Sananim - Drogová poradna 

Existuje východisko?

Elizabeth

ahoj chtěla bych se zeptat jestli se dá ještě něco dělat?Můj problém je nasledující měla sem kluka,který hulil ani se to nesnažil omezovat a tráva mu byla přednější než já.byla sem navštívit nejbližší k-centrum tady u nás na tachovsku.Pan vedoucí mi řekl,že jsem vyčerpala všechny možnosti a že pro mladíka nemůžu už dále nic dělat pokud on ani rodiče nechtějí spolupracovat.Z tábora ho odvezla kriminálka kvůli tomu,že u něj našli trávu,Hrozilo mu i napravne zarizeni SVP v plzni,ale z toho nakonec sešlo.sociálku obchází tak,že týden nehulí,aby u něj nic nepoznali. když mu udělají testy.Nyní hulí bere tripy čaru a houby.neumí si přiznat,že je závislý u něj už není cesty ven.Zde posilam cely svuj pribeh jestli byste mi nejak poradili nebo tak?Prdem dekuji za odpoved a trpelivostExistují pouze dvě cesty ŽIVOT nebo SMRT
Ve svých 15-ti letech sem se seznámila přes kamarádku s jedním klukem.Vypadal docela slušně až na to,že v ten den byl zhulenej.Myslela jsem,že si dá jednou za čas jen vyjímečně,ale potom sem zjistila,že u něj je to na denním pořádku tak dvě nebo tři brka denně občas nějaký to bongo a do toho ještě hodně kouřil.Vůbec jsem ho neznala,ale když stál o to,že bychom se mohli poznat přistoupila sem tedy na nabídku.Byli jsme spolu venku a hned v ten den jsem spolu ještě začli chodit.Kdybych tehdy věděla co mě čeká nejradši bych to nikdy nepoznala.Na netu mi psal o svýn životě a když jsem poznala jeho závislost mé srdce mělo touhu mu pomoct a vytáhnout ho z toho skaženýho života.Už na začátku jsem věděla,že to nebude jen tak,ale bude to chtít trpělivost a nějakou snahu,kterou musel projevit i on.Svůj život popsal tak,že ve svých kamarádech našel tvz.Fellaz (rodina plná kamošů co dělaj to stejný co on),protože matka ho prý v 7 letech začala mlátit za to,že psal hnusně.Našel tedy útěchu v trávě.Nemyslela jsem si,že je to způsobené jeho matkou,ale spíše tím,že rodiče byli bohatí a syn měl všechno co si přál.Byl ve většině případu venku od nevidim do nevidim.Matce to začalo být jedno jen mu občas do K-centra došla pro testy na trávu,táta mu řekl,že ho chápe proč to dělá,že v jeho letech byl stejný a pak ho to omrzelo tak z toho vyrostl teda z tý trávy u alkoholu a cigaret zůstal do dnes.Když jsem jednou svému klukovi položila otázku buď já nebo tráva?Zůstal na mě koukat s otevřenou pusou a smutným tichým výrazem řekl „To mi přece nemůžeš udělat,nebo to nemyslíš vážně,že ne?“Mě to v tu chvíli úplně trhalo srdce mu říct,že to myslím vážně,milovala jsem ho a nedokázala mu dávat na výběr,ale nic jiného mi nezbývalo.Slíbil,že se pokusí přestat.Týden to zvládl (vlastně ani nevím jestli nelhal,protože bydlel oděmě 15km a zrovna ten týden sme nebyli ani v kontaktu).Takže z toho vyplývalo jedině,že se vrátil k hulení a kámošům.Dávala semmu poslední šanci,protože jsem tušila,že po 2letech asi není lehký jen tak do toho praštit,ale to byla největší chyba.On si myslel,že mě má jistou a tak tedy může pokračovat.Kdysi mi prodal přímo před očima 1,5g kvalitní trávy a tu prodal dál kamarádovi,kterému bylo ještě míň(13let) vůbec jsem to nepobírala ten kluk vypadal cca na 17let jak byl zničeném a vyhulenej.Tehdy sem se vážně naštvala odešla a řekla mu „Tak to je naposledy vyber si co vlastně chceš“ sice jsem byla trpělivá,ale tohle bylo moc a docházela mi síla a trpělivost.Byli jsme spolu 2 měsíce a áchá změna se nekonala začlo mi docházet,že on neskončí,touha po droze byla větší.Pořád říkal,že to dělá kvůli tomu jak mu chybim jak nejsme spolu,ale byla to jen záminka toho jak nechtěl přiznat,že to nechce skončit a nechce s e vzdát své závislosti.Jeho slova byli,že si přeje s tím skončit a být zase normální,ale že tonemůže za žádnou cenu zvládnout.Moje opačný slova zase vedli k závěru,že by to zvládl kdyby sám chtěl a měl nějakou snahu,aby proto něco udělal.Bylo marný mu kecat do života,protože si myslel,že mu to jen závidím,ale moje vidina byla ta,abych mu pomohla.To byl konec my dva jsme se rozešli.Přece jsem ho varovala a věděl co bude následovat.Po týdnu jsem si vlastně uvědomila,že mi na něm záleží a i kdž mi ubližil pořád jsem měla touhu mu pomoct.Konečně po 14-ti dnech jsem navštívila nejbližší K-centrum s anonymní poradnou.Jelikož jsem to udělat nechtěla,ale pro něj to byla jediná možnost,kde byl práh pomoci.Poradci jsem řekla úplně všechno,že začal experimentovat se šňupáním perníku,který bral pravidelně každý měsíc a poté ho omezil a pak na čisto zůstával jen na trávě,kde prožíval stavy.Matka ho chtěla dát na léčení na DeTox nebo byla také možnost,že by sním spolupracoval nízkopráhový klub pro pomoc rodině.jenže to by museli mít zájem rodiče,aby spolupracovali a mohli ještě vybudovat dobré rodinné zázemí.Když chodil na sociálku,řekli mu,že všechno je v pořádku a je čistý,ale to byl omyl vůbec nebyl čistý sociálu obcházel tak,že nějaký den před návštěvou nehulil a byl čistý.Takže mu nemohli ani nic dokázat a tím pádem to brali,že to zvládl a pomoc nepotřebuje.Hrozilo mu nápravné zařízení SVP Plzeň,které se zabývá problémovými dětmi.Kotec byl pro mě vidina toho,že všechno bude dobré,ale zkrátka to nebylo tak lehké.Moje máma si nepřála,abych mu pomáhala,že to je jeho věc a napořád nám zakázala,abychom se spolu stýkali.Týden jsem jí to měla za zlé,ale potom jsem pochopila,že to myslela dobře.Začal z vlastní hlouposti a pro něj z tohohle magického kruhu existují jen dvě věci buď přistoupí na léčení a nechá si pomoct nebo bude postupně klesat níž a níž a skončí na jehlách tím pádem zaručená SMRT,protože on by se léčit nikdy nešel na to byl moc velkej „KING“ jeho kamarádi to obdivovali a to byla ta největší chyba.Poradce v Káčku říkal,že jsem pro něj už udělala dost spoustu užitečných věích,kterých by si měl vážit,protože kdo se mu ještě bude snažit pomoct?Asi spíš nikdo nikoho bližšího než je rodina a přítelkyně není.Klesl na vlastní dno,kde vidí vysvobození a cestu ven.Kdysi hrál hokej,kterej ho bavil žil pro něj a teď ztratil veškerý zájem o své záliby,začal lhát a podvádět.Tehdy jemu bylo 14 a mě 15 vůbec mi nevadilo,že byl mladší,ale nikdy sem se nedokázala smířit s tím,že se musím koukat na to jak se ničí stále víc a víc.Poté skončila moje kapitola sním nikdy jsme se neviděli,asi zřejmě zůstal na škole v Plzni,kdo ví vlastně,kde je ho konec.Jen musí nebo musel přijít na to sám,že bude dobré přestat a pokud nechce sám a nemá pevnou vůli z donucení to neudělá.PO čase se rozhodl,že mi napíše,že u něj na táboře našli trávu tak ho odvezla kriminálka.Začla e o něj dále starat sociálka a jeho otec konečně poznal,že to tak dál nejde.Společně zapojili síly a synovi se snažil pomoc.Tak oufám,že našel své hodnoty a je spokojený a ani v budoucnu se k drogám nevrátí.Stále ho mám ráda i přes to všechno a věřila sem,že to dokáže když bude chtít.Všechno se obrátilo k lepšímu a já měla na srdci úžasný pocit,že sem v minulosti něco začla a marný to nebylo i když před tím to tak vypadalo.Mohla sem začít opět spokojený krok s tím,že jsem věděla,že z nejhoršího je pro zatím venku a potom záleží už jen na něm.Pořád sem musela uvažovat co se dělo i když sme se nevídali a hlodalo mě to...říkala jsem mu,že pokud sklouzne k piku nebo heráku není ůniku...on prostě nemá vůli,aby to zvládl =(

Zpět