fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

znásilnění? - kód 821502

lucyka

Dobrý den, pane doktore. Mockrát vám děkuji, za vaši odpověď. Máte pravdu, pokud mi opravdu nějaká taková látka byla podána, můžu být ráda, že se nestalo nic horšího. I když na druhé straně - vyspat se s někým neznámým, v partě svých kamarádů, kteří potom o celém tom incidentu ví a zároveň je tam můj dlouholetý přítel, který mě při takové situaci přistihne....nic moc, že? Je to už za mnou, jak já, tak i můj "bývalý" přítel jsme si prošli hodně velkými problémy a ani jeden z nás se s tím, co se stalo nevyrovnáme asi tak lehce. Bohužel už nikdy nezjistím, jestli opravdu něco mi podáno bylo nebo ne, každopádně sama sobě si věřím a myslím, že bych toto sama normálně neudělala. Proto jsem taky šla na tu policii a pak na vyšetření, které bohužel nic neukázalo. Byl to nápad mého přítele a ten nápad vzniknul poté, když jsme se spolu druhý den bavili o tom, co se stalo a já jsem si plno věcí vůbec neuvědomovala. Něco jsem si pamatovala naprosto přesně, ale něco bych klidně zapřela, že to tak vůbec nebylo, ale zas proč by mi můj přítel tvrdil, že jsem tak moc křičela, když by to nebyla pravda. Ale já to fakt nevím. Takže teď já vypadám jako holka, která se vyspí s někým na potkání, která "nasadí parohy" svému příteli, se kterým je už několik let a ještě jako ta, která se odváží obvinit někoho nevinného a jít s tím na policajty. No, nedá se s tím už asi nic dělat. Ještě jednou mockrát děkuji, teď aspoň mám malou naději, že opravdu něco v tom mohlo být. Sice se nechci omlouvat sama před sebou, hledat výmluvy, toto stejně nikomu jinému říkat nemůžu, nemůžu ho přesvědčovat o něčem, na co nemám důkazy, ale aspoň sama v sobě budu mít trošku víc klidu, i když celkové situaci to nepomůže.

Odpověděl: Jakub Minařík

K tomu co píšete mě napadá pár poznámek: 1. Podle vašeho popisu si myslím, že jste se chovala a hlavně prožívala jste to, co se s vámi dělo, tak nestandardně, že bych pravděpodobnost intoxikace považoval téměř za jistou. Příčinou mohla být i nějaká nestandardní reakce, ale tam je právě pravděpodobnost dosti malá. Váš popis sedí na intoxikaci. 2. Taky si myslím, že vám nikdo nemusel dát něco záměrně. Prostě jste mohle něco vzít, vypít, někdo tam mohl něco donést a jen tak za žertu to hodit do pití (je to blbej fór, ale stává se). Nebo to mohlo být v nějakém jídle. Prostě jste to užila a bylo. 3. Víte a myslím si, že to jak jste postupovala bylo celkem v pořádku. Měla jste pocit, že s tím máte něco dělat, tak jste to udělala. Kdybyste se na to vykašlala, bylo by vám mnohem hůř. 4. Jeden kolega říkává, že malá ostuda se zapomene za týden, velká za 14 dnů. A je to tak. Nedělejte si starost z toho, jak se na vás budou ostatní dívat. Oni to za pár dní zapomenou. Vy si to budete pamatovat déle. P.s. No, tak ať vám to co nejdříve přestane dělat vrásky. :-) Zmizí to jako to přišlo, když tomu dáte šanci.

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko