fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Co mám dělat se závislým přítelem

Theo

Před dvěma měsíci jsem se poznal s přítelem, který zrovna v tu dobu procházel čerstvým rozhodnutím změnit život a po několika letech přestat s perníkem. Oběma je nám 30 a vznikl výjimečný vztah. Přiznal se, že potřebuje pomoc, a že ho náš vztah vede k novému životu, který už zapomněl žít. Pomáhám mu ve všech směrech, je šťastný, že má práci a nové kvalitní přátele.....dnes už je to popáté, kdy příjdu z práce a už o něm 24 hodin nevím. Pokaždé příjde na dojezdu s tím, že potkal \"někoho ze starých známých\" a zase si píchnul. Pokaždé chce odejít a vždy říká, že to zkazil, nezvládnul, a že chápe, když s ním budu chtít skončit. Den poté je jako beránek, za vše je vděčný a je plný uvědomění. Když jsme spolu, vše funguje, je to moc chytrej kluk a mí přátelé mu fandí, i on je mezi nimi šťastný a náš vztah považuje, stejně jako já, za něco výjimečného a krásného, co nás v životě potkalo. Já sám pocházím z \"pochybných poměrů\" a vím, jak bylo od dětství těžké stát se vlastním úsilím kvalitním člověkem, tedy se vyhrabat a utéct od rodiny. Proto jsem si myslel, že zvládnu i jeho situaci...
Jak s ním mám jednat? Když se vrátí, budu zase šťastnej, že se mu nic nestalo, a že se vůbec vrátil. Přestávám to zvládat, nespím a hledám ho po ulicích...mám sto chutí jej opustit, ale nikdy jsem nikoho tak nemiloval a jako člověka neuznával. Taky vím, že když to vzdám, skončí na ulici a zničí se úplně, protože v \"normálním stavu\" mluví o tom, že bez našeho vztahu by to nezvládnul a kdyby o mně přišel, tak to asi navždy vzdá. Do žádné poradny jej nedostanu, to vím...proto se radím přímo s Vámi. Opět jsem ho nenašel doma, jen čekám...dusím to v sobě a ani se nesvěřuji přátelům, abych mu nepoškodil pověst. Dodávám, že se mnou můžete jednat otevřeně, sám s drogama zkušenosti mám, ale nikdy jsem jim nepropadl...

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den,

 

omlouvám se za zpoždění s odpovědí.

 

Ve svém dotazu píšete o příteli, na kterém Vám evidentně hodně záleží. Píšete, že jste nikdy nikoho tolik nemiloval a nikoho jste tolik neuznával, jako právě jeho. Vypadá to, že i Váš přítel považuje Váš vztah za něco výjimečného, co mu dodávalo na začátku spousty sil k tomu, aby bojoval se svou závislostí na pervitinu a dokázal abstinovat. Poslední dobou už to však nestačí a začíná se stávat, že nepřijde domů. Druhý den se ukáže, lituje toho, co se stalo. Mluví o tom, že odejde, že Vám nechce ubližovat. Nakonec zůstáváte spolu, ačkoli se vše znovu po nějaké době zopakuje. Vy o tom nechcete říct nikomu ze svých přátel, protože byste mu u nich nerad zkazil pověst. Ale podle toho, že jste nám napsal, věřím tomu, že si na druhou stranu také nejspíš uvědomujete, že je něco špatně a v nepořádku, a je na čase s tím začít něco dělat.

 

Všechno tohle je srozumitelné a pochopitelné. Chápu to tak, že Vám na něm opravdu záleží a nerad byste vztah do budoucna komplikoval tím, že by ho neměli Vaši přátelé rádi, protože Vás "trápí" nebo něco v tom slova smyslu.

 

Boj se závislostí není snadný. A zdá se, že Váš přítel v tuhle chvíli prohrává a prochází obdobím relapsu. A (bohužel) je v pouze na něm, co s tím udělá a jestli boj vyhraje nebo prohraje. Jestli riskne, že Vás ztratí, nebo si přízná, že má problém, na který sám přestává stačit, a začne hledat cestu, jak ho doopravdy řešit.

 

V tuhle chvíli se začíná točit v kruhu, a Vy (protože se bojíte o něj, bojíte se, že by se mu něco stalo, něco si udělal, protože o něj nechcete příjít), se v tomhle kruhu začínáte pomalu točit s ním. Připomíná mi to rodiče, kteří mají doma děti, které užívají drogy. Rodiče dělají první poslední pro to, aby dítě neužívalo, ale všechno je marné. I jim děti slibují, že už to víckrát neudělají. Mluví o tom, že litují, že jim ublížily atd. Zničeho nic rodiče zjistí, že uplynul rok, nebo i několik let, a všechno se postupně zamotalo a zhoršilo. I oni udělali chyby, porušili dohodu - jednou byli moc měkcí, jindy tvrdí,... a všichni se točí v začarovaném kruhu. Prvním krokem ke změně je to, že někdo - kdokoli z rodiny - ze začarovaného kruhu vystoupí. Ale není to jednoduché a většinou to obnáší pevnou vůli, rozhodnutí a často to bolí.

 

Vy sice nemůžete zabránit tomu, aby přítel užíval, ale můžete se sám z tohohle kruhu vymanit. Vy sám si můžete zkusit stanovit podmínky, za kterých s přítelem budete - jestli se pustíte do začarovaného kruhu společně s ním (ať už s drogami, nebo bez nich), nebo jestli dokážete jeho občasné relapsy tolerovat (kolik a za jakou dobu), do kdy je budete tolerovat, kolikrát v sobě dokážete najít sílu mu uvěřit, jak se pokusíte alespoň trochu ochránit sám sebe, aby Vás jeho chování stále do kola nezraňovalo a naprosto nevyčerpalo, kolik "šancí" mu budete ochoten dát...

 

Co by Vám podle mě mohlo v tuhle chvíli pomoct, je nebýt na všechno sám. Jestli nemáte v okolí přátele, kterým byste se mohl svěřit, zkuste se nezávazně obrátit třeba na naši Poradnu pro rodiče (Školská 30, Praha 1, kavárna Cafe Therapy, tel. +420 284 824 234). Obracet se na ní mohou pochopitelně i partneři a další blízcí těch, kteří užívají drogy. Jestli nic jiného, minimálně se tam o svoje starosti, strasti podělíte, ulevíte si od lítosti i vzteku, dozvíte se o možnostech, které vyzkoušeli jiní, a to by Vám mohlo dodat sílu do dalších kroků.

 

S pozdravem,
Gabriela Koryntová.

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko