Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
alkoholik
severin
Dobrý den, mám dva bratry,naši rodiče jsou spolu 30 let,vychovávali nás všechny stejně, nedělali mezi námi rozdíly, a drželi nás jak se říká zkrátka.Známí našich rodičů pořádali narozeniny své dcery, které bylo 20 let a pozvali nás, staršímu bratrovi ještě nebylo ani 15 let,když naši zjistili, že se začal s tou dvacítkou scházet,hned to zatrhli, jenže oni je podporovali a kryli její rodiče. V 16 letech bratr utekl k nim,přestal se učit,tehdy to naši řešili přes sociálku,pozvali si všechny a bratrovi řekli, že bud se vrátí domů a do školy, nebo půjde do pasťáku.Vrátil se,ale scházeli se dál, naši rezignovali nechali je, dokud se po dvou letech sami nerozešli.My jsme ale zjistili, že ta dívka bratra přivedla mezi pankáče,
a vyznavače techna, kde se fetovalo.V 18 letech bratr odešel mezi svoji partu fetáků,a fetuje doteď. Mámu to málem položilo, ale jak sly roky smířila se a zapoměla, bratr se k nám nehlásí,jediné co nám po něm zbylo, bylo spoustu dluhů, které naši splácely, dokud ho neodhlásili z domu. V posledním roce pozorujeme i u mladšího bratra,že zase nadměrně pije. On tvrdí, že to je normální, že se baví, chodí za kamarády, kde si mají pořád co povídat,přijde z peráce a už jde do hospody, vrací se ve 23h. i déle, ráno jde do práce a kouká jako sůva z nudlí, je zarudlý a je vidět že je ještě opilý.Nedávno jej stavěla odpoledne policie a bratr nadýchal, divil se jak je to možné vždyť pil večer,podrobil se i krevní zkoušce,mezi pitím a jízdou bylo více jak 8 hodin.Máma mu řekla, že je alkoholik, on se s ní pohádal, že to není pravda, že mu prostě pivo chutná a s kamarády si má co říct vždycky a co má dělat sám doma. Když mu řekla a´t si najde sport, nebo nějakou činnost, řekl, že i na to někdy dojde. je mu 27 let, nemá holku, denně je v hospodě,i o víkendu a svátku ráno vstane, a jde hned zase za partou povalečů do hospody.pije denně 10 piv a někdy i tvrdý alkohol. Naši mají strach, že dopadne jak starší bratr a budou ho muset vyhodit z bytu, několikrít už platili záchytku, a nyní zřejmě bratr přijde o řidičák a tím pádem i o práci, kde si všimli, že to nemá pod kontrolou jak tvrdí. Několikrát ho již poslal mistr domů, nebo sám raději zavolal, že nepřijde. Nechce si přiznat, že je závislý, a nikoho neposlouchá, na nikoho nedá. U nás se alkohol pije vijímečně, při nějaké oslavě,
rodiče jsou velmi pracovití,
tak kde je chyba, že jsou bratři takoví... je nebo není bratr alkoholik a jak se k něnu chovat. Děkuji za odpověd
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den,
omlouvám se za zpoždění s odpovědí.
Ve svém dotaze vyprávíte Váš rodinný příběh. V první části mluvíte o bratrovi, který se v 16 letech začal scházet s 20 letou slečnou, která ho přivedla do part pankáčů a uživatelů drog. Bratr nejspíš drogy užívá dodnes a rodina se s ním příliš nestýká. V druhé části mluvíte o druhém bratrovi, který nadměrně pije. Je mu 27 let, vypadá to, že všechen čas tráví s kamarády v hospodě, bojíte se, že kvůli alkoholu ho vyhodí z práce, nedávno nadýchal při řízení a tudíž možná přijde i o řidičák. Jiné koníčky zrovna moc nemá, bydlí u rodičů a nemá ani děvče. O závislosti nechce slyšet.
Jedna Vaše otázka se týká toho, kde se stala chyba. Jak je vlastně možné, že bratři takhle propadají drogám, zatímco v rodině se pije výjimečně a oba rodiče jsou pracovití. Na takovou otázku Vám však nejsem schopná odpovědět. Těch důvodů může být celá řada. Samozřejmě v tom může hrát roli i to, že vás rodiče drželi zkrátka. Ale samo o sobě to většinou jako důvod nestačí. Většinou je to tak, že se sejde více faktorů dohromady.
Druhá věc, která Vás zajímá je, jestli je bratr alkoholik. Ani na tuhle otázku nejde jednoznačně odpovědět, protože z hlediska lékařského jde o jasně definovanou diagnózu. Podle toho, co o bratrovi a jeho pití píšete, můžu s určitou dávkou jistoty potvrdit, že je minimálně na dobré cestě se alkoholikem stát.
Poslední Vaše otázka je: "Jak se k němu chovat?" Nevím, co jste do dnešního dne vyzkoušeli, co fungovalo a co nikoli. Rozhodně je však dobré si doma jasně stanovit pravidla a sankce za jejich nedodržení. Každý, tedy i bratr, by měl mít doma svoje vlastní povinnosti, platit nájem, dodržovat pravidla. Na těch byste se měli domluvit. Asi je nesmysl chtít po člověku ve 27 letech, aby nechodil do hospody, nutit ho sportovat a nakazovat mu, aby chodil domů v deset. Na druhou stranu je to otázka dohody. Jestli na něčem takovém budou rodiče trvat, pak je na synovi (Vašem bratrovi), jestli na takové podmínky přistoupí. I on se může rozhodnout, jestli s rodiči za těchto podmínek bude nebo nebude bydlet. Rodiče by si ale také měli jasně uvědomit, za jakou cenu chtějí doma syna mít. Často se stává, že rodiče jsou s chováním svých dětí nespokojení, ale než aby dostáli předchozím domluvám a riskovali, že dítě odejde z domova, dohodu radeji nedodrží. Takový stav pak nemá daleko od spoluzávislosti. Vlastně to pak v reálu vypadá tak, že rodiče opakují, jak by chtěli, aby to bylo. Dítě na to sem tam přistoupí, nakonec si ale vše udělá podle svého. Rodiče by v tu chvíli měli dohlédnout na to, aby bylo dítě "potrestáno", ale protože se bojí, co by se pak stalo, neudělají nic. Vlastně tím dítěti ukazují, že ať si dělá co chce, nic se nestane, a tím jeho chování "schvalují".
Bratrovi je 27 let. Má práci. V tomhle věku už by dávno mohl bydlet sám a starat se o sebe. Je jen na něm, jestli se rozhodne trávit veškerý svůj volný čas s povaleči v hospodě, nebo se bude starat o jiné věci a najde si jinou zábavu. Je to jeho rozhodnutí, na které má plné právo. Ale také by za něj měl nést plnou odpovědnost!
Co můžete v tuhle chvíli udělat Vy, je si s ním promluvit bez výčitek, urážení, ultimát a citového nátlaku (pláč, vzpomínání na prvního bratra apod.). Mluvte o sobě - svých pocitech, svých obavách. Můžete se ho ptát na jeho názor, na jeho pocity a obavy. Ono je dost pravděpodobné, že ani on sám není se současnou situací spokojený. A je možné, že si jenom neví rady s tím, jak to změnit. Přiznat si, že má takový problém ale není jednoduché a chce to dost kuráže. Nabídněte mu pomoc, kdyby o to stál, ale rozhodnutí nechte na něm.
Kdybyste mi napsala, odkud jste, poslala bych Vám kontakt na zařízení, kam se můžete obrátit a všechno probrat osobně. Nejspíš byste si tam ulevila od emocí, které v podobných situacích člověka tíží (smutek, vztek apod.) a třeba by Vás za jejich pomoci napadly i další cesty, jak postupovat.
S pozdravem,
Gabriela Koryntová.
Zpět
