Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den, díky za důvěru, se kterou jste se na naši poradnu obrátila. Jistě to pro Vás nebylo snadné a chtělo to kus odvahy. Ještě jednou díky. Píšete, že je Vám 25 let, už 10 let (s přestávkami) užíváte pervitin. Nikdo o tom, krom bývalého přítele neví, a Vy byste byla ráda, kdyby to tak zůstalo. Máte práci a nechcete o ni přijít. Život na pervitinu už Vás nebaví. Uvědomujete si, že bez pervitinu se cítíte špatně, nesmějete se, nic Vás nebaví, nemáte chuť se o sebe starat apod. Mám z toho pocit, jakobyste byla vlastně "zajatcem". A to by se asi nelíbilo nikomu. Takže se chcete závislosti na pervitinu zbavit. To je velké rozhodnutí! Největší otázka teď je JAK? A JAK to udělat, aby se nikdo o ničem nedověděl? O Vaší situaci ještě spoustu věcí nevím. Neznám možnosti, jaké máte, ani co jste dosud zkoušela, co Vám pomáhalo, co nikoli. Nevím, jestli máte přátele a koníčky, ke kterým byste se mohla vrátit. Nevím, co by se stalo, kdyby se někdo o Vašem užívání dověděl. Proto se mi takhle na dálku špatně radí. V tuhle chvíli bych Vám tedy doporučila obrátit se na nejbližší kontaktní centrum. Tam si můžete zajít anonymně o svém problému promluvit a zvážit, jaké máte možnosti. Jsou lidé, kterým stačí ambulantní podpora v Káčku, od psychologa nebo terapeuta. Někteří potřebují medikaci od psychiatra, protože mají po vysazení deprese. Jiní abstinovat venku nedokáží a tak nastoupí na detox. Jsou i tací, kteří se 3 měsíce léčí v denním stacionáři nebo dokonce v léčebně. Někteří lidé po 10 letech užívání potřebují absolvovat roční léčbu v terapeutické komunitě. Těžko říct, jestli se do některé z těchto skupin vejdete a nebo si najdete svou vlastní cestu, jak s pervitinem přestat. V tuhle chvíli Vám držím palce a kdybyste potřebovala kontakt, napište, odkud jste. S pozdravem, Gabriela Koryntová.