Sananim - Drogová poradna 

dotaz pro pana doktora MInaříka

Jana P-

Dobrý den pane doktore, 18. dubna jste mi odpovídala na můj obšírný dotaz "jak pomoci alkoholikovi" - děkuji moc, Vaše odpověď mě při vší té bídě potěšila, resp. vlila novou naději. S přítelem jsem dnes mluvila telefonicky, volala jsem ho já, protože se už 2 dny neozval a měla jsem strach. Plakal do telefonu že už takhle dál nemůže a říkal, že ty dva dny leží neschopný cokoliv dělat, že jediné k čemu se přinutil bylo dát nažrat kočce. Na zkušební překlady, které jsem mu dala minulý týden a které měl dnes odevzdat aby získal aspoň nějakou práci a nějaké peníze, vůbec nesáhl - prý se nedokázal přinutit a stejně to nemá cenu. Z telefonu nepoznám zda byl nebo nebyl "pod vlivem", resp. pokud byl, tak to nemohlo být nijak hrozné, na hlase mu to poznat nebylo. Využila jsem této vzácné chvilky a začala ho přemlouvat k léčení s tím, že tam klidně půjdu s ním. Za té podmínky souhlasil. Ráda bych kula železo dokud je žhavé. Moc prosím, pokud můžete, přidejte ještě nějakou další radu: kam konkrétně byste doporučoval jít, je třeba se tam nějak předem objednávat, jak to udělat abych jim tam mohla říct to co jsem napsala Vám (to přítel patrně sám prezentovat nebude, možná to totiž ani nevidí) a také aby to bylo tzv. na pokladnu. Jsme z Prahy, teď zrovna přítel bydlí v Praze 8 (ofic. Praha 5), takže by podle mého přicházela v úvahu nejspíše léčebna v Bohnicích, ale za prvé o té nechce přítel ani slyšet a za druhé jsem tam před chvílí telefonovala a nějak jsem se neprobojovala nikam, kde bych se domluvila. Další problém je, že nejsem ani jeho rodina ani jeho manželka, nemusí se vlastně se mnou nikde bavit (zažila jsem když mu vloni praskl žaludeční vřed) A další věc: jsem rozhodnutá ho nechat léčit event. i násilím, tj. tou nedoborovolnou hospitalizací o které jste se zmínil, pokud si to znovu rozmyslí a couvne. Jak konkrétně mám postupovat? On žádného praktického lékaře nemá, nebyl u nikoho (s výjimkou loňské nemocnice, žaludeční vřed) snad 20 let, ani si nejsem jistá zda najdu jeho průkazku pojištěnce VZP - a to chtějí všude první ze všeho. Nechci to vzdát, domnívám se že by mohl mít ještě šanci, ale v současné době je strašlivě blízko ulici a možná (??????) sebevraždě a ta pomoc asi spěchá. Já už nevím jak mu mám pomoci, domů si ho vzít nemůžu - bydlím se synem středoškolákem a bohužel i s bývalým manželem. Nevím jestli to souvisí, ale pro pořádek dodávám, že příteli bylo v prosinci 50 let (možná i proto mluví že už má život za sebolu, resp. že už to nestojí za to tady zůstávat), dobře psával (i něco málo publikoval), má velké hudební cítětí a hodně a dobře kreslí. Teď kreslí vysloveně obsedantně, ale vlastně pořád jen téměř stejné obličeje, i když se týden od týdne mění, někdy je to jen změť čar (a pak se vzteká, že jim nikdo nerozumí). Mám event. některé ty kresby brát sebou? Jsem fakt bezradná. Pokud mi můžete přidat ještě jakoukoliv radu, budu Vám nesmírně vděčná. Děkuji moc

Zpět