Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Jana Marečková

Dobrý den, chápu v jak nelehké situaci se nyní nacházíte, zvláště, když jste se synem měla tak hezký vztah. Bohužel Vám nenapíši nic jiného, než to, co jste už tolikrát slyšela a četla. Syn je plnoletý a pokud s Vámi bydlí, měl by přispívat na nájem a na stravu, měl by se doma chovat tak, aby to ostatní členy domácnosti neobtěžovalo, nepřipadá v úvahu, že Vám bude bez Vašeho dovolení brát peníze z peněženky. Nepíšete nic o tom, jak to u Vás fungovalo před půl rokem, zda syn chodil do práce a finančně se podílel na chodu domácnosti, zda ta pravidla, o kterých píšete byla nastavená a syn je dodržoval a jaké možnosti řešení jste vyzkoušela. Pokud jste už vyzkoušela si se synem promluvit a dohodnout se na společných pravidlech, případně jste spolu společně absolvovali sezení u odborníka v kontaktním centru nebo poradně a přesto si syn žije po svém a nerespektuje to, co jste si dohodli, je třeba zvolit jiné řešení. Nikdy nemůžete vědět, co věta „pokud nepřestaneš a nebudeš respektovat pravidla společného soužití, nemůžeš s námi bydlet“, způsobí. Je možné, že synovi bude tato věta stačit k tomu, aby skutečně přestal. Je ale také samozřejmě možné, že mu to stačit nebude a Vy budete muset udělat, co jste řekla. Není ale přece nutné syna vystěhovat hned na ulici – zajistěte mu na první tři měsíce bydlení – podnájem nebo ubytovnu, bude mít dost času na to, aby si zajistil práci a finance na další fungování. Stejně se o něj celý život starat nemůžete, jednou se na vlastní nohy bude muset postavit. Třeba mu ty tři měsíce budou stačit k tomu, aby pochopil o co jde a pokud ne – pravděpodobně na ulici skončí – málokdo z lidí, kteří byli zvyklí na určitý životní standard na ulici vydrží, je to pro ně pak mocná motivace k řešení své situace. Je důležité, aby syn věděl, že i přesto všechno, co se stalo, ho máte ráda a že mu jste ochotná pomoct, pokud začne respektovat pravidla, která jste mu jasně stanovila. Píšete o zkušenostech jiné matky se synem - na každého zabírá jiné řešení, prostě proto, že každý má to své „dno“ od kterého se pak odrazí někde jinde – někomu stačí domluvit a někdo potřebuje skončit na ulici. Bohužel, kontakt na jiné tazatele z naší poradny poskytnout nelze, neznáme ho. Ale pokud máte potřebu sdílet své zkušenosti s ostatními rodiči (myslím, že by to bylo dobré vyzkoušet), zapátrejte po nějaké rodičovské skupině určené pro rodinné příslušníky závislých – nevím, z jakého jste města, ale pokud by nebyl problém jednou za týden dojet do Prahy, mohla byste využít služeb Poradny pro rodiče SANANIM, Praha 1, Školská 30, tel. 739 268 527 nebo 284 824 234. Přeji Vám hodně síly a trpělivosti.