Sananim - Drogová poradna 

prokletý pervitin

Zuzana

Dobrý den,nerada bych vas okradala o cas,protoze urcite sem pisou lide s daleko vetsimi problemy.Bude mi 21,s perim jsem se setkala po prve kdyz jsem poznala sveho tehdy prvniho kluka,kdyz se vratil z vezeni, kde byl 2 roky za distribuci.Byla jsem v soku co byl zac protoze to byl krasný kluk v drahém oblečením,který o sebe dbal.. prostě..SOK!Bylo mi skoro 18, to ze on dál bere jsem se dozvedela pozdeji,zacala jsem brat taky,tajne.On byl po tom velice agresivni a ja na to doplacela.Loni v lete se sel lecit,ale ja se snim rozesla kdyz se vratil,myslela jsem ze me to vysvobodi,ale opak byl pravdou.Ted uz beru tak 2,5 roku pravidelne tak asi 2x tydne. Studuji,ve skole nebo v rodině nemam sebemenší problemy.Ale už tak půl roku,třičtvrtě mam strasne psychické problemy a minuly tyden mi do toho vseho umrel můj milovany pejsek.Mam pocit ze jsem uplne sama, můj odlisny způsob zivota me odstranil od vsech mych tehdejsich pratel. Mam strasne stavy jako šilené tlučení srdce, třes, zničeho nic brečím, mam pocit jako bych už nežila ale jen přežívala!Ja vim ze je to asi pekne trapne,ale ja si kolikrat říkám proč tady ještě jsem. Ja už mám jen ty dealery kteří mi to dávají a s kterými trávím čas a těch pár smažáků, které prakticky neznám. Kdysesi jsem četla, že když člověk začne brat už nikdy nic nebude tak jako dřív. Dřív jsem se tomu smála, dnes jen smutně kývám hlavou.Děsím se každého víkendu který přichází protože v tom střízlivém stavu si uvědomuju jak odporný život žiju kvůli tomu co dělám.Jak je mi psychicky zle. Vždycky si říkám, já s těma lidma vůbec být nechci, já chci být v pohodě.Ale když mi pak dají čáru,tak jsem rada že tam jsem a mám se vlastně super.Ale nemám!!!cítím se naprosto prázdná,bez zájmu,bez ničeho, jen hledím do zdi a sním si něco co není. Vlastně vám ani nepíšu o radu, jen jsem se potřebovala vykecat, protože nemám komu, ty smažky to nechápou, žijí jinak než já,žijou tím každým dnem.Je mi moc lito jestli jsem vas tim nejak obrala o cas ale veřte mi ze tohle je snad jediný způsob co znám abych se trošku cítila líp. Kež bych tenkrát nebyla tak zvedava a nikdy to nezkusila. Ted se cítím jak zavřená v pasti nebo bludišti a nemůžu ven! S pozdravem Zuzana

Zpět