Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
jak to nazvat?
Siska
Dobry den, mam stabilni praci, chodim na zahranicni univerzitu, mam skvelou pritelkyni, ale pri tom vsem mam pocit, ze se se mnou stale vlece moje minulost...ve veku svych 15 let jsem zacala kourit marihuanu, v sedmnacti zacala s pernikem intravenozne, zkousela heroin, LSD, a vsechno co tenkrat bylo po ruce vcetne leku i redidla... Ve dvaceti jedna letech jsem prestala sama drogy brat bez jakekoli profesionalni intervence, ale zato jsem to nahradila extremnim pitim akoholu s obcasnym pernikovym relapsem (jednou az dvakrat za rok). Vse skoncilo pred tremi lety mym odjezdem z Ceske Republiky. Posledni tri roky si myslim ze uz jaksi funguju stabilneji, ani moc nepiju, az na obcasne osamocene parby. Na pracovisti a univerzite si me vsichni vazi a neustale dostavam pozitivni zpetne vazby na moji praci a studium, a i ta laska funguje. Problem je v tom, ze mam porad tendenci myslet na minulost a nekdy mam strasne silnou potrebu byt zase na dne. Zahodit oknem vsechno ceho jsem za posledni roky dosahla a zase se valet po ulicich, v bahne, opila a sjeta a na nic nemyslet a nic nemuset resit a niceho se nebat. Pocitam, ze je v tom nejaka tendence sebedestrukce, ale ja tomu vubec nerozumim proc to tak je. Je me strasne smutno, prestoze vsechno funguje, vsechno mi prijde desne tezky, prestoze se nic dramatickyho nebo komlikovanyho nedeje. Na drogach mi vzdycky byvalo hrozne zle, trpivam totiz panickymy stavy, uzkostma a dlouhodobe socialni fobii. Je to desivy, ale nekdy mi pripada, ze tu bolest, vyrizenost, kocoviny, krehkost a tu svobodu ublizovat si, ze to vsechno chci strasne moc zpatky. Je to jiz vice nez pet let co jsem naposledy pouzila jehlu, ale kdykoliv vidim nejake fetaky na ulicich, nebo kdykoliv prochazim kolem nejakyho Kacka, mam strasnou chut si tam skocit pro jehlu...a vsechno co mam, jednoduse zahodit... A takhle se citim kazdy den a pak jdu do prace a nasadim tu profesionalni masku a vsichni se muzou posrat z toho jaka jsem skvela a uzasna, ale me to tak vubec neprijde...jezis to je strasnej blivajz...:-(( Ted aby se v tom nekdo vyznal...
Odpověděl: Aleš Termer
Díky za projevenou odvahu se takto "vypsat" ze svých pocitů. Upřímně, vaše trable nejsou na řešení v této poradně a takto po internetu. Řeknu Vám jen, že je to hodně o nezpracovaném vztahu k drogám, chutích, plus nějaká současná krize a stres. Když si svůj dotaz přečtete, jasně to z něj vyplývá a je to celkem přehledně uspořádáno. Útěk před drogami do ciziny bývá u spousty uživatelů oblíbený. Bohužel, je to taková abstinence "na divoko" jestli mi rozumíte - bez pomoci, bez toho, že by si člověk zpracoval to, co ho k drogám vedlo a vede a jak tomu čelit. Většinou pak dost takových lidí končí opět na drogách. Ať už v cílové "destinaci" či po návratu zpět domů. Podobně jako přecházené nemoci: Zdánlivě nemoc odejde, ale číhá na svou příležitost a když je organismus oslabený, projeví se v daleko větší síle a její léčba je o dost komplikovanější. Myslím, že by byla velká škoda přijít o vše co jste doposud nelehce vybudovala. Ono už se to napodruhé totiž nemusí podařit. Ozvěte se ještě, měla byste o svých pocitech a potížích mluvit "face to face" s nějakým terapeutem. Budete-li chtít, mohu se Vás pokusit někam nasměrovat.
Zpět