Sananim - Drogová poradna 

Stavy děsu a úzkosti

ID7733

Dobrý den pane doktore. Mám jeden problém. Všechno to začalo asi tak před rokem, okolo maturity. Byl jsem dost ve stresu a i když jsem maturitu udělal, cítil jsem se ještě nějaký čas jakoby to spíše mělo být teprve přede mnou. To napětí ve prostě nějakým způsobem přetrvávalo. Má první zkušenost nastala v den, kdy jsme měli rozlučkový večírek v jedné restauraci. Domů jsem se vrátil dosti pod vlivem alkoholu. Šel jsem spát, když tu najednou jsem se uprostřed noci probudil a měl jsem hrozně nepříjemný pocit, jako by za mnou stála sama "smrt" a prohlížela si mě. Tento nepříjemný pocit se však velmi rychle změnil v pocit nepředstavitelné hrůzy. Byl jsem při vědomí, ale nemohl jsem se pohnout, nemohl jsem ze sebe vydat jedinou hlásku, prostě nic. Jenom jsem ležel na břiše prožíval pocit nepředstavitelné hrůzy dokud nepolevil. Nejpodivnější na tom bylo, že ta hrůza neměla žádný logický podklad. Bál jsem se, ale nevím čeho. Prostě tu byl jen ten velmi intenzivní pocit, který však nevycházel z ničeho konkrétního. Tento zážitek jsem o několik dní později, ale již v mírnější formě, zažil ještě jednou. Dostal jsem se opět k marihuaně, kterou kouřím již čtvrtým rokem a dalo by se říct, že když jsem si zahulil, všechno to napětí, které jsem cítil jakoby ze mě najednou spadlo. Ne jen po dobu intoxikace, ale natrvalo. Na podzim jsem poprvé zkoušel lysohlávky, kdy po prvním užití tedy po aplikaci 20-ti hub jsem nakonec zažil bad trip, a to takovým způsobem, že jsem se bál, že jsem se zbláznil a že už se z toho asi nedostanu. Bylo to fakt peklo, jaké jsem nikdy před tím nezažil. Bylo to takové moje experimentální období, které trvalo asi měsíc a lysohlávky jsem zkusil tak 5x. Poté jsem došel k závěru, že intoxikace houbami je pro mě spíše nepříjemná nežli příjemná a tak jsem toho nechal. V následujícím období, které trvalo do konce roku jsem velmi často kouřil trávu. Vlastně jsem měl skoro denně 1 – 2 jointy. Jenomže, potom jsem se dozvěděl, že mám dermoidní cystu v sakrální oblasti, a tak protože jsem nechtěl podstupovat operační řešení, zvolil jsem raději dietu. Tři měsíce jsem nehulil, nepil alkohol, nejedl nic s obsahem cukrů, nejedl nic živočišného. Má strava byla na 100% jenom rostlinná. No a nakonec došlo k tomu, že se již téměř zcela vyhojila. Zase začínám trochu hulit, ale snažím se to držet v nějaké rozumné míře – o víkendech. Přesto se mi často teď stává, že jsem při intoxikaci marihuanou rovněž velmi rozechvělý a možná i trochu paranoidní. Jenže, teď zjišťuji, že když to nějak přetáhnu s alkoholem a mám druhý den kocovinu, tak je ta kocovina nějaká jiná, než jakou jsem ji znal dříve. Z hlediska emočního se cítím, jako bych byl na houbách. Jako by moje mysl byla nějakým způsobem vykolejená. Cítím tam hluboko uvnitř ten děs, který jsem naplno prožil tehdy v noci. Jsem takový vnitřně nervózní a rozechvělý. Cítím, že mám jinou náladu (např. lehce euforická nebo jiná), než jakou bych měl za normálních okolností mít. Když odezní kocovina, odezní i ostatní příznaky. Včera jsem byl rovněž na jedné oslavě, kde se alkoholem nešetřilo, a dnes mám opět kocovinu. A zase jsem tak nějak vnitřně někde jinde. Je v tom napětí, je v tom stres. Byl jsem dnes s naší kočkou u veterináře a tam jsem zažil stav, který jsem zažil jen na houbách nebo tehdy v noci. Prostě z ničehož nic se ve mně nějak hnul zase ten pocit děsu. Cítil jsem úzkost, která měla tendenci a přerůst až v panikaření. Měl jsem sto chutí z té jeho ordinace utéct někam pryč. Musel jsem se ovládnout, abych to neudělal. Nevím čeho jsem se bál, byl to prostě jen ten intenzivní nepříjemný pocit. Celkově v tom vážně vidím podobnost se stavy na těch houbách. Pak se ten pocit již v nepatrné, ale přesto citelné formě ve mně držel asi tak další dvě hodinky, kdy jsem se cítil celý takový zmatený a také trochu vystrašený, z toho co se semnou děje a já nad tím nemám kontrolu. Jinak bych chtěl upřesnit, že jsem od ukončení diety byl pod vlivem alkoholu jen 2x a to tedy v rozmezí jednoho týdne. A 2x jsem tedy prožíval tytéž stavy, které jsem již výše popsal. Nejsem depresivní typ a depresemi téměř vůbec netrpím. Dle výsledků jednoho psychologického testu, který jsem stáhl z internetu, (nevím do jaké míry mohu brát tyto výsledky vážně, ale něco na tom bude) jsem paranoidní a hypersenzitivní. Jinak povahově jsem spíše flegmatik a co do způsobu myšlení jsem spíše hloubavý typ. Zajímal jsem se jeden čas dosti o psychologii a psychopatologii, ale to co prožívám nyní, nevím kam zařadit. Musím se přiznat, že mám občas trochu pocit, jako by ta moje mysl někdy pracovala tak trochu proti mně samotnému. Nevíte tedy, co by to mohlo být? Může to být něco z podvědomí, třeba něco jako třeba ještě nezpracovaný stresový náboj z dob maturity? Nebo se rozjíždí toxická psychóza? Ale v současné době ani zdaleka tak nekouřím ani nepiji alkohol tolik co v minulosti. Nebo to je nějaká duševní porucha? Rád bych znal váš názor a uvítal bych pár rad jak se z toho zase dostat. Pokud možno tak, aby se o tom moc nevědělo. Nechtěl bych mít někde v papírech nebo záznamech napsáno, že jsem blázen nebo tak něco. Předem vám děkuji za odpověď.

Zpět