Sananim - Drogová poradna 

pomoc

ká

Dobrý den, nevím, zda je tento dotaz vhodný do Vaší poradny, ale se závislostí souvisí. Manžel má dnes již 26-ti letého synovce. Tanto synovec přibližně od 10 let kouří, od 13 čichá těkavé látky a od puberty podlehl alkoholu a drogám. Nevím přesně o jaké typy drog jde, ale jeho výkyvy nálad, ohromné sklony k násilí, kdy likviduje byt, výpadky paměti, rozšířené zornice bez závanu alkoholu a v neposlední řadě třas rukou a roztěkanost svědčí o tom, že v drogách jede. Je tady ale problém. Ve 13 letech psal dopisy, ve kterých vyhrožoval sebevraždou a byl hospitalizovaný na psychiatrii. Rodiče jej odložili po propuštění k babičce. Při problémech ve škole jej přemístili na jinou školu. Po upozornění mého manžela, že se namočil do drog (manžel je městský strážník a je tedy s touto situací obeznámen, protože jsme malé město) jeho rodiče tuto situaci odmítli řešit. Neustále se od něj nechají napadat jak slovně tak fyzicky. Pravidelně jej odváží státní policie na záchytku. Dokonce si na drogy vydělával homosexuální prostitucí. Bohužel, dnes je již dospělý a proto nelze tuto situaci řešit tím, že ho odvedu k psychologovi nebo psychiatrovi. Dokud se nás to netýkalo, bylo mi to celkem jedno, protože pomoc jsme jim už v době, kdy nebyl plnoletý nabízeli bezpočtukrát, ale oni se tvářili že jsou chytřejší a my tomu nerozumíme. Nyní se ale situace změnila. Synovec znova přišel o práci a znova "řádí jak černá ruka". Aby však svalil vinu za svou situaci na někoho jiného, obvinil mého manžela, že ho jako dítě sexuálně zneužíval. Tvrdí, že mu bylo asi 3 roky. Manžel je však jen o 10 let starší, takže v té době mu bylo 13 let. Nepopírá, že mezi nimi nedošlo k takovému normálnímu chlapeckému poznávání, kdy si děti mezi sebou ukazují přirození, i já jsem to se svými kamarádkami dělala, přestože byly starší, a své dva syny jsem se svým synovcem načapala při tomtéž, ale k ničemu jinému nedošlo. Je pravda, že byl starší o 10 let, ale protože synovci byli 3, tak s nimi vyrůstal vlastně jako bratr. Já jsem do rodiny přišla v době, kdy jim bylo kolem 10 let a rozhodně nešlo o zneužívané děti. Kluci ho zbožňovali. Byli u nás pořád, hráli s ním hry, fotbal a všechno ostatní, protože jejich vlastní otcové na ně neměli čas. Nyní se nám to tedy "vrací" a my nevíme, jak se bránit. Manželova sestra tehdy o celém incidentu, který se odehrál dvakrát, věděla s manželem o tom ukazování mluvila za přítomnosti jeho maminky a tím se to považovalo za vyřešené. Ukončilo se to tak, že není vhodné, když je o tolik starší, aby se něco takového dělo. Nyní se tváří, že je všechno jinak. Vlastně, tváří se neutrálně. Navrhli jsme jim psychologické vyšetření jak manželovo, tak dotyčného synovce s podmínkou, že budou vyšetřeni i rodiče, protože to , jak nechtějí situaci řešit, ale svalují vinu za to, že je feťák na někoho jiného, je krajně podezřelé. Můj dotaz zní: Můžeme se ještě nějak jinak bránit? Nebo máme čekat, jak se situace vyvine?

Zpět