili pokoj 11x 5 m.,aby se necítil stísněně.sami jsme si nechali malý obyváček 3x3 m.Pořídili výtah,koupili auto s přestavbou na ruce( v té době měl čerstvě 18 let,samozřejmě za normálni situace by si mohl o autě nechat jen zdát,ale jsou to jeho nohy.)V té době jsem náhodně našla inzerát,který chtěl zaměstnat člověka na inv.vozíku.Výběrového řízení jsme se zúčastnili a odcházeli jako vítězi.V té době ještě neměl 18 let,tak jsem ho do zaměstnání vozila a zpáttky zase manžel.Teď v pohodě toto zvládá sám.Chtěla jsem mu najít nějakou aktivitu,protože já díky bohu s manželem pracuji a nemohla jsem se na to dívat,jak se nudil.Chtěli jsme,aby to bylo jako by byl zdravý,ráno do práce(pracuje jen 4hod.denně,není to o penězích,projezdí do práce 1 800,- a vydělá 3 000,)odpoledne trochu odpočinout a pak za kamarády.Všechno to tak fungovala nějakou chvíli,kdy se mi zdá,že přišel zlom(jedná p.doktorka,která seděla s ním dala výpověď).Chodil čím dál častěji s klukama ven,zůstaval i přes noc,protože s klukama buď někde byli nebo hráli televizní hry.Nějak jme to tak nechavali,protože jsme byli rádi,že to všechno zvládá sám a tím mu stoupá sebevědomí.(je inkontinentní,3/4 těla vůbec necítí,několkikrát byl ny urologické operaci na které mu rozšířovali moč.trubici,teď mu hrozí operace kde mu budou brát sliznici z pusy a dělat plastiku v moč.trubici,měl fixaci páteře,která se mu uvolnila a nikdo na to nepřišel,až po půl roce kdy byl denodenně ve vysokých teplotách s velkými dekubity,které nijak jinak nešli vyřešit než plastikou.Pak nasledovala operace kdy mu fiaxaci dávali pryč,páteř se mu úplně zbortila,má tam velký hrb.Tam taky hrozí velká operace,kdy mu budou dělat umělý hrudní koš a operovat ho ze předu.Nechci na to ani myslet)Tím jme mu omlouvali,ty noci,které třeba o víkendu nebyl doma,protože sám si vyměnit plínku je dost náročné.Pokaždé když byl venku,tak jsem se modlila,aby nenastal problém se stolici.V záři letošního roku měl s autem havárií,kde se mu nic nestalo,ale auto bylo na maděru.Nezbývalo nic jiného než se postarat o jiné,byli jsme přinuceni se rzchle rozhodnout,protože se nám naskytl kup vozu automatu,s kterým je přece jen lepší ježdění samozřejmě po úpravach na řízeni na ruce.Na jedné straně si myslí,že to bylo všechno strašně rychle:během jednoho roku přestavba na bezbarierový byt,výtah auto,řidičák,práce.Kdyby,tak půl roku jezdil za kamarády na vozíku nebo aspon pul roku čučel dopoledne do stropu,tak by si toho možná važil více,ale tím by trpělo naše manželství,protože všechno by bylo na nás a my bychom to psychicky neunesli.Dluhu máme na koho se podíváme,ale vždycky si říkáme,hlavně že jsme zdravá a máme práci.Všechno by bylo dobré,kdyby syn neměl spazma,to mu dělá takovou paseku,kterou si nikdo neumí ani představit.Musím ho přikrýt peřinu na jedenkrát nedej bůh,kdybych ji musela upravit,okamžitě se mu nohy narovnají a neskrčí je nijak jinak než prudkým pohybem.Přejede přes práh nohy se mu narovnají všichni kolemjdoucí hledí,protože se s tím ještě nesetkali.Jeho lékařka říkala,že je to u každého nějak jinak,ale jak to samo přišlo tak i odejde.Tyto zpasma,ale trvaji od23.3 2001 a je to tím největším kámenem úrazu.Několkrát nad něma držel nůž,že si je chce uřezat.Od prázdnin jsem zjistila,že mu ta práce je lhostejná,že tam chodí jen k vůli nám.Před měsícem jsem zjistila,že chodí s holkou.Byla i u nás doma,pak syn nám řekl,že ona má ročního chlapečka,není vdaná,ale žije s tím klukem co mí s ním to dítě.I na to jsme nic neřekli,protože kdo ví jest-li on někdy bude mít svoje.Začal k ní jezdit a my jsme si mysleli,že je všechno v pohodě,protože kde ona může jít,jkdyž má dítě.Nějak to neumíme pochopit,že když tam je syn,tak je i tam ten její přítel.Pokazil se mu telefon,a tak jsem zetě poprosila,jest-li o někom neví,kdo by mu na nějakou chvíli půjčil tel.Zeť synovi volal a vysvětloval kam má zajet ( do vedlejšího města)u toho rozhovoru jsem byla,když mu syn řekl,že jest-li ten dotyčný nemá nepovedeného bratra jménem Ivo.On říkal,že ano.Syn položil telefon a volal té jeho dívence jest-li tam půjde s ním a řekl,upozorňuju tě,ten dotyčný ke kterému jdeme pro te. je od Iva brácha.Potom mi řekl,že ti dva se asi vjedou zase do vlasů(tím myslel Katku a toho Ivoše).Ptala jsem se ho jest-li se znají,řekl mi,že ano.Včera přišla za mnou dcera,měla slzy v očích a říkala,že nám nechce kazit vánoce.Že ji volal ten bratr od toho Ivoše, a ptal se na syna jak dlouho má to auto a tak.,pak ji řekl,že on vlastně bydlí vedle ve vchodě vedle bratra(umřeli jim rodiče během 3 měsíců a ten Ivo tam zustal sám).Řekl ji,ž e ji musí upozornit,že několikrát tam viděl synovo auto stát a bohužel jeho bratr je nepovedený.Několikrát trestaný a silný narkoman a ta jeho dívenka,že chodíla už před několika léty k němu domu a chodí do teď a vykládá se o ní,že byla na léčení,ale,že to neví přesně.Ten Ivo prý prohlásil,že to dítě má s ním a,že ona je profesionální vykradač aut..Zeť se mi pak svěřil,že mu syn několikrát nabízel autorádia.Vydedukovali jsme z toho jest-li je nevozí a nedělá jim zeťTen kolega od zetě volal svému bratrovi a ptal se kdo to ten kluk na voziku je a jest-li taky bere to svinstvo,tak mu řekl,že je v začátcích,že to bere asi 2 měsíce.Není problém si to u něj píchat do nohou,on je vůbec necítí..Několikrát jsme si s manželem všimli,že je syn nějaký divný lesk-li se mu oči.Ona nám na to říkal,že si dal cigaretu -mariuhanu(ani nevím jak se to píše) a že v rehabilitačním středisku to bere každý a svým způsobem je to lék.Všimli jsme si,že hubne.Včera jsme dcerou aze zetěm dlouho do noci debatovali jak to zjistit a hlavně jak se k tomu postavit.Nezlobte se,že to možná nemá hlavu ani patu,ale píšu to v práci.A vlastně mi děláte vrbu.Včera jsem manželovi říkal,že jsem Vám psala,ale nevěřila jsem tomu,že to tak funguje.Děkuji moc.Prosíme o pomoc.

Zpět