Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
Problémy se synem
Standa
Dobrý den,
synovi je 20 let nepracuje,bere drogy(marihuana možná piko)...hraje...i nás doma okradl...soužití s ním uz bylo toxické,tak jsem ho před 2 měsíci vyhodil s baráku(po třetí)
Nastoupil i na léčbu do Nechanic,ale vydržel tam jen 6dní..než jsem zaplatil některé z jeho dluhu (což asi byla chyba)Paní na psychiatrii říkala,že máme nejdříve ochránit sami sebe.Pouziva teď takové psychické vydírání...že si něco udělá,že chce domu,že chce vidět mamku....
Strašně nás to vyčerpává a nevíme co s tím.Prosim můžete mi(nám)poradit
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Stando,
a díky za dotaz a otevřenost, se kterou píšete.
Je mi jasné, že situace není jednoduchá.
Mohlo by trochu pomoct vědět, že podobných příběhů je spousta a nejste jediní, kteří si něčím takovým prochází. V nedávné době jsem viděla film, který by vám nejspíš připomněl spoustu situací a pocitů, které znáte: Beautiful boy, aktuálně je dostupný na iVysílání.
Chci tím říct, že pro rodiče je velmi těžké být svědkem toho, jak se jejich dítě ničí. Být svědkem toho, jak ošklivě se dokáže chovat. Pochybují pak o sobě, o tom, zda byli a jsou dobrými rodiči, stydí se, vyčítají si, co udělali nebo neudělali, hledají vinu u sebe, snadno se nechají manipulovat užívajícím dítětem, propadají pocitům bezmoci, ale také vzteku, podléhají psychoteroru dítěte a nechávají se vydírat, velmi rychle se chytají náznaků naděje na změnu, která se ukáže být zcela planou apod.. A to vše je vyčerpávající!
Pokud se nic řadu měsíců a někdy i řadu let nemění, končí celá rodina vyždímaná, ostatní děti, přátelé, koníčky přehlížené, jak kdyby se všechno točilo jen kolem závislosti toho, kdo užívá. Závislost pak neřídí jen jeho život, ale život celé rodiny. A to už je pochopitelně zlé, devastující a je potřeba se bránit, třeba i tak, že dítě vyhodíte, nebo na něj voláte policii, nebo s ním přerušíte veškerý kontakt.
Ani tehdy se ale nejde tvářit, že se nic neděje. I proto bývá dobré využít možnost popovídat si s dalšími lidmi, kteří prochází podobnou situací, nebo aspoň mluvit s někým, kdo takové situace zná, pochopí vás a nebude vás soudit. V takových chvílích doporučuji obrátit se na Poradnu pro rodinu, vyhledat pro sebe poradenství nebo terapii, individuální, ale často právě i skupinovou. Co vy na to? Dávalo by vám něco takového smysl? Pokud ano, odkázala bych vás v Praze na naši Poradnu pro rodinu, případně napište, která větší města jsou vám dobře dostupná, pošlu kontakty. Služby poradny jsou poskytovány diskrétně a zdarma.
S pozdravem, přání hodně sil,
Gabriela Minařík.
Zpět
