Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
dál jen dál..zpátky ni krok
HEX
Moc Vás prosím o pár slov k mým problémům a zároveň děkuji za Vaši odpověď.... No ...tak tedy nevím, čím začít...je mi 33 let..dá se říct, že mám tak trochu problémy s užíváním drog 18 let..od r. 1986 jsem si dávala áčko i.v....pak nějaký ty další léky..antidepresiva, barbituráty..no bylo toho víc...další opiátky..morfin a tak..ve dvaceti tak jen už tak trávu, haš a LSD...(nikdy ne denně delší dobu..spíš takové vlny)od 21 let pervitin a ten mně dost chytnul ..asi 3 roky fest braní..toxická psychoza.....následná abstinence (týká se pouze pervitinu) asi 1 rok..občas tráva, LSD...pervitin po tom roku občas... a občas (ale skutečně jen občas pak morfin, kodein, nějaké ty syntetické opiátky a samozřejmě můj oblíbený pervitin) loni to ještě bylo párkrát a bylo to celkem v pohodě..ale letos se mi to nějak rozjelo...a vyrovnávám to trochu opiátkama ..(nikdy heroin)..no snažím se to držet na uzdě, ale mám k tomu takový neurovnaný postoj..někdy bych si dávala každý den a někdy se snažím přestat na stálo od všech drog...asi jsem i chodila za svůj život trochu často s přáteli na pivko... a to taky již tedy nedělám...a důvod proč bych měla přestat..je asi fakt, že jsem před asi třemi roky prodělala chemoterapii a radioterapii pro lymfogranulom v oblasti klíčků a ulin v hrudníku... mám strašné deprese, až se mi chce umřít, ale život mám ráda...mám problémy s váhou když si nedávám pervitin delší dobu a to tak, že docela masivní a nepomáhá žádná dieta..jen ten pervitin..připadám si tím prostě (deprese a váha) chycená do pasti....ráda bych prostě nic nebrala, ale to by mi muselo pomoci něco jiného...jenže tedy nevím co...mám také dost ostré noční děsy..sny, které se najednou změní v noční můru a nemůžu se hýbat a můžu jen řvát a tím se snažit z toho probudit a trvá to dost dlouho, než se mi to povede... jinak mám slušné sociální zázemí...pracuju, dobré bydlení ..všechno OK...děti nemám.. Nevím, co mám dělat s těma depresema, protože se v tom objevuje příšerný strach ze smrti...z návratu rakoviny... Chtěla bych se také zeptat na možné nebezpečí návratu rakoviny lymfatických uzlin v důsledku trochu více občasného užívání pervitinu....(asi 2-3 dny jízda jednou za 14 dní a občas něco vyrovnávacího i jindy) Nevím, jestli je pro mně ještě cesta zpátky..mám pocit, že není...že snad musím jen dál a dál...jsem strašně unavená a nevím, jestli to zvládnu...život a tak..jestli ještě zvládnu žít..ale zabít se nemůžu, protože to nedokážu (to už naštěstí vím)....mám pocit, že můj život...že už je to na výměnu mozku...ten pervitin totiž moc pro mně znamená a dává mi radost ze života a energii do dalšího života..i když vím, že si tím dost asi škodím zdravotně)trochu se v tom plácám....chci žít zdravě, ale můj životní styl je kapánek neuspořádaný a taky musím pracovat a někdy celý dny dost intenzivně od hodně brzy rána do hodně pozdního večera a pak se cítím tak unavená, že je mi fyzicky špatně..celkově...a mám strašnou chuť na ten pervitin...v tomto stavu...což už vůbec není dobrý nápad...a tak to neuskutečňuju... ale když se vyspím, tak ano ...protože ta chuť prostě nemizí...a ty deprese také ne...a tu váhu taky musím snížit... No a musím přiznat, že se mi poslední dobou taky to braní pervitinu (i.v. samozřejmě od začátku) nedaří až tak držet na uzdě, jak bych si přála, že mi občas i zasahuje do pracovních povinností a to by se mi asi stávat nemělo... No ...tak jsem Vám asi tak trochu se snažila vylíčit svou situaci a prosím Vás moc o radu..jak dál?? Do nějaké léčebny nechci...nemám na to čas..připadá mi to dost i jak bych to řekla ..ponižující...a myslím, že můj problém jsou opravdu ty delší tratě ..než "vydržet to" krátkodobě...za cenu duševního utrpení... Chci s tím něco spíše udělat sama...ale nevím co...Nevíte prosím, co by i v mojí situaci pomohlo? Kdo měl vědět, že mi to tak dloho vydrží? ..ty drogy?? V r.1986 tedy v žádným případě nebyly takové možnosti získat rady a informace, jako je dnes... a když už jsem úspěšně abstinovala nějakou dobu, tak jsem se dozvěděla, že mám rakovinu (teď naštěstí je to v pohodě) ...bylo to obrovský zklamání a ztráta smyslu ...mám pocit, že by moje vyprávění o tom všem bylo na tlustou knihu... Co s pocitem marnosti a strachu z budoucnosti? Proč mi to prostě nejde bez toho pervitinu žít?? No možná mi jde asi s ním žít daleko lépe než bez něj...co ale moje zdraví? Proč mi dělá daleko více dobře pervitin než nějaká antidepresiva...strašně to tlumí a nestíhám ani neprožívám život..jen pak přežívám...?
Odpověděl: Jakub Minařík
No, máte toho odpařeno celkem slušně. A to ani nemluvím o tom ostatním. Taky mám dojem, že vás to braní ohrožuje i kolem teho tumoru. Člověk na to, aby se z toho vymotal potřebuje celkem dost sil. Po 2-3 dny trvající jízdě na piku vám jich fakt moc nezbude. Podle toho co píšete mám dojem, že se to bez nějaké léčby neobejde. Berete 18 let, to není něco s čím se dá přestat bezbolestně, fakt ne. A přestat brát drogy taky určitě jde, mám klienty, kteří přestali po podobně dlouhé, nebo i delší drogové karieře. Všichni k tomu ale potřebovali léčbu. Bez ní to asi fakt nepůjde. Na druhé straně, mám zkušenost s lidma, co berou takhle strašně dlouho, ale přitom relativně dobře fungujou, že mnohdy stačí trochu zapracovat na motivaci, dlouhej detox a pak relativně krátká léčba. Mnohdy to nastartuje a běží to pak skorem samo. Navíc by vám nějaké léčba pomohla se i nějak porovnat s tím vaším lymfogranulomem. Bývá tam sposta psychoterapie a to co píšete vypadá jako problém pro psychoterapeuta. A navíc to může být dobrá výmluva v práci – prostě se potřebujete srovnat se svou rakovinou. Proti tomu může málokdo cokoliv namítat. Jo a pokud jste z Prahy nebo blízkého okolí – tak existuje možnost stacionární léčby, tj. ráno tam chodíte, večer jdete domů. A je to tam myslím celkem příjemné, alespoň si to chválí všichni, jak klienti, tak náhodní návštěvníci. Taky myslím potřebujete slušného psychiatra. Antidepresiv je mnoho, některá tlumí, jiná mají trochu stimulační účinek. A existuje i spousta jiných léků. Každopádně, je a bude to běh na dlouhou trať. Zkuste si v první řadě ujasnit proč byste se vlastně chtěla abstinovat a sepište si to na papír. Bude to dobrý odrazový můstek k tomu se nějak jednoznačně rozhodnout a začít s tím něco dělat. Každopádně napište. Teda, pokud budete chtít. Rád vám s tím pomůžu, ostatně, ať se rozhodnete tak nebo onak. A držím palce. :-)
Zpět
