Sananim - Drogová poradna 

Tátu mi pořád víc bere alkohol

Anie

Dobrý den, doufám, že mi alespoň trochu pomůžete najít způsob řešení mého problému. Jsem 18ti letá dcera dvou úspěšných doktorů. Táta začal asi před půl rokem výrazněji požívat alkohol(víno - nevím jestli je to důležité), ale nejvíce je to patrné poslední měsíc. Nepije, když ví, že bude řídit, a nepřipadá mi, že by se snažil někoho nebo sebe ohrožovat. Pokoušela sem se s ním mluvit...myslím, že je nejvíc nešťastný ze svých rodičů. Má dost přecitlivělou osobnost, je silný melancholik...nechci aby to zle vyznělo, ale mám pocit, že se nedokáže smířit s tím, že po smrti jeho otce odejde i jeho matka. Problém je asi hlavně v tom, že jeho táta prodělal mnoho nádorů, ze kterých se nějak dostal a ten poslední ho zasáhl, když mi bylo deset. Byl to tumor mozku. Dědeček dva roky vyžadoval neustálou péči, přičemž svého syna ani mě později nepoznával...po jeho smrti se začal zvýrazňovat parkinson u babičky...nemoc trvá doposud...k ní se připojila demence, která podle psychiatrů trvá dlouho...táta si to vůbec nechtěl připustit. Půl roku do konce minulého léta jsme měli již velmi špatnou babičku u nás. Je odjakživa na svého jediného syna velmi upnutá...volala ho neustále k sobě a protože to bylo i v noci a táta ráno nevyspalý řídil do práce, prosadili jsme s maminkou, že babička musí do blízkého domova důchodců..když táta přiznal, že má mikrospánek v autě, nenašli jsme lepší řešení. Doteď se s tím nesmířil. Myslím, že má pocit, že babičku zanedbává - je u ní každý den. Já a moje máma jsme často obviňovány, že sme ji vyhnaly, že se chceme zbavit jeho...problémy se nabalují na sebe - nedokážu vám vše vypsat do detailů... teď to vypadá tak, že když otec přijede domů, tak do sebe vyklopí dvě láhve vína...máma na něj pochopitelně začne křičet...dojde k hádce... máma pak brečí...nechce ho vyhnat - není se čemu divit - dvacet let manželství...za tím přece nejde udělat tlustá čára, nechce zůstat sama, neví, jestli by ze svých ordinací dokázala zaplatit polovinu domu, kdyby došlo na dělení majetku....nemá se komu svěřit-její otec je čerstvě po operaci nádoru hlasivky a nechce své rodiče zatěžovat, navíc její bratr je díky chybné vakcíně odmala postižený takže prostě babička z maminčiny strany nepotřebuje další problémy navíc... Já se to snažím snášet a troufám si říct, že sem na tom psychycky nejlíp...sice už mi tatínek sdělil že mu odcházím (nemůže se vyrovnat s mým přítelem - přeberte si to jak chcete, myslete si že sem mladá - s tím 20letym klukem sem dva roky neskutečně šťastná a jsem si jistá, že to se mnou, pokud nás to nepřestane bavit, myslí i vážně a i moje máma říkala, že tohle jsou věci, se kterýmy se musí každej táta srovnat a rozcházet se s klukem kvůli otci je hloupost...) a dokonce mluvil o sebevraždě ale ted už to neberu -nebo se aspoň snažím- vážně, protože byl samozřejmě zrovna napitej...každopádně mě nebaví dívat se na ubrečenou mamku...kamarádi si stěžují, že se mnou není legrace jako dřív..přítel netuší, jak mi pomoct...doma se mi upřímně dost zbořil svět... Nevím, jestli se z toho nechutně dlouhého textu, co jsem tu napsala, alespoň trochu jeví to, co se u nás ve zkutečnosti děje...táta se nechce léčit...prosím poraďte alespoň, jak se k takovému člověku mám chovat, jak ho přesvědčit, aby si nechal někým pomoct a aby zas viděl to, že má dceru, dům, hezkou manželku a ne aby se topil a užíral tím, že se celej život jen stará o svoje rodiče, že stárne, ztrácí dceru atd. což by možná mohla být krize středního věku, kdyby netrvala tak dlouho a nedoprovázel ji alkohol... moc děkuju...omlouvám se za načasování do Vánoc, ale já to nevymyslela...chtěla bych hrozně moc vědět proč tohle dělá... hodně mě ponižuje že staví alkohol přede mě a mámu a ignoruje vše kromě sebe samotného...a poraďte mi něco pro maminku, protže ta se podlemě bojí něco udělat a pořáda doufá, že se ten pitomec vzpamatuje... děkuji moc za odpověď Anie

Zpět