Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Bára Orlíková

Zdravím Vás. Chápu, že se Vám to teď zdá hrozně těžké, a že se pohybujete ve vlnách, kdy je Vám na jednu stranu bez pervitinu dobře, ale na druhou stranu na něj máte chuť, cítíte bez něj prázdno a připadáte si divně. To, co popisujete, je na začátku abstinence od drog úplně přirozené, to, že máte chuť na pervitin a pořád na něj myslíte, je důsledek psychické závislosti, postupně to bude odeznívat. Někdy jsou ty pocity a chutě horší, někdy je líp. Obvykle aspoň trochu pomáhá, když si uvědomíte, kdy je to horší, v jakých situacích, a zkusit je jim vyhýbat nebo k nim přistupovat s vědomím, pokud se jim vyhnout nejde, že je pravděpodobné, že se ty chutě objeví, pak se Vám to bude líp zvládat. Tu životní energii, nový životní styl, možnost se bavit s lidmi, kteří nejsou spojení s drogami, určitě znovu postupně objevíte. Začátky jsou opravdu krušné, to opravdu nepopírám, a ne vždycky se to daří, když je na to člověk sám. Sám vidíte, že i když se snažíte, tak to úplně nevychází. Vždycky Vám znovu nabízím ten kontakt na to Kontaktní centrum v Uherském Hradišti (viz www.podaneruce.cz), možná by pomohlo, kdybyste o tom všem, co mi píšete, mohl mluvit s někým osobně a získal větší podporu než takto přes internet. Bohužel žádné zázračné rady neexistují, než se těch nepříjemných stavů zbavíte, tak to bude mnoho týdnů nebo i měsíců trvat, to se prostě nedá moc obejít, nezbývá než vydržet, pokusit se najít si nějaké zájmy, nastavit denní režim tak, aby ty chutě na pervitin přicházely co nejméně a neměl jste moc času na to myslet. Nestýkejte se s lidmi, kteří berou, pak není moc šancí to ustát. Nebude to určitě jednoduché, na druhou stranu - není důvod, proč by se Vám nemělo podařit s pervitinem přestat. Je velká řada lidí, kterým se to povedlo, ať už s odbornou pomocí nebo bez ní, a fungují bez drog. Držím Vám palce.