Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Bára Orlíková

Zdravím Vás, máte pravdu, že informace o mefedronu pocházející z médií a internetových diskusích nejsou zrovna objektivní a dostačující. Kopíruji Vám info o mefedronu z bulletinu Zaostřeno na drogy 2010/4 s tématem Taneční drogy - aktuální informace o drogách na taneční scéně, který vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (plný text bulletinu s informacemi o dalších synstetických nových drogách najdete bezplatně ke stažení na http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/zaostreno_na_drogy).

"MEFEDRON - NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ „LEGAL HIGH" Mefedron neboli 4-metylmetcathinon (4-MMC) se během posledních 4 let rychle rozšířil po celém evropském drogovém trhu. Největší rozšíření je udáváno ve Velké Británii. Pouliční názvy jsou 4-MMC, MMCAT, M-Cat, meow-meow (česky mňaumňau), bubbles, Subcoca I. Jedná se o derivát cathinonu, drogy se stimulačními a halucinogenními účinky obsažené v rostlině Catha Edulis (Kata jedlá, Khat). Užívání této rostliny je rozšířené zejména na arabském poloostrově a ve východní Africe. Zatímco Khat je přírodní droga, mefedron je látkou čistě syntetickou. Strukturálně i účinky je velmi podobný řadě dalších psychoaktivních drog, především metcathinonu, metylonu, metedronu a derivátům pyrolidinu a také amfetaminům. Jeho masivnější distribuce v Evropě počala nejspíše v roce 2006. Hlavním zdrojem této drogy jsou internetové obchody, které využily mezery v legislativě a začaly prodávat tuto substanci nejčastěji jako hnojivo rostlin (účinky nejsou ničím podloženy) nebo jako tzv. research chemical (látku určenou k výzkumu) s označením „not for human consumption" (není určena
ke konzumaci lidmi). V dnešní době je většina mefedronu produkována v Číně, odkud je ve velkých množstvích poštou přepravován do Evropy. Vzhledem k úpravám legislativ se v různých zemích EU mefedron postupně dostává na seznamy kontrolovaných látek (kontrolován je v Dánsku, Německu,
Estonsku, Rumunsku a Švédsku, ve Velké Británii od dubna 2010, v ČR zatím není kontrolován, měl by být na základě zhodnocení rizik a Rozhodnutí Rady EU kontrolován od r. 2011.). O jeho
popularitě svědčí i fakt, že např. ve Velké Británii byl mefedron zadržen v r. 2009 3krát častěji než MDMA, čímž se frekvencí přiblížil syntetickým piperazinům. Čistota mefedronu prodávaného po internetu (ve formě soli hydrochloridu) se pohybuje nad 95 %. Jedná se o bílou krystalickou látku bez výrazného zápachu. V EU však byly zachyceny i tablety nebo různě dobarvený krystalický mefedron. Ojediněle byl mefedron detekován v tabletách extáze společně s MDMA, kofeinem
a mCPP. Vzhledem k tomu, že doposud nebyla provedena žádná kontrolovaná klinická studie, popis akutních účinků mefedronu je prozatím dostupný pouze od uživatelů. Nejčastěji jsou
připodobňovány k účinkům MDMA, kokainu nebo amfetaminu. Mechanizmus účinku také doposud nebyl studován, nicméně vzhledem k podobnosti s ostatními drogami z této skupiny (zejména metylonem a metcathinonem) lze předpokládat, že inhibuje transportéry pro monoaminy a současně indukuje zvýšené vyplavování těchto neurotransmiterů. Mezi typické účinky mefedronu patří pocity velkého množství energie, euforie, zintenzivnění vnímání hudby, nadnesená nálada,
zrychlené myšlení, zvýšená hovornost, afrodiziakální účinky, nutkání užít další dávku. Někdy se mohou objevit i mírné halucinogenní účinky. Negativní psychické účinky jsou především zhoršení koncentrace, krátkodobé paměti, anxieta a deprese, existuje i riziko vzniku panických reakcí nebo paranoidity. Tělesné účinky jsou zvýšení tepové frekvence a krevního tlaku, palpitace (subjektivní vnímání bušení srdce), pocení, dilatace zornic (mydriáza), suchost v ústech, skřípání zuby (bruxismus), snížení chuti k jídlu, nepotřeba spánku. Dále se můžeme setkat s bolestivým podrážděním sliznice v místě aplikace, bolestmi hlavy, nauzeou a studenými zmodralými
konečky prstů. Podle studie časopisu MixMag jsou poslední tři zmíněné symptomy a palpitace nejčastěji zmiňovány uživateli jako hlavní nežádoucí účinky. Charakteristická je minimální
nebo žádná kocovina po jeho užití. Běžné dávkování (jedna dávka) se pohybuje v rozmezí 25-250 mg (někdy i více) při perorálním užití, 15-125 mg při intranazálním užití. Perorálně se nástup účinku projeví během 15-45 min., po intranazální aplikaci během několika minut. Intoxikace trvá zhruba 2-3 hod. s maximem zhruba za 30 min. Po intravenózní aplikaci se vrchol účinku projeví během 15 min. a trvání je zhruba do 30 min. Díky jeho relativně krátkým účinkům je běžné opakované užití
v průběhu jednoho večera. Dávky tak mohou vyšplhat až ke gramovým množstvím, podobně jako je tomu u kokainu. Z literatury dosud nejvyšší zmíněná dávka zkonzumovaná jednorázově byla 200 mg perorálně + 3800 mg intramuskulárně (celkem tedy 4 g). Přestože onen uživatel byl hospitalizován, nejednalo se z klinického hlediska o vážnou intoxikaci (měl pouze hypertenzi, tachykardii, tělesnou teplotu 36,2 °C, mydriázu a hyperventilaci (18 dechů za min.), a sám pociťoval tlak na hrudi). O akutní toxicitě mefedronu existuje řada spekulací. Dosud je však znám pouze 1 případ úmrtí přisuzovaný pouze mefedronu (Švédsko). Jednalo se o 18letou dívku, která
jednorázově užila mefedron (kromě něj ještě kouřila hašiš), ztratila vědomí, následovala zástava dechu a srdeční zástava. po následné úspěšné resuscitaci přetrvával komatózní stav a dívka za 1,5 dne zemřela na edém mozku. Ve Velké Británii je v šetření dalších 14 případů úmrtí, ve kterých byl prokázán mefedron při toxikologickém vyšetření. Nicméně zatím není jasné, jakou úlohu zde mohl sehrát a jaký byl vliv jiných drog. Otázkou je vznik závislosti na mefedronu. Doposud jsou opět
pouze omezené údaje o potenciálu mefedronu vyvolávat závislost. Ve Velké Británii byl zdokumentován případ jedince, který 18 měsíců pravidelně užíval mefedron. Klinicky se
vyskytovaly přechodné psychotické příznaky, halucinace, hypománie a poruchy nálady. Obecně nejsou popsány žádné fyzické odvykací symptomy, nicméně psychická závislost se bezpochyby může rozvinout."