Sananim - Drogová poradna 

Nejsem sama

Včelka Mája

To co bych zde ráda napsala není dotaz, ale promluva,k níž mne vedou okolnosti, kterých jsem se bohužel stala účastníkem.A jaké okolnosti to byly? Bylo listopadové tmavé ráno a já jako mnoho dní před tím venčila našeho pejska. Jsem slušný pejskař a tak uklízím i "to, co" mnozí nechávají druhým před vchodem do domů. Měla jsem připravený igel. sáček a nesla obsah vyhodit do blízké popelnice. Když jsem zvedala víko a chtěla sáček vyhodit, projela mi rukou bolest, jako když se píchnete při šití. Ze sáčku na mne trčela jehla. Bylo mi jasné, co se stalo a prolétlo mi hlavou mnoho věcí. Vím,že nejsem první a bohužel ani poslední, komu se podařilo píchnout, obzvlášť když jsem tušila, z jakého "zdoje" jehla pochází, neboť znám okolí bydliště i jeho osazení.Ráda bych ale, abyste mé řádky četli dál. Nyní docházím již 6 měsíc na kontrolní odběry.Při posledním "sezení" v čekárně, mimo jiné dosplělé pacienty,na odběry čekalo i 5 dětí, které se píchly na pískovištích. A já se ptám, proč ti, kteří si dobrovolně ničí svoje životy, se musí chovat tak, že ohrožují i druhé a hází jehly i tam, kde je jasné, že je naleznou děti? Chápu jen to, že jim již nezáleží na životě, to je jejich věc, nikdo je nenutil brát drogy, je to dobrovolné rozhodnutí, za které si ponesou podle mne spravedlivé následky. Ti všichni, kteří berou a bojí se jít dát otestovat a řeší zde, zda mají či namají vědět pravdu o svém zdraví, Ti vědí do čeho šli a do jakého marastu se vrhají, ale ty děti na pískovištích a jiní lidé, ti nemají na vybranou a nepřála bych vám vidět dětská očíčka, když čekají na odběry na HIV a hepatitis a jejich rodiče, kteří myslí na nejhorší, protože na všechno očkování není! Nyní již vím,že mohu í s čistým svědomím říct, že s těmi, kteří berou drogy nesoucítím,pohrdám jimi, jejich sobeckostí a neschopností se rozhodnout si to radši nikdy nevzít a soucítím s těmi, kterým jakkoliv ublížili!

Zpět