Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Bára Orlíková

V zásadě není možná ochranná léčba bez rozhodnutí soudu, pokud se jedná o člověka plnoletého, který není zbaven svéprávnosti k právním úkonům. To, že může nařídit ochrannou léčbu obecní úřad (resp. Národní výbor) byla pravda, ovšem do roku 1989. Pak bylo rozhodnuto, že to odporuje základním lidským právům a Ústavě ČR, takže tato pravomoc přísluší pouze soudu, který tak rozhodne na základě vyjádření lékaře. Po konzultaci s kolegyní JUDr. Helenou Svatošovou Vám k tomu mohu uvést následující: "Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, poskytuje právní základ pro nedobrovolnou hospitalizaci na psychiatrii v případě stavu akutní intoxikace nebo nebezpečného chování tj. § 23 odst. 4 písm. b) tohoto zákona (níže citován). Jakmile však intoxikace či agresivní nebo autoagresivní chování pomine, což bývá v psychiatrických ústavech otázka několika dní i jen hodin, mohou nastat tyto situace: 1.nedobrovolné setrvání v ústavu: pokud pacient do 24 hodin neprojeví souhlas zůstat v ústavu, musí se věc zaslat soudu (soudu nejbližšímu tj. tomu v jehož obvodu ústavní zařízení je), který rozhodne, zda byl pacient zavřen oprávněně a zda je možné pacienta v ústavu držet. Soud musí rozhodnout do 7 dnů, zda bylo převzetí do ústavu oprávněné a musí přitom promluvit s ošetřujícím lékařem i s pacientem. Pokud soud rozhodne, že zadržení bylo v pořádku, pokračuje a rozhoduje, zda má být pacient v ústavu držen. Zde využívá posudků znalců a musí rozhodnout do 3 měsíců, platnost rozhodnutí je jeden rok a může se pak obnovit. 2.pacient může s pobytem v ústavě vyslovit souhlas, a pak není co řešit a soud nijak nezasahuje. 3.Co se týče možnosti pacienta podepsat tzv. reverz, je to možné ve všech ostatních případech než jsou v § 23 odst. 4 zákona (silně infekční nemoci s povinným léčením, intoxikace a ohrožující chování či je ve vážném nebezpečí a nelze s ním komunikovat). Takovým případem je pokud někdo sám přijde dobrovolně na detox a poté si to rozmyslí. § 23 (4) Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do ústavní péče a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit povinné léčení, b) jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo c) není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví." Nevím, proč se na nedobrovolnou hospitalizaci ptáte. Možná, kdybyste k tomu napsal víc informací, tak bychom mohli zvážit i jiné cesty. Zatím přeji hodně štěstí.