Sananim - Drogová poradna 

Řeším to marihuanou a pomáhá mi to.

Standa (20)

Dobrý den Jsem znovu postaven před stejný problém ale tentokrát ho chci řešit jinak než minule tak bych chtěl znát názor někoho kdo se na to dokáže podívat s rozumem. To říkám po přečtení vašich rad k osotatním. Klobouk dolů. Takže k problému. Jsem podle všeho melancholický pesimistický introvert. Výchova a životní příhody tomu daly abych byl ta smutná ztracená osoba. Stalo se mi v dětství moc špatných věcí a já se s tím nedokázal srovnat možná díky tomu že jsem asi slaboch. Spousta lidí mi ublížila a já se neuměl pořádně bránit protože jsem měl nulové sebevědomí takže i sebelásku. Časem jsem se začal uzavírat do skořápky a začal být introvertní i když jsem býval velmi hovorný a bavící člověk ale to bylo před tím než začal být život težší a težší. Nedokázal jsem se pořádně bavit mezi rodinou a měl jsem jěnom pár kamarádů kterým jsem věřil a nebál se s nimi o něčem bavit a vůbec žít svůj život protože jsem několik let strávil spíše u počítače kde jsem se mohl bavit s každým aniž bych se bál s ním mluvit. Vlastně tato jediná komunikace mě držela nad vodou protože jsem se mohl dokonce i svěřovat sice lidem které ani neznám ale mohl jsem si popovídat o svých trápeních. Dlouho jsem přemýšlel a zjistil jsem že mám velký strach až panický strach z lidí a ze života. Já si totiž ten problém nedokázal přiznat a tak jsem si říkal že jsem prostě hloupý tak se s nikým nebudu bavit abych se neprozradil že jsem ten blbec a že na nic nemám. Samozřejmě jsem svůj mozek přesvědčil že je to pravda a pomalu se s tím začal smiřovat. Jenom že potom přišla chvíle kdy jsem si zakouřil marihuanu a najednou jsem mohl být sám sebou a dělat všechno opravdu všechno správně. Najednou mě baví život,najednou dokážu mít někoho rád a radovat se z toho. Najednou se mi život proměnil protože jsem přestal cítět strach který příjde když se ráno vzbudím a odejde když jdu večer spát. Po půl roku kouření jsem si našel skvělou holku ale přestal jsem kouřit a byl oheň na střeše strašně jsem se bál s ní mluvit a vůbec být s ní dokonce jsem se při prvním rande na záchodě ze strachu pozvracel. Teď když mě před měsícem opustila začal jsem znovu užívat marihuanu a opět se můj život začíná otáčet a cítím že žiju a že jsem svůj. Když jsem pod vlivem tak to na mě nikdo nepozná protože se chovám pořád stejně jako když nejsem pod vlivem jenom nemám strach a tak dělám věci tak jak chci a lidé mě za to mají rádi. Vydím že v tom je smysl. Nesedím doma a neutápím se v marihuanových orgiích. Normálně žiju plním si své povinnosti možná lépe než bez trávy. Udělal jsem spoustu pokroků ve svém životě ale pořád prostě cítím že takhle to nemá být,že ty stavy nejsou přírodní takhle to matka příroda prostě nevymyslela a to je řád který ctím a uznávám s pokorou. Je mi jasné že moderní doba nepovoluje něco jako hulení apod. ale co když někomu skutečně může pomoci a odbourat nějaký sklon jako třeba ten můj panický strach? Vím moc dobře jaké nežádoucí účinky s sebou užívání této drogy nese ale co když jsou už podle zdravého rozumu ty plusy důležitější než to co nám škodí? Děkuji za váš cenný čas. A přeji hezký večer.

Zpět