Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Nestracam rozum?
MMX
Dobry den, Najprv fakta: Moja uz skoro 22 rocna priatelka po dobu niekolkych rokov konzumovala drogy, marihuanou pocnuc, kokainom a pervitinom konciac. Konzumacia bola velmi casta a pokladana za beznu sucast zivota. Pre okolie a komunitu v ktorej zila, to bolo alfou a omegou. Vinu vidim prevazne v nedostatocne tvrdej vychove a v okoli. V poslednej dobe zistujem (na zaklade jej vypovede), ze podstatu niektorych problemov moze mat na svedomi aj jej komplex z fyzickeho vyzoru (neopostatneny, pretoze sa da urcite oznacit za extremne pritazlivu /az na urovni modelky ci herecky/, ma vsak ocnu protezu. /len velmi tazko badatelnu/. Tento komplex sa v nej vyvinul do obrovskych rozmerov). Cela vec je velmi smutna, nakolko sa jedna o mimoriadne inteligentne dievca s obrovskym potencialom. Sklzla do toho vo veku asi 15 rokov, cez alkohol, marihuanu, kokain, az po pervitin, ktory sa stal jej hlavnou drogou. Neprestala s tym ani napriek premanentnemu stresu a niektorym vaznym, zivot ohrozujucim situaciam, ktorym sa clovek v tom okoli nevyhne (rodicia, napriek svojmu zlyhaniu a nezvladnutiu situacie jej v probleme ked islo naozaj o zivot nastastie pomohli). Na zaklade jej vypovede by som si dovolil tvrdit, ze si vobec neuvedomovala dosledky svojho konania, vo svojom zivotnom style nevidela nic zle, naopak sa snazila pomoct ludom ktory na tom boli horsie ako ona, co sa vzdy obratilo proti nej, pretoze si ziadne vzdorovanie voci odpornej masinerii nelegalnej distribucie drog (ktorej bola na moje obrovske zhrozenie a sklamanie sucastou) nemohla dovolit. Nechcem vsak, abyste nabrali vedomie ze zila uplne asocialnym zivotom. Problemy so zakonom mala len v suvislosti s drzanim drog, svedomie (aspon ta triezva cast) jej nedovolilo sklznut ku veciam ako je napr. kradez. Jej konanie prieciace sa mormalnemu spravaniu vidim ako dosledok momentalne pomatenej, zatienenej mysle a nie ako nejaky prejav lahostajnosti voci dobrym mravom a stastiu inych. Naopak, je to clovek od kosti dobry. Nikto s beznych ludi v jej terajsom okoli to o nej netusi a nebol by to do nej vobec povedal. Netusil som to ani ja. Cely cas v nej bola prirodzena snaha viest normalny zivot. Dostudovala strednu skolu s maturitou (aj ked s dvojrocnym prerusenim studia), pracovala v roznych zahranicnych firmach a momentalne uz takmer rok uspesne a s vybornymi vysledkami pracuje v tej istej zahranicnej firme na tej istej pozicii co ja. Je dost vseobecne vzdelana a ako som uz spominal, velmi inteligentna. Opustit velku cast svojej minulosti sa jej podarilo asi pred rokom, ked prislo k dramatickej, zivot ohrozujucej sitiacii (detaily neviem, je tazke s nou o tom hovorit, nakolko je to vzdy sprevadzane nahlou zmenou nalady a depresiou). Stretavala sa uz len s uzkou skupinou "priatelov", nadalej vsak hlavnym konickom bola konzumacia drog, najma previtinu. Co to ma spolocne so mnou: Asi pred troma mesiacmi sa do mna zalubila a kedze som ju uz dlho pokladal za velmi fyzicky pritazlivu, milu a sarmantnu osobu, dali sme sa dokopy. Jej city ku mne sa vsak velmi prehlbili a takisto som k nej uprimne city zacal pocitovat aj ja. Velku ulohu v tom celom urcite zohralo aj to, ze za mojich takmer 22 rokov zivota je to moja prva partnerka (neviem, kde sa stala chyba...). Vsetky moje nahromadene city sa teda dostali jej. Postupne som sa od nej dozvedel pravdu o jej minulosti. Mal som (a mam) s tym obrovsky moralny konflikt. Stalo ma to vela dusevnych aj fyzickych sil (casto mi pri pomysleni na to byva doslova na zvracanie, stracam chut do jedla, nemozem spat atd.). Zalubil som sa do nej a citim potrebu jej pomoct. Zaroven to asi beriem aj ako moj maly sukromny boj voci niecomu, co tak nenavidim, voci drogam. Moj absolutne konzervativny postoj k drogam jej bol znamy a uz hned zo zaciatku nasho vztahu prestala dobrovolne konzumovat akekolvek drogy vratane cigariet. (uz takmer 3 mesiace je absolutne cista). Jednoducho bola do mna tak zalubena, ze to vsetko vymenila za mna. A teraz moj problem: Nas vztah je na jednej strane uzasny, na druhej nas oboch psychicky aj fyzicky vycerpava. Stale sa depkujeme, ja stale zabrdam do minulosti, mam obavy, ci to co pre nu robim je v sulade s tym, ako sa v takej situacii postupovat ma, mam obavy z jej obcasnych pre mna tazko pochopitelnych reakcii (mozno je to len subjektivne) a aj ked je to mozno blbost, pripisujem to abstinencnym priznakom. Je velmi castov ycerpana, praca ju pohlcuje, nema sa moc z coho tesit, ja to svojimi neistotami casto len zhorsujem. Na druhej strane zazivame najkrajsie chvile zivota, ona sama povedala ze vymeniya zavislost za lasku. Posledne dni vsak aspon raz denne zazivame depresie, ako keby sme sa aktovne branili stastiu. Ako keby sme boli v mnohych veciach navzajom nekompatibilny. Zaroven bez seba nemozme zit a sme na sebe zavisli. A pritom casto pozierame sami seba. Ja sa ju vsak zufalo snazim mozno az prilis rychlo adaptovat na moje zmyslanie. Podari sa mi to vobec niekdey? Ona tvrdi, ze urcite, len je na to este priskoro. Vzdy ked zacnem moralizovat, aka zla bola jej minulost, najprv suhlasi, potom nastane blok, slzy a depresia. Najprv jej, potom moja. Je velmi inteligentna, chape ake chore boli jej postoje, snazi sa absolutne izolovat od svojho okolia (vie, ake je to dolezite), zit normalnym zivotom, no je to velmi tazke. Aj pre mna, aj pre nu. Nezostali jej prakticky ziadni normalni priatelia, ziadne zaujmy, jej jedinym zmyslom zivota som sa teraz stal ja. Urobili sme naozaj velke pokroky. Dokonca sa odvazim tvrdit, ze sa podarilo uplne zbavit ju zavislosti. Rozhodla sa potvrdit si to (bez mojho vedomia) a jeden vecer sa vydala s clovekom, ktoreho este stale oznacuje za svojho najlepsieho priatela medzi starych znamych odolat pokuseniu. (Trosku blizsie k tomu cloveku: Ona tvrdi, ze je to posledny clovek co jej z minulosti zostal. Bere ho ako najlepsiu kamosku /je to homosexual/. Uvedomuje si, ze ma na nu zly vplyv. Nadalej ju stale nahovara na spolocne pervitinove excesy, pripomenut stare casy) Takze uspesne prestala dlhy vecer medzi nafetovanymi debilmi ktori videli svoje poslanie v tom, dostat ju znova medzi seba. Nukali ju vsetkym. Na jednej strane je to desive a vediet o tom, v zivote by som jej to nedovolil, na druhej strane viem, ze odolat tomuto pokusniu pre nu musela byt extremna zataz a skuska. Vydrzala. Sama tvrdi, ze uz je jednoducho tak daleko ze pre nu neni ani len pomyslenia na krok spat. Robime teda pokroky, ja si vsak nie som isty, co a ci robim vsetko spravne. Stoji ma to naozaj vela dusevnych sil. Casto trpi prudkymi zmenami nalad vyvolanymi podnetmi z mojej strany na ktore taka reakcia podla mna nie je normalna, aj to sa vsak velmi rychlo zlepsuje a uvedomi si to v priebehu par minut. Stale vsak nieco riesime, stale sa deplujeme. Nedokazeme si naplnu vychutnavat nasu lasku. Je to ubijajuce. Mojim najvacsim problemom nadalej zostava ten velky moralny konflikt medzi mojim presvedcenim vyplyvajucim z mojej vychovy a jej pocinanim v minulosti, takisto aj obava aby sa o tychto skutocnostiach za ziadnu cenu nedozvedel nik z mojej rodiny (mam totiz choru mamu pre ktoru moze znamenat kazdy stres zhorsenie zdravotneho stavu). A teraz otazka: Strasne potrebujem, aby sa vyjadril niekto kompetentny. Uz ma stve stale si to rozoberat vo vlastnej hlave a nechcem aby mi vybuchla. Takisto sa chcem spytat: Nstracam z toho celeho nahodou tak trochu rozum? Vdaka
Odpověděl: Jakub Minařík
a) myslím, že rozum neztrácíte. Když člověk prožívá intenzivní cit, bývá tak trochu cvok. Myslím, že to je přesně to, co popisujete. Nicméně, kdyby to hodně obtěžovalo, navštivte nějakého psychoterapeuta. Není špatné si o některých věcech popovídat a udělat si v nich jasno. b) Vaše přítelkyně se myslím závislosti nezbavila. Ono to, popravdě ani nejde. Závislost přetrvává, může se dostat do stabilizované fáze, kdy člověk drogy neužívá (remise). Za (ne)vhodných okolností může onemocnění znova vzplanout plnou silou. Nemusí k tomu ale dojít. Přítelkyně by si měla dát pozor a pokud možno se vystříhat kontaktů s lidmi z minulosti. Také by měla být opatrná s jinými drogami, třeba alkoholem, který patří mezi tvrdé drogy. I přítelkyni bych doporučoval nějakého psychoterapeuta, zaměřeného na oblast závislostí. Existuje cosi, co se jmenuje doléčovací, nebo after care péče a ta je pro dlouhodobě abstinující, obyčejně po léčbě. Má jim pomoci zpevnit a stabilizovat abstinenci. c) Ohledně vašeho konfliktu s minulostí vaší přítelkyně - víte já soudím, že důležité je, co se děje nyní. Pokud někdo, kdo se v minulosti choval tak, že na to není pyšný se v současnosti chová tak, že to není v rozporu s obecnou morálkou, nebo dokonce se chová v tomto ohledu nadstandardně - tak se mi zdá, že to je významné. Člověk ve svém životě totiž natropí spoustu hloupostí. Něco jsou prkotiny, něco jsou fakt průšvihy. Pokud se poučí svoje chování změní, tak se mi zdá, že je to důležitější, než jeho hříchy v minulosti. Kdybychom to dokázali všichni, tak by to bylo celkem prima, nebo ne? Kdyby bylo potřeba, tak se klidně ještě ptejte. :-)
Zpět
