Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Bára Orlíková

Chápu, že je to pro Vás složití situace a je srozumitelné, že za těchto okolností není příliš reálné, aby s Vámi dcera bydlela, pokud nedodržuje žádné z dohod a nevíc je důvodná obava z toho, že by na adresu jejího trvalého bydliště mohli časem přijít exekutoři. Exekutor Vám sice nemůže vzít nic z Vašeho majetku, může zabavit pouze dcřin majetek (Vy nejste zodpovědní za dcřiny případné dluhy, pokud je plnoletá), ovšem vždy je s tím samozřejmě mnoho potíží, pokud už na návštěvu exekutora dojde, včetně možných problémů s prokazováním, že je majetek Váš. Po konzultaci s kolegyní právničkou JUDr. Helenou Svatošovou Vám k záležitosti zrušení trvalého bydliště mohu uvést následující: "Řízení o zrušení trvalého pobytu se zahájí návrhem na příslušném obecním úřadě nebo úřadě městské části, odboru správních agend (event. dále oddělení osobních dokladů a evidence obyvatel). Je třeba prokázat, že dcera doma nebydlí, tj. že zaniklo jeho užívací právo k bytu (dle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech). Řízení samo (probíhá podle správního řádu, účastníkem je tedy i syn, což by mělo mít jen spíše formální význam) je pak poměrně jednoduché a víceméně jde o automatický proces. Zrušením trvalého pobytu získá syn automaticky trvalý pobyt na adrese tohoto obecního úřadu, kde si může přebírat poštu atd. Doporučujeme předem zkonzultovat zrušení trvalého pobytu s příslušným odborem, který může mít i formulář a jinak podání usnadnit." Ohledně zrušení stavebního spoření - to by Vám poradili nejlépe v té instituci, kde je spoření založené. Ovšem pokud dcera nemá k penězům, které jsou na účtě naspořené, přístup, a tímto přístupem k účtu disponujete Vy, možná nen ani nutné spoření rušit. Jen k těm dokladům, které dcera nechala doma - to Vám nejspíš k ničemu nepomůže, protože samozřejmě nemůžete za dceru, byť s jejími doklady, vyřizovat nic, k čemu je nutná její přítomnost a souhlas. Pokud má dcera například účet v bance, který si založila, jen na základě toho, že disponujete jejími doklady, ho nemůžete zrušit. Ohledně nařízené léčby - kolegyně právnička k tomu uvádí následující: "Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, poskytuje právní základ pro nedobrovolnou hospitalizaci na psychiatrii v případě stavu intoxikace nebo nebezpečného chování tj. § 23 odst. 4 písm. b) tohoto zákona. Jakmile však intoxikace či agresivní nebo autoagresivní chování pomine, což bývá v psychiatrických ústavech otázka několika dní i jen hodin, nastávají tyto situace: 1. nedobrovolné setrvání v ústavu: pokud pacient do 24 hodin neprojeví souhlas zůstat v ústavu, musí se věc zaslat soudu (soudu nejbližšímu tj. tomu v jehož obvodu ústavní zařízení je), který rozhodne , zda byl pacient zavřen oprávněně a zda je možné pacienta v ústavu držet. Soud musí rozhodnout do 7 dnů, zda bylo převzetí do ústavu oprávněné a musí přitom promluvit s ošetřujícím lékařem i s pacientem. Ten může mít ustaven v řízení opatrovníka, kterým je zpravidla úředník soudu, ale může to být i příbuzný aj. Pokud soud rozhodne, že zadržení bylo v pořádku, pokračuje a rozhoduje, zda má být pacient v ústavu držen. Zde využívá posudků znalců a musí rozhodnout do 3 měsíců, platnost rozhodnutí je jeden rok a může se pak obnovit. Všechna rozhodnutí by měl pacient obdržet a má právo podat proti nim odvolání, má-li opatrovníka, musí to učinit opatrovník. 2.pacient může s pobytem v ústavě vyslovit souhlas, a pak není co řešit a soud nijak nezasahuje. 3.Co se týče možnosti pacienta podepsat tzv. reverz, je to možné ve všech ostatních případech než jsou v § 23 odst. 4 zákona (silně infekční nemoci s povinným léčením, intoxikace a ohrožující chování či je ve vážném nebezpečí a nelze s ním komunikovat). Takovým případem je pokud někdo sám přijde dobrovolně na detox a poté si to rozmyslí. Jinak ještě k té léčbě - nedobrovolná hospitalizace je v zásadě k ničemu - jak je výše uvedeno, pokud by dcera nebyla ve stavu, kdy ohrožuje na životě sebe nebo své okolí, nelze ji násilně umístit do léčby. I kdyby to šlo, tak nebývá taková léčba příliš úspěšná - pokud dotyčný není k léčbě motivován a nespolupracuje, tak je šance na úspěch mizivá. Jen mě napadá, že existují i skupiny nebo konzultace pro rodiče a rodinné příslušníky závislých. Možná byste tedy mohli zatím udělat něco pro sebe, dokud si to dcera s léčbou nerozmyslí. Pokud byste chtěli nějaké konkrétní kontakty, kam se obrátit, tak mi napište, odkud jste a já Vám je vyhledám. Zatím držím palce a přeji hodně štěstí.