Sananim - Drogová poradna 

Marihuana detox

Filman

Dobrý den,

hlásím se po dlouhé době. Navštívil jsem psycholožku. Pohovořil jsem s ní o svých problémech a všem, co mě trápí. Bylo mi řečeno, že depresí jako takovou netrpím - spíš, že se jedná o klasickou "depku". Řekl jsem jí, že jsem dříve kouřil marihuanu, avšak nikdy to nebylo z důvodu, abych tím řešil nějaké problémy. Zkrátka, až mi to začalo víc brát než dávat, tak jsem s tím sekl.
Psycholožka mi sdělila, že se jí jevím jako velmi citlivý člověk a někdy potlačené emoce mohou vyvolat tyto tělesné symptomy - hučení v uších, zrnění před očima a i stavy depersonalizace. Je pravda, že když na mě přijdou ty "depky", tak sedím zavřený doma a pročítám internet a nalézám se v určitých nemocech. Po zavítání na Vaše stránky, když jsem se rozhodl skončit s marihuanou jsem se dočetl, že lidé při absťáku dostávali strašné deprese, úzkosti, některým abstinence vyvolala i psychické nemoci, tak jsem se toho strašně zlekl a automaticky jsem si dal do hlavy, že se to bude nejspíš týkat i mě. Pročítání internetu, hledání tragických scénářů a strach o to, že se ze mě stane blázen do konce života. To mi působilo úzkost. Měl jsem o sebe strach a nevěděl jsem, co se mnou děje.
Měl jsem i strach z toho, že jsem schizofrenik či mám bipolární poruchu a podobné onemocnění. V posledních měsících jsem se na to vykašlal, nevyhledávám si na internetu nemoci, začal jsem se stýkat s přáteli, ikdyž většina z nich kouří marihuanu, tak si prostě nedám..samozřejmě, že mě to láká si dát, protože vím jaká je s tím sranda, ale moje vůle je silnější. Sice mě to občas mrzí, jsem z toho takový nervozní, že trhám partu nebo nemůžu to, co ostatní, ale nechci to zbytečně pokoušet. Výsledek toho všeho je, že se cítím lépe. Úzkosti jsou pryč, depky ještě trochu přetrvávají - vzhledem k současné situaci je život strašně stereotypní. Není to však nic hrozného. Cítím změny i na svém těle a myšlení. Když jsem se dřív opil měl jsem výčitky svědomí, že bych neměl, protože to není dobré pro můj psychický stav, špatně se mi usínalo po alkoholu. Nyní, když se napiju s přáteli, tak se bavím jako dřív, černé myšlenky jsou pryč, usnu jako mimino a je mi dobře.
Kdybych na to měl nahlédnou jako na celek, řekl bych, že jsem se uzavřel do sebe a do svých myšlenek a žil jsem jenom v obavách z toho, co bude a to mě působilo stres a silnou úzkost. Paní psycholožka mi řekla ať život nepřežívám, ale žiju, ať dělám to, co mě v životě baví a budu šťastný - něco na tom je :-)

S pozdravem,

Filman

Zpět