Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Petr Přibyl

Zdravím Vás, Nikol!

Moc děkujeme za podnětný a zajímavý dotaz! Starost o Vašeho klienta je skutečně na místě. Napřed bych se Vás potřeboval zeptat na pár věcí, abych mohl ve druhém kole na dotaz odpovědět obšírněji..

a) Jakou duševní poruchou klient dlouhodobě trpí nebo jakou má stanovenou diagnózu (případně s čím byl opakovaně hospitalizován), pokud to víte?

b) V jaké byl přesně léčebně? Jednalo se o čistě psychiatrickou hospitalizaci za účelem stabilizace duševního stavu po nějaké atace (např. psychöza či sebevražedný pokus) nebo to byl již pokus o léčbu závislosti? Z toho, co píšete, tipuji, že se jedná spíše o případ čistě psychiatrické hospitalizace, pokud klient své užívání tají.

c) Jak dlouho klient tyto látky užívá a jak často, v jakých dávkách a jakým způsobem (nitrožilně atd.)?

A teď k zodpovězení Vašeho dotazu:

Pokud se Vám klient takto svěřil ohledně zneužívání tramalu, pervitinu (metamfetaminu) a marihuany (THC), tak to skutečně může být tak, jak říká. Myslím, že je přinejmenším velmi pravděpodobné, že postupem času dojde u člověka pravidelně užívajícího tyto psychoaktivní látky ke komplikacím. Riziko relapsu bude taky dosti vysoké při kombinaci tolika látek, které v dané směsi a s přihlédnutím na prostředí, kde se klient pohybuje, vytváří terén pro psychickou nestabilitu, nestálost motivace, a tudíž nízkou kapacitu pro spolupráci v léčbě (nízká "compliance" a "adherence k léčbě"). Takže chápu i to ucouvnutí od dlouhodobé rezidenční léčby v terapeutické komunitě.

Další cestou by byla možnost motivovat klienta ke střednědobé ústavní léčbě závislosti v některé z psychiatrických léčeben k tomu určených. Oproti komunitě je výhoda v tom, že obvykle celá léčba trvá jen cca 3-4 měsíce. To vnímám jako velké plus u klientů, kteří nejsou motivováni k dlouhodobé léčbě v komunitě, protože si nedokáží představit, že by tím "ztratili" rok života. Možná by ho šlo tedy namotivovat na "krátkou léčbu". Navíc prostředí psychiatrických oddělení již zná (což je někdy výhoda, jindy naopak nevýhoda).

V porovnání s léčbou v komunitě je střednědobá ústavní léčba spíše méně efektivní z hlediska udržení dlouhodobé abstinence - přece jen tam má člověk méně času na zevrubnou proměnu životního stylu spojeného s drogami a tolik tato léčba nesimuluje přirozené podmínky běžného života jako pobyt v komunitě.Ale i před léčbou v psychiatrické léčebně je potřeba nejprve projít ústavní detoxifikací (tzv. detoxem). Někdy je možné absolvovat detox přímo v rámci následné ústavní léčby závislosti. My u nás v CADASu např. posíláme klienty do Psychiatrické nemocnice Červený Dvůr, kde to takto funguje. Pokud jsem to správně pochopil, tak Renarkon sídlí na severní Moravě - v tom případě bych doporučil třeba Psychiatrickou nemocnici Marie Oranžské (pod jiným názvem PN Bílá voda) a detox např. v Ostravě při fakultní nemocnici nebo v pak Havířově, Kroměříži, Opavě či Olomouci. Více informací naleznete na následujícím odkazu:

https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci/

Jestli by klient zvládl odvykání svépomocí je těžká otázka, na kterou se asi nedá odpovědět bez znalosti klientovy anamnézy a historie užívání návykových látek. Obecně bych řekl, že odvykat od THC a metamfetaminu svépomocí je jednodušší v porovnáním s opioidy, neboť u nich při odvykání pozorujeme fyzický odvykací stav, který může být život ohrožující. Proto je dobré mít klienta pod dohledem. Ohrožující mohou být křečové stavy, které právě u tramalu hrozí. Navíc v kombinaci s THC a pervitinem je riziko jejich výskytu opravdu vysoké - obě látky totiž snižují práh pro vznik křečí.

Každopádně.. pokud má klient kombinovanou závislost, je vždy nutná větší psychosociální podpora a obávám se, že vzhledem k výše zmíněnému tramalu, je ústavní detox pod dohledem odborníků pro úspěšné vysazení více než potřebný. Tím zkuste začít, a pokud klient kývne na detox, zkuste jej motivovat ke střednědobé ústavní léčbě závislosti s tím, že pokud by ji úspěšně absolvoval, mohl by předejít dalším nechtěným hospitalizacím v léčebně. Přeji Vám v tom hodně zdaru.

S přátelským pozdravem,

Petr Přibyl