Sananim - Drogová poradna 

Potřebuji poradit

Eva B.

Potřebova bych poradit. Moje potíže začaly tehdy, když jsem se dozvěděla o tom, že dcera bere pervitin. S manželem jsme se snažili ji pomoct, ale ona každou pomoc odmítla. Psala jsem Vám v květnu, aby jste mi poradili, co mam dělat. Napsali jste mi, že ke změně se musí především rozhodnout sama. Ale sama se rozhodnout nechtěla,aby přestala brát, nebo že by docházela do AT poradny, nebo že by se šla léčit. Říkala, že se nepotřebuje léčit, a kdyby se rozhodla léčit tak ne s naší pomocí, že to by musela bydlet sama. Tak jsme jí vyhodili z domu. Mysleli jsme, že to ji přinutí, aby začala uvažovat o změně. Když jsem s ni mluvila naposled, vůbec neuvažuje o tom, aby přestala brát. Já se velmi pro to trápím a začínám si dělat starosti o své zdraví. Na nic se nemůžu soustředit, ani v práci, ani doma. Něco chci udělat, ale kolikrat zapomenu co chci(dříve se mi to nestávalo),mám strach, abych nepotkala někoho známého, abych nemusela s nikým mluvit o dceři, protože bych hned brečela. Když jsem doma, pořad brečím a nic mně nebaví. Nikam se mi chodit nechce, abych se odreagovala, pořád myslím na dceru . Mám časté bolesti hlavy a zpomalené reakce. Celá ta situace s dcerou je pro mne velice deprimující. Myslela jsem, že když dcera nebude bydlet doma, že se víc vyspím(když byla dcera doma, chodila spát nad ránem a často jsem se probouzela,nebo jsem neusnula, než přišla domů). Jsem z toho všeho zoufalá a celý můj život ztratil smysl. Poradte mi prosím, jestli mam navštívit psychologa, nebo psychiatra, nebo mi napište, co mám se sebou dělat. Cítím se psychicky velice špatně a zase mi začínají ty bolesti hlavy. Na psychiatrii bych nerada šla, pokud to bude aspoň trochu možné vyřešit to s psychologem. Nechci brát nějaké prášky, abych byla ještě víc otupená.

Zpět