Sananim - Drogová poradna 

padesátka

mira

Zdravím! Můj dotaz spíš patří do oblasti psychiatrie, ale souvisí i s pitím. Následkem nadměrného pití strácí manžel soudnost a sebekontrolu. Nevím, co se to déje, a jestli mi vůbec dokáže někdo pomoct, ale chci znát aspoň odpověď na otázku - proč lidi pijí? Já sama neznám euforii z alkoholu, vypiju si pro chuť něco extra a dobré jedině na oslavě, zbožňuju vaječný koňak o vánocích. Manželův otec proseděl v hospodě celé dny, muž ho za to odsuzoval, a teď dělá to samé co on, s tím rozdílem, že jeho otec nebyl agresivní, spíš opile přitroublý, ale manžel nám dělá ze života peklo. Pije asi 2 roky tak silně, jako se tím chtěl připravit o život. Vynucuje si tím zřejmě pozornost, poslušnost, ale tak, že nesnese omezování, dal přednost rozvodu před abstinencí. Po 25 letech radikálne změnil hodnotový řebříček, nabyl přesvědčení, že si nic dobré neužil, a teď to musí dohnat. Zábavy, večírky, flámy do rána, cizoložství, útěky z domu při nepatrné zmínce o pití, agresivita, spupnost, neovládatelná zlost, hysterie, nezájem o deti a ženu - to je denní záležitost, ale nejhorší je to o víkendech. Je to tyran, to je jasné. Já jsem na tom zle, protože zmanipuloval naše 3 deti, poštval je proti mě tak, že deti dávají vinu za jeho pití mně, uvěřili jeho lhaní a zákeřnosti. Hodil to na mně a já zůstala sama. Děti odsuzují mně, opilec je pro ně ten chudák, kterému jsem zničila život nadávkami za opilstvo a nevěru. Potřebuju se zbavit závislosti na něm, nevím si s tím rady, zradil mně a já nedokážu mu ublížit tím, že zavolám na neho policajty a záchranku. On mi to odplatil tím, že mně opilý udal za nadávky na policii, vsugeroval si, že ho chci otrávit. Zůstala jsem tento rok bez práce a muž namísto pomoci mně označil za skrachovance, propadáka, příživníka, apod. Nemůžu se na neho ani podívat - ten alkoholický zápach nesnáším, párkrát se už pomočil, šoféruje jedine opilý, minule vypadnul z auta , když jsme otevřeli dveře, nechápu, jak mohl trefit domů. Bere různé půjčky a propíjí je. Skrátka si chce prosadit pití za každou cenu a o léčení se nesmí nikdo zmínit. Do blázince poslala jeho rodina mně, že prý já za to můžu, jinak by nepil. Neměla jsem mu nadávat, nezačal by pít. Ach jo, budu končit, stejně mi není pomoci. Nevím, co dál, rozvodu se bojím už jen kvůli dětem. Nejmladší má 11 let a strašne trpí. Stejně dávají přednost opilému přede mnou. I když je stále pryč, věří, že je má rád a že jsem všechno zavinila já. Poštval je proti mně, pomlouvá mně a tím zlehčuje před nimi jeho závislost. Chlapci už mají stejné názory na mně jako on - tím pádem jsem stratila všechno, co jsem léta budovala. Krvopotne, v sebezapření jsem zakrývala jeho chyby, aby to oni nevideli a teď mám odměnu v podobě jejich a jeho pohrdání. Mám strach, že stupeň jeho závislosti je charakteristická i sebevraždami. Nemá k tomu daleko, nemá už co stratit. Kdyby vystřízlivěl, a uviděl tu spoušť, co po sobě zanechal, raděj by nechtěl žít. Možná i proto pije, aby neviděl. Zajímavé je, že v práci se doteď jaktak držel, i když v ponďelí a i jindy bere kvůli pití volno. Bojím se. Nemám kam jít, rodiče už nežijí a s byty je problém, zvlášť, když jsem bez práce a vlastne bez peňez.

Zpět