fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Mamka odmítá přiznat alkoholismus

TL

Dobrý den,
rozhodla jsem se sem napsat, protože si nevím rady se svojí 49letou mamkou. Vyrostla jsem jen s ní (rodiče se rozvedli v mých 2 letech) a se svým o 2 roky starším bratrem. Vše bylo naprosto v pořádku, respektive nevšimla jsem si, že by pila, cca do mých 9 let, kdy se znovu vdala, narodily se jí holky-dvojčata, a se svým novým manželem začala popíjet. Čas od času se opili víc, než by mi bylo příjemné (nahlas se hádali, opilecky řvali a potom měli hlasitý sex). První větší incident si vybavím z doby, kdy mě bylo asi 12, sestrám tedy cca 2 roky - opilý manžel tehdy opilou mamku před námi všemi dětmi uhodil. Následující den se o tom s námi ani jeden nechtěli bavit. V tu dobu se to, myslím, začalo rozjíždět.
Dnes, cca po 15 letech od tohoto incidentu, jsou rozvedení, a mamka hodně pije. Pije stylem 1x za týden, ale pořádně, zlije se do němoty, kolikrát jsem musela řešit její hlasité projevy na celý dům (přizvala si např. kamarády romy, se kterýma od půlnoci až do rána zpívali, hráli, opilecky řvali, zatímco já ve vedlejším pokoji za tenkou stěnou nemohla spát, a musela jsem vstávat v 5 ráno na ranní směnu na brigádu - chodit jim to vedle říkat a prosit o ztlumení mělo za následek akorát narážky typu "Tak si jdi bydlet jinam, tohle je můj byt a já si tady budu dělat, co chci")
Zažila jsem s ní už kolik trapných situací - např. na malém hudebním festivalu opilá tancovala jako jediná pod podiem, za přihlížení asi stovky diváků v davu za ní. Kolikrát jsem ji viděla válet se na podlaze v kuchyni atd. Pohádaly jsme se kvůlu pití už asi tisíckrát.
Aktuálně už bydlím cca 5 let sama, a mamčinou oblíbenou činností je opít se a zavolat mi (což samozřejmě po hlase poznám) - přičemž mluví jen sama o sobě, nejčastěji o práci. Perličkou je, že pracuje na vysoké pozici v sociální poradně a intervenčním centru!! Několikrát jsem jí takhle řekla, že budu radši, když mi zavolá ráno nebo až bude střízlivá, na což do teď odpověděla naštvaně "Hmm, tak ok, čau". Ale včera se to zlomilo - zase mi opilá volala, já jsem jí řekla to samé - že slyším, že pije, tak ať se ozve zítra. A ona mi začla uraženě tvrdit, že opilá není, jak se jako opovažuju něco takového říct, a co si to dovoluju?
Sestra, která s ní zrovna byla doma, mi samozřejmě potvrdila, že mamka opilá je. Takže mi mamka poprvé zalhala.
Se sestrami jsme se o mamce bavily, že bychom jí hrozně rády nějak pomohly, ale zároveň víme, že prvním krokem je její vlastní uvědomění si problému - který ona sama silně popírá. K mladším sestrám cítím skoro až mateřské pudy, měla jsem i výčitky svědomí, že jsem při nástupu na VŠ "nechala je s mamkou samotné".
Bratr dlouhodobě hraje mrtvého brouka a nemyslím si, že by se chtěl do řešení situace zapojit - hádám to na jeho obranný mechanismus.
Chci se tímto zeptat - jaký je nejlepší první krok? Na jakého odborníka se mám obrátit o radu? Nejideálněji bych si představovala něco jako skupinovou rodinnou terapii, kterou povede psychoterapeut - protože já mám tendence se na mamku akorát naštvat a pohádat se s ní, a zároveň je mi jí líto a samozřejmě ji mám ráda a nemůžu se už nadále koukat na to, jak alkohol rozvrací vztahy mezi mamkou a jejími dcerami.
Děkuji za vaši reakci.

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, TL,

 

díky za dotaz i za důvěru, se kterou se na nás obracíte.

 

Vím, že podobné situace jsou těžké. Nepochybuji o tom, že není dobře ani mamce, ani sestrám, ani vám, dokonce ani bratrovi. Každý se však se situací porovnává po svém. Mamka z nespokojenosti nebo zvyku pije, sestry jsou s ní samy a nejspíš pro ně není snadné mamku takhle vidět, kdo ví, jestli si za vše nedávají vinu, ale nejspíš se i stydí a prožívají něco podobného, co si pamatujete vy, vy se cítíte špatně, že jste v tom sestry nechala, navíc se to celé vleče dlouho a už ani nevíte, co udělat nebo říct, protože domluvy končí hádkou. A bratr dělá mrtvého brouka, jen aby se nemusel k těmto věcem vracet. 

 

Vypadá to, že máte docela dobrý odhad, že by byla na místě rodinná terapie. Nicméně jak jste dobře poznamenala, aby do něčeho takového šla i mamka, musela by si v první chvíli přiznat problém. Nicméně to se neděje. Možností proto máte méně. Nicméně věřím, že rodina funguje jako soukolí. Když jedno kolečko změní svůj chod, má to bezpochyby vliv na ostatní členy. Na vašem místě bych se tedy obrátila na poradnu bez ohledu na mamku. Té to můžete oznámit, nabídnout jí, sestrám i bratrovi, aby se přidali. Vy si v poradně o všem promluvíte, ulevíte si od emocí a možná se vám po nějaké době podaří vést rozhovor s mamkou i bez hněvu. Co vy na to? Jak sama víte, hádky, ultimáta, výhružky ani pláč nepomáhají. Tak proč to nezkusit jinak? Vypadá to, že máte zdravou touhu něco změnit, dokonce se vám i přes výčitky podařilo z rodiny vymanit a "utéct" na školu, možná je tedy čas využít, že máte trochu odstup a zkusit něco změnit. Rozhodně ale nečekejte žádné rychlé změny, přeci jenom se vše vleče docela dlouho a tak i změna bude chvilku trvat.

V dotaze nepíšete odkud jste. Pokud jste z Prahy, doporučila bych vám obrátit se na Poradnu pro rodiče a blítké uživatelů drog. Tam budete moci otevřeně o všem mluvit. Poradenství je poskytováno diskrétně a zdarma, stačí zavolat a objednat se. Co říkáte?

 

Kontakt na naši poradnu:

Poradna pro rodiče SANANIM

Žitná 1574/51
110 00 Praha 1
pevná linka: +420 284 824 234
mobil: +420 739 268 527
e-mail: rodice@sananim.cz

 

Pokud nemáte Prahu dobře dostupnou, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná.

 

S pozdravem,

Gabriela Minařík.

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko